Plug-in hybridy má v nabídce drtivá většina automobilek včetně Škody. Zdroj: Se svolením společnosti Toyota
Vozidla s tzv. plug-in hybridním pohonem mají od roku 2025 ztratit svůj ekologický status, což bude znamenat konec výhod spojených s jejich provozováním včetně bezplatného parkování na modrých zónách a osvobození od dálničních poplatků. Jde o opodstatněnou změnu pohledu zákonodárců na tuto skupinu vozidel, která v praxi umí být méně ekologická než vozy s běžnými spalovacími motory. Zásadní ale bude především vliv na vykazování flotilových emisí CO2 jednotlivými automobilkami.
V praxi plug-in hybridy, tedy vozy s kombinací spalovacího motoru a elektromotoru s dobíjením ze zásuvky, spotřebují třikrát až pětkrát více paliva a vypouštějí třikrát až pětkrát více CO2, než ukazují oficiální údaje o schválení. Až v roce 2027 však zákazníci zjistí, kolik paliva plug-in hybrid, který si chtějí koupit, skutečně spotřebuje.
Plug-in hybrid vyrábí i Škoda Auto, dokonce ve sportovní verzi. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto
Plug-in hybrid vyrábí i Škoda Auto, dokonce ve sportovní verzi. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto
Teoreticky jsou plug-in hybridy vozidla určená pro řidiče, kteří si uvědomují negativní dopad spalovacích motorů na klima, ale nemohou nebo nechtějí kompletně přejít na elektromobil. Teoreticky plug-in hybrid jezdí hlavně na krátké vzdálenosti (jako většina aut) a většinu vzdálenosti tedy urazí pomocí energie uložené v akumulátoru nabitém ze zásuvky – tedy ryze elektricky.
Spalovací motor tedy teoreticky hraje hlavní roli až při delších cestách. Vozy tohoto typu jsou v mnoha zemích včetně ČR brány jako nízkoemisní, jsou tedy ve stejné kategorii jako čisté elektromobily, a jako takové různě zvýhodňovány.
Nárok na parkování nebo dálnice zdarma
U nás mají tato auta aktuálně automaticky nárok na registrační značku s písmeny EL, která majitele takového vozu oprošťuje například od plateb za parkování na modrých zónách nebo od placení dálničních poplatků. Levnější mají ale třeba také povinné ručení.
Naftové Audi A3 vypouští méně emisí než plug-in hybridy, ukázaly emisní testy
Nejnovější emisní testy organizace Green NCAP znovu ukázaly, že naftové motory rozhodně nemusí patřit do starého železa, záleží spíš na metodice zkoušek. Plug-in hybridy naopak ukázaly tradiční vrtkavost svých emisních hodnot.
Tato teorie o ekologičnosti plug-in-hybridů v praxi umožňuje výrobcům nabízet svým zákazníkům luxusní, těžká a výkonná vozidla, která však nejsou zatížena náklady vyplývajícími z emisních limitů CO2. Tyto náklady je možné rozměnit na menší vozidla z nabídky jednotlivých výrobců, která mají v praxi menší dopad na životní prostředí. Takto konstruované předpisy (spolu s mnoha dalšími) v praxi vedly k „zániku“ kategorie malých vozů, které se díky nesmyslné zátěži emisních pokut příliš prodražovaly.
Aut, která mají 300 koní a pohádkovou spotřebu 1,5 litru na 100 km, z těchto důvodů v posledních letech přibylo jako hub po dešti. Nabíjecí hybridy se pro automobilky jednoduše staly pokryteckým řešením, jak zachovat vysoký výkon a splnit emisní limity. Jejich prodej navíc mnohé země dotovaly.
Skandální stav
Podle dat německé agentury Umwelthilfe spotřebují ve skutečnosti plug-in hybridy více elektřiny než elektromobily a více paliva než jejich spalovací kolegové.
Také jedna ze společností, která dohlíží na největší firemní flotily ve Spojeném království, shromáždila údaje, které jasně ukázaly, že u většiny plug-in hybridů jejich uživatelé nikdy nepoužili nabíjecí kabel. Proč kupovali auta s takovým pohonem? Protože byla levnější než běžná spalovací vozidla – britská vláda štědře dotovala „nízkoemisní“ auta, tedy i plug-in-hybridy.
Nejnovější údaje ICCT (International Clean Transport Council) ukazují, že soukromě používaná plug-in auta vypouštějí třikrát více CO2 než udávají tovární údaje, a proto spálí třikrát více paliva než je oficiálně udáváno. V případě služebních aut je to ještě horší, ta na elektřinu jezdí jen 11-15 procent vzdálenosti. Aby přitom byly výsledky spalování a emisí na úrovni podobné výrobci udávaným hodnotám, měly by elektřinu využívat na 75-80 %.
Test hybridu do zásuvky: Volvo XC60 T6 umí jezdit levně i pořádně přitvrdit
Plug-in-hybridy jsou Jekylem a Hydem mezi auty – pokud z elektrické sítě svědomitě doplňujete kapacitu jejich akumulátoru, umí jezdit opravdu levně a téměř bez emisí, když ale na dobíjení kašlete, rázem máte jedno z nejméně ekologických aut na silnici. Volvo XC60 s tímto principem pohonu se svému majiteli ze všech sil snaží ukázat, že výhody nabité baterie stojí opravdu za to strčit jej na noc do zásuvky.
Blíží se náprava?
Podle v současnosti platné evropské metodiky měření spotřeby se při stanovování homologační spotřeby paliva a tedy i emisí plug-in hybridu počítá s nepřirozenými ideálními podmínkami. Spalovací motor podle nich funguje pouze jako doplňkový pohon. Jinými slovy, pokud by člověk neustále dobíjel baterii a nevzdaloval by se dále než 35 km od zásuvky, auto by spálilo třeba 2,5 litru benzinu v průměru, možná i méně. V reálném světě jde ale samozřejmě o holý nesmysl.
V roce 2025 proto EU konečně změní pravidla pro výpočet spotřeby paliva plug-in hybridů snížením nereálného faktoru, který určuje teoretickou vzdálenost, kterou tato vozidla teoreticky urazí. Ve větší míře bude zohledněna spotřeba paliva spalovacího motoru. Bylo také rozhodnuto, že změny zavedené v roce 2025 budou dočasného charakteru – v roce 2027 dojde opět ke změně způsobu výpočtu spotřeby paliva a emisí, aby byla teorie uvedena do plné praxe.
Proto budou v roce 2024 koeficienty určující podíl spalovacích motorů na pohonu plug-in hybridů upraveny o data shromážděná z palubních počítačů reálně používaných vozidel. Mnohým automobilkám, které investovaly miliardy do vývoje tohoto druhu pohonu jako záchrany před pokutami za nadměrné emise CO2 tak zbydou jen oči pro pláč. Na vině ale nebudou ony, ale systém, který je k pokrytecké praxi prodeje plug-in-hybridů přivedl.
