Ministři zahraničí trojice pobaltských zemí zkritizovali slova Andreje Babiše (ANO), že by v případě zvolení hlavou státu nevyslal české vojáky na obranu napadeného Polska či jejich zemí. Estonský ministr Urmas Reinsalu označil výrok z nedělní prezidentské debaty za nejhorší příklad zasahování domácí politické kampaně do bezpečnostních otázek. Podle jeho lotyšského kolegy Edgarse Rinkévičse je Babišovo tvrzení nezodpovědné.
Vyjádření svého protivníka využil kandidát Petr Pavel, který uvedl, že by jedna z jeho prvních cest v roli hlavy státu směřovala do Polska.
Estonský ministr před jednáním s unijními kolegy řekl novinářům, že prezidentská kampaň by neměla zasahovat do „základních témat bezpečnosti a zahraniční politiky“. „Pan Babiš by si také měl vzpomenout na historii včetně roků 1968 a 1938,“ řekl s odkazem na data napadení Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu v důsledku Mnichovské dohody.
„Od jakéhokoli politika zacházejí taková slova, i když jsou založena na úvahách domácí politiky, trochu příliš daleko. Není to moc zodpovědné,“ prohlásil na Babišovu adresu lotyšský ministr Rinkévičs. Připomněl, že vyslání vojsk nepatří do výhradních pravomocí českého prezidenta, ale rozhoduje o něm Parlament, případně vláda. Dal také najevo přesvědčení, že Česko by v případě napadení některého ze spojenců své závazky v rámci aliance dodrželo.
Uráží i naše jídlo. Poláky rozčílila Babišova slova o nepomoci, mají ho za „českého Trumpa“
V případě napadení by nám český spojenec nepomohl. Tak od nedělního večera informují přední polské deníky a zpravodajské weby o slovech prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO). Ten v předvolební debatě na České televizi uvedl, že by neposlal české vojáky, kdyby bylo Polsko nebo Pobaltí napadeno, přestože jde o členský závazek v rámci Severoatlantické aliance. Ačkoliv se později Babiš snažil svá slova korigovat a napsal, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, informace už se dostala do zahraničí. A Poláci neskrývají své rozčarování.
Litevský ministr Gabrielius Landsbergis stejně jako jeho estonský kolega ubezpečil, že by jeho země bez váhání vojáky na pomoc Česku vyslala. „Pokud by byla česká svoboda, svrchovanost nebo územní celistvost ohrožena vnější silou, Litevci budou stát po boku Čechů,“ řekl novinářům.
Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) by Česko spojenecký závazek dodrželo. „Díky členství v Severoatlantické alianci jsme součástí nejsilnějšího vojenského bloku na světě, po našem boku stojí ty nejsilnější a nejlépe připravené země,“ připomněl a dodal, že Česko může spoléhat mimo jiné na pomoc Spojených států či Británie.
Babišova slova podle Lipavského dokládají radikalizaci někdejšího předsedy vlády v průběhu prezidentské kampaně a kolegové z ostatních unijních zemí je také jako součást kampaně vnímají.
Evropské volby
Babišův postoj, který se sám šéf ANO později snažil korigovat na Twitteru, způsobil pozdvižení nejen v pobaltských státech, ale také v Polsku. Tamější novináři na konto českého expremiéra napsali, že už v minulosti neměl s Poláky příliš dobré vztahy, když například kritizoval jejich kvalitu potravin. Babiše také rozebírala ukrajinské média, která rovněž neskrývala rozčarování.
„Česká republika je již více než 20 let oddaným spojencem NATO. Jsme přesvědčeni, že Česká republika bude i nadále hrát významnou roli v naší alianci, aby pomohla udržet naše národy v bezpečí,“ sdělila Deníku N mluvčí NATO Rehanna Jones-Boutalebová.
Druhá prezidentská cesta? Polsko, nastínil Pavel
Prezidentský kandidát z opozičního hnutí ANO řekl, že kolektivní obranu Severoatlantické aliance nikdy nezpochybnil. Jen si nechtěl představit, že by mohla vypuknout třetí světová válka. Politici podle něj musejí usilovat o mír a zabránit válce.
„Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během včerejší (nedělní) debaty. Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke třetí světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce. Z kontextu debaty to bylo jasné,“ uvedl Babiš, ačkoliv v debatě České televize o třetí světové válce nepadla vůbec řeč a třikrát během ní sdělil, že by vojenskou pomoc neposlal.
Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během včerejší debaty. Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke 3. světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 23, 2023
Podotkl, že své vyjádření k výroku napsal i polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému a požádal také prezidenta Miloše Zemana, aby totéž vzkázal svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi při úterním setkání v Náchodě. Babišův protikandidát Petr Pavel na Twitteru podoktl, že princip kolektivní obrany je páteří NATO. Babiš ho podle něj v neděli popřel.
„Později si uvědomil, co provedl, a opravoval se. Kdyby to udělal jako prezident, byl by to skandál v celém NATO. Takový chaos si dovolit nemůžeme,“ doplnil bývalý vysoký představitel české armády a Severoatlantické aliance.
Rozhodl jsem se, že pokud se stanu prezidentem, povede moje druhá cesta do Polska, abych našeho dobrého souseda a přátele z Pobaltí ujistil, že ctíme dohody a Andrej Babiš nemluví za nás. pic.twitter.com/MFRJffvalq
— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 23, 2023
Taktéž zmínil, že by jel po svém případném zvolení na druhou cestu do Polska. „Abych našeho dobrého souseda a přátele z Pobaltí ujistil, že ctíme dohody a Andrej Babiš nemluví za nás,“ napsal Pavel. Už dříve uvedl, že na první cestu by chtěl jet na Slovensko a na Ukrajinu. Konstatoval, že Babiš svým výrokem výrazně ohrozil důvěryhodnost České republiky a bezpečnost. „Omluva neomluva na tom nic nemění,“ dodal.