Pobaltí

Lidé v lotyšském městě Rēzekne nalezli v sobotu trosky ruského vojenského bezpilotního letounu. S odvoláním na tamní ministerstvo obrany o tom informovala lotyšská média. Dron měl přiletět z Běloruska, které Moskvě v případě ruské invaze na Ukrajinu poskytuje logistickou podporu.

Evropská škatulata se týkala také postu šéfa unijní diplomacie. Funkční období Josepa Borrella je pryč a místo něj přichází nová postava. Unijní diplomacii takřka jistě povede dosavadní estonská premiérka Kaja Kallasová. Lze od ní očekávat ještě více nepřátelský postoj k Rusku, neboť pobaltská země má s Moskvou historicky špatné zkušenosti. Za zmínku stojí, že v Rusku je na Kallasovou dokonce vydán zatykač.

Pokud bude Ukrajina poražena, dalším cílem Ruska by mohly být pobaltské státy. NATO by přitom na to nedokázalo adekvátně reagovat. Naznačuje to analýza Institutu pro studium války (ISW).

Válka mezi Ruskem a členskými státy NATO není zcela ze hry. Podle německé rozvědky může Moskva v následujících pěti letech zdvojnásobit svou vojenskou sílu a zaútočit na své nejbližší sousedy, spadající pod Severoatlantickou alianci. Jako první by byly v hledáčku pobaltské státy a Finsko, uvedl web Business Insider s odkazem na informace tajných služeb. Podobně mluvily také další bezpečnostní a informační složky, které monitorují aktivity Kremlu.

Lotyšsko, Litva a Estonsko se dohodly, že ve vzájemné kooperaci významně posilní ostrahu hranice s Ruskem a Běloruskem. Pobaltské státy chtějí podél hraniční linie vystavět stovky bunkrů. Rozhodnutí přichází v době, kdy uniklá analýza německé armády předpovídá, že by Rusko válku proti NATO začalo právě v Pobaltí.

Severoatlantická aliance plánuje příští rok největší společné vojenské cvičení od studené války. Jak napsal britský list Financial Times (FT), aliance se chystá shromáždit 41 tisíc vojáků s cílem otestovat připravenost odrazit případnou ruskou agresi vůči jednomu ze členů NATO. Vojenské cvičení se uskuteční v Německu, v Polsku a v pobaltských zemích, a to v únoru a březnu. Forma české účasti se zatím zvažuje, řekl zdroj z NATO.

Polsko přesouvá část své armády k běloruským hranicím, a to včetně bojových vrtulníků. Reaguje na běloruské narušení polského vzdušného prostoru dvěma vrtulníky. Minsk popřel, že by k něčemu takovému došlo. Na běloruské tlaky reaguje i Litva či Lotyšsko, které chce urychlit stavbu hraničního plotu.

Zvýšený výskyt klíšťat je u nás rizikový především v Jihočeském kraji. V porovnání s Rakouskem v proočkovanosti zaostáváme, ale situace se zlepšuje. To řekl epidemiolog Roman Prymula v pořadu CNN Prima NEWS Nový den k problému s vakcinací proti nemocem spojeným s obávanými parazity. Mimo jiné se vyjádřil k aktuálně diskutovanému umělému sladidlu aspartamu, které může mít podle zpráv odborníků karcinogenní dopady na lidský organismus.

Jadran nebo Středomoří jsou u nás bezmála synonymem letní dovolené. Existuje ale celá řada severních přímořských destinací, kam se dá dojet autem a našince uspokojí po všech stránkách. Daleko to opravdu není – z cípu Šluknovského výběžku k Baltu ve Štětínském zálivu vzdušnou čarou pouze 283 kilometrů.

Ministři zahraničí trojice pobaltských zemí zkritizovali slova Andreje Babiše (ANO), že by v případě zvolení hlavou státu nevyslal české vojáky na obranu napadeného Polska či jejich zemí. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil výrok z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Podle jeho lotyšského kolegy Edgarse Rinkévičse je Babišovo tvrzení nezodpovědné.

Andrej Babiš (ANO) je nejen lhář, ale i zrádce. Toto ostré vyjádření napsal o expremiérovi ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Reagoval na Babišův výrok, že by nedostál závazku vůči NATO a neposlal vojenskou pomoc, pokud by někdo zaútočil na Polsko nebo pobaltské státy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) označil Babiše za bezpečnostní riziko, který by „zradil spojence“. Kritika zazněla i zevnitř opozičního hnutí – ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) napsal, že „Andrej Babiš nemůže být prezident“.

V případě napadení by nám český spojenec nepomohl. Tak od nedělního večera informují přední polské deníky a zpravodajské weby o slovech prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO). Ten v předvolební debatě na České televizi uvedl, že by neposlal české vojáky, kdyby bylo Polsko nebo Pobaltí napadeno, přestože jde o členský závazek v rámci Severoatlantické aliance. Ačkoliv se později Babiš snažil svá slova korigovat a napsal, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, informace už se dostala do zahraničí. A Poláci neskrývají své rozčarování.