Zahájení kampaně Koruny České
Návrat krále, zemské zřízení a revize právního řádu. To jsou priority monarchistické strany Koruna Česká. Ta se po neshodě s koalicí Spolu rozhodla jít letos po osmi letech do voleb samostatně. Své cíle představila na zahájení předvolební kampaně v Michnově paláci na pražské Malé Straně.
V posledních volbách do Sněmovny v roce 2017 spolupracovala s TOP 09 a zařadila své zástupce na její kandidátní listiny, žádný z nich ale do dolní komory Parlamentu nepronikl. Letos v květnu strana oznámila, že bude kandidovat samostatně. Je to i z toho důvodu, že se neshodla s koalicí Spolu. „Já myslím, že se to prostě nějak s koalicí Spolu nepotkalo, ale koneckonců, ani pro nás to rozhodnutí nebylo jednoduché. Takže když ta spolupráce pak nějakým způsobem vyšuměla, tak nám to nevadilo,“ říká předseda stany Radim Špaček.
„Cítíme, že v současné době je veliká poptávka po tom, aby se změnila česká politika směrem k důstojnosti a slušnosti. Přesně to nabízíme,“ dodává Radim Špaček.
Přijetí eura
Přijetí eura je dlouho diskutovanou otázkou. Česko prozatím žádný oficiální termín vstupu do eurozóny nemá. Monarchistická strana by se mu ale nebránila. „To je věc, o které by měli rozhodnout hlavně ti, kteří s ním každodenně nakládají. To jsou podnikatelé a ti, kteří se zbytkem Evropy obchodují. Ti, kterým o to jde, by měli vyvíjet tlak na přijetí eura. Dokud ho vyvíjet nebudou, tak nebude důvod, aby na to vláda nějakým způsobem přistupovala,“ dodává předseda s tím, že je česká koruna hezká tradice, ale přijetí eura by mělo určitě spoustu výhod.
Zahájení kampaně
Místopředseda strany Petr Krátký na zahájení kampaně uvedl, že podle průzkumu je téměř deset procent osob s volebním právem zastáncem změny státoprávního uspořádání z republiky na monarchii. Mezi prvovoliči je to podle něj až 18 procent.
Přechod Česka na monarchii by měl podle Špačka vypadat tak, že po rozhodnutí, například v referendu, by následovalo přechodné období, kdy by Parlament zvolil regenta, který by vykonával pravomoci svěřené panovníkovi. Vyjednávací sbory by poté vybraly dynastie, které by případně mohly vládnout. Pokud by zájem neměly, jednalo by se dál.
Jako první podle Špačka připadá v úvahu oslovit jako panovníka Karla Habsbursko-Lotrinského, vnuka posledního rakousko-uherského císaře Karla I.
„Monarchistické uspořádání dokáže společnost spojovat. Volná hlava státu vždycky obyvatelstvo rozděluje. Minimálně na ty, kdo volili pro vítěze, a kdo mu ten hlas nedali. U nevolné hlavy státu, která je přitom legitimně konstituovaná, tenhle problém odpadá. Panovník je tak stmelujícím prvkem celé společnosti,“ dodává místopředseda strany Petr Krátký.
Strana by chtěla zrevidovat právní řád, zpřehlednit zákony a omezit byrokratickou zátěž. V zahraniční politice chtějí také návrat k advokacii lidských práv. Stát by se podle Špačka zřejmě jmenoval Země Koruny České a existovala by parlamentní monarchie.
