Lotyšsko, Litva a Estonsko se dohodly, že ve vzájemné kooperaci významně posilní ostrahu hranice s Ruskem a Běloruskem. Pobaltské státy chtějí podél hraniční linie vystavět stovky bunkrů. Rozhodnutí přichází v době, kdy uniklá analýza německé armády předpovídá, že by Rusko válku proti NATO začalo právě v Pobaltí.
Napětí v Evropě v prvních dnech roku 2024 mimořádně narostlo. Do médií totiž unikla analýza německé armády, která upozorňuje, že se ruský prezident Vladimir Putin může chystat na válku se státy NATO. Potenciální střet by údajně mohl začít už v roce 2025. A první na řadu by prý přišlo Pobaltí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin má plán na eskalaci rozsáhlé války. Podívejte se na její detailní časovou osu
V tomto týdnu pak pobaltské státy oznámily, že připravují společný obranný projekt. Lotyšsko, Litva a Estonsko chtějí na svých hranicích postavit bunkry, které by umožnily efektivnější obranu v případě vpádu ruských vojsk. Zda jde o shodu okolností, nebo spolu obě informace souvisejí, je otázkou.
„Pobaltské země jsou jedním operačním prostorem, a proto budou obranná zařízení budována v koordinaci s Lotyšskem a Litvou,“ uvedlo estonské ministerstvo obrany ve svém prohlášení, na které upozornil nezávislý ruský list The Moscow Times.
Země chtějí vystavět fixní vojenská stanoviště podél hranice s Ruskem i Běloruskem, se kterým sousedí Litva i Lotyšsko. Jen samotné Estonsko předpokládá, že postaví asi 600 betonových bunkrů. Což zemi vyjde na 60 milionů eur (1,5 miliardy korun).
Návrhy bunkrů počítají se vsazením do zákopů a také s potřebnou kamufláží. Vlády zemí teď budou jednat s majiteli půdy o odkupu území potřebných pro stavbu vojenských budov.
Estonsko ale upozornilo, že kromě bunkrů se zatím nehodlá uchýlit k tvrdší ostraze hranic. „V době míru nejsou na hranicích Estonska umístěny žádné výbušniny, dráty ani jiné překážky. Místo toho je zřízena síť bunkrů, opěrných bodů a rozvodů,“ uvedlo tamní ministerstvo obrany.
Před možnou válkou v Evropě varoval před pár dny i německý ministr obrany Boris Pistorius. Prohlásil, že chce na případný střet s Ruskem svoji armádu připravit.
„Chci naši společnost probudit,“ řekl Pistorius o svém varování před ruskými mocenskými ambicemi. Jako opatření zmínil úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu a také možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.
Přípravě na možný konflikt se věnuje více států NATO a také Švédsko, které o vstup do aliance usiluje. V Česku se podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. V prosinci v této souvislosti prohlásil, že válka s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.
VIDEO: Scénář války NATO s Ruskem
