Válka mezi Ruskem a členskými státy NATO není zcela ze hry. Podle německé rozvědky může Moskva v následujících pěti letech zdvojnásobit svou vojenskou sílu a zaútočit na své nejbližší sousedy, spadající pod Severoatlantickou alianci. Jako první by byly v hledáčku pobaltské státy a Finsko, uvedl web Business Insider s odkazem na informace tajných služeb. Podobně mluvily také další bezpečnostní a informační složky, které monitorují aktivity Kremlu.
Německá rozvědka podle webu Business Insider zanalyzovala ve své neveřejné zprávě pohyby vojsk, dění na domácí ruské politice a další faktory, které by mohly dát dohromady celý obrázek o plánech Vladimira Putina. Dle všeho se Moskva velice pravděpodobně chystá na velký konflikt se Severoatlantickou aliancí.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP Newsroom
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Důkazů pro svá tvrzení mají tajné služby hned několik. Odvolávají se například na to, jak zevrubně prochází ruská armáda velkou restrukturalizací, kolik vojenské techniky se přesouvá k západním hranicím a kam Kreml umisťuje odpalovací platformy pro rakety. A také jak intenzivní je aktuálně v Rusku výroba zbraní. Ta by mohla vést k tomu, že federace do pěti let zdvojnásobí svou vojenskou sílu.
„Nemůžeme již vyloučit, že Putin zaútočí na některé země NATO, jako jsou pobaltské státy či Finsko, a to někdy v roce 2026 a dál,“ píše se podle webu Business Insider v závěru zprávy. Podotkl, že Evropa bude na možný válečný scénář již připravena, jelikož se o něm mluví napříč členskými státy Evropské unie i aliančního uskupení.
O tom, že by si Rusko trouflo na Pobaltí, hovořila například litevská rozvědka ve své výroční zprávě. Rychlost restrukturalizace ruské armády podléhá podle agentury Unian výsledku války na Ukrajině, jak dlouho se dokáže Kyjev bránit agresi ze strany kremelských vojsk a také nakolik bude podpora ze strany Západu stabilní a jednotná.
Třebaže se NATO rovněž připravuje na možný konflikt s Ruskem, podle webu Business Insider je na stole též „druhá studená válka“, kdy se soupeřící strany budou držet navzájem v šachu a napětí. To už je nicméně poslední předstupeň k regulérní válce.
Rusko obnoví ztráty do pár let
Americký institut pro studium války (ISW) připomíná, že nedávným podepsáním dvou dekretů o právní ochraně historických nemovitostí Ruska v zahraničí si Putin chystá „výmluvu“ pro své budoucí útoky. Není jasné, jak přesně definuje „historický ruský majetek“, podle analytiků si ale pravděpodobně bude chtít nárokovat například území bývalého Sovětského svazu, případně Aljašku či část Finska.
Bývalý vrchní velitel ozbrojených sil USA v Evropě – generálporučík Ben Hodges – překvapený příliš není. Již dříve prohlásil, že v případě hypotetického vítězství na Ukrajině by Ruská federace zaútočila na Litvu, Lotyšsko nebo Estonsko, případně na Polsko nebo Rumunsko. K tomu dojde, jakmile Rusko po svých ztrátách na Ukrajině obnoví své armádní stavy, což by mohlo stihnout do tří či čtyř let.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak fungují ukrajinští dronaři, kteří dělají ruským okupantům peklo? Na to odpoví reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr, který s nimi natáčel.
K tématu