Pohled na Slunce a Zemi Zdroj: Profimedia.cz
Planeta Země ve čtvrtek dosáhla Země takzvaného afélia – nejvzdálenějšího bodu své oběžné dráhy kolem Slunce. Nabízí se proto otázka, zda by nemělo být chladněji? Je to sice paradoxní, ale sezónní rozestup planety a hvězdy nemá s teplotou moc společného. Ve skutečnosti jde o sklon Země, vysvětluje CNN.
Na severní polokouli se blíží vrchol léta. Zatímco lidé bojují s tropickými teplotami, planeta je v nejvzdálenějším bodě od Slunce. Ve čtvrtek dosáhla takzvaného afélia – nejvzdálenějšího bodu své oběžné dráhy od Slunce, který je přibližně o 4,8 milionu kilometrů dále než nejbližší bod, popisuje CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bouřlivé změny počasí v Česku už před 100 lety aneb Utopený cirkus i města a exotický žár
K tomuto jevu dochází každý rok na začátku července. Lidé mají tendenci spojovat blízkost s teplem a předpokládají, že roční období jsou způsobena změnami ve vzdálenosti Země od Slunce. Vzdálenost planety však nehraje klíčovou roli, uvádí médium.
Skutečným důvodem sezónních teplotních změn je sklon Země. Naše planeta se otáčí pod úhlem asi 23,5 stupně, což znamená, že různé části zeměkoule dostávají více nebo méně slunečního světla v závislosti na ročním období. V červenci je severní polokoule nakloněna směrem ke Slunci, dny jsou tak delší s více slunečním svitem. A právě to způsobuje letní vedra.
Tvar zemské oběžné dráhy má jen minimální vliv, vysvětluje CNN. I když není dokonale kruhová, ale mírně eliptická (oválná), rozdíl mezi nejbližším a nejvzdálenějším bodem od Slunce je poměrně malý.
V současné době je Země o téměř pět milionů kilometrů dále od Slunce než na začátku ledna, kdy dosahuje perihelia, svého nejbližšího bodu. Ve srovnání s průměrnou vzdáleností téměř 150 milionů kilometrů od hvězdy je to rozdíl pouze asi 3,3 procenta.
Protože se sluneční světlo při svém šíření rozptyluje, i relativně malá změna vzdálenosti vede k poklesu množství sluneční energie dopadající na planetu o asi sedm procent. To je ve srovnání s vlivem sklonu Země zanedbatelné.
Rozdíly oproti zimě
O jak velký rozdíl jde, lze demonstrovat na několika příkladech. Ve městech, která leží na 30 stupních severní šířky, tedy například Houston, New Orleans, Marrákeš, Káhira nebo Jeruzalém, je množství sluneční energie, které v létě dopadá na zemskou atmosféru, více než dvojnásobné oproti množství, které města přijímají v zimě.
Dále na sever, kolem 40 stupňů severní šířky, je sezónní výkyv ještě dramatičtější. Ve městech jako New York, Madrid, Řím, Istanbul nebo Peking stoupá množství sluneční energie ze zhruba 145 wattů na metr čtvereční v zimě na 430 v létě – což je rozdíl téměř 300 procent.
Země v současné době přijímá méně energie ze Slunce, ale tento detail je v porovnání s vlivem sklonu planety téměř zanedbatelný. Není to tedy vzdálenost od Slunce, která určuje, zda léto vnímáme jako léto, ale úhel, v jakém k němu stojíme.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trápí vás noční vedra? Zatočte s nimi i bez klimatizace, stačí pár jednoduchých triků
