Pokud bude Ukrajina poražena, dalším cílem Ruska by mohly být pobaltské státy. NATO by přitom na to nedokázalo adekvátně reagovat. Naznačuje to analýza Institutu pro studium války (ISW).
Rusko má v posledních měsících převahu ve válce na Ukrajině a není jasné, jak dlouho bude ještě napadená země schopna odolávat. Množí se proto spekulace, které země by se teoreticky mohly stát dalším objektem Putinova zájmu.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina je v úzkých, hrozí jí průlom obrany. Washington Post vyjmenoval tři hlavní problémy
Jednu z variant ukazuje i analýza ISW, která obsahuje strategické mapy nastiňující další průběh ruské invaze. Podle nich by mohly být na řadě pobaltské státy. Podle experta institutu Fredericka W. Kagana existuje možnost, že „ruské tankové a letecké jednotky obsadí“ právě Estonsko, Litvu a Lotyšsko.
NEW: The current US debate about providing additional military assistance to Ukraine is based in part on the assumption that the war will remain stalemated regardless of US actions. That assumption is false. Russian advances will accelerate absent urgent American action. 🧵(1/8) pic.twitter.com/C6VGjcWrdF
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) April 16, 2024
Analýza upozorňuje, že pouze obnovená a zvýšená podpora ze strany Spojených států může zabránit zhroucení ukrajinské fronty. Pokud se tak nestane, spojenci v NATO podle Kagana nedokážou včas reagovat na Putinův postup proti Pobaltí.
Momenty války: Sebevražda poraněného okupanta a rekordní zásah ukrajinského tanku
Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. Součástí ničivé agrese, která se naplno rozjela v únoru 2022, jsou i kuriózní, až bizarní situace. CNN Prima NEWS přináší devátý díl druhé série Momentů války.
„Bez rychlé americké akce se ruský postup urychlí. Rusové využívají své převahy a postupují pomalu, ale vytrvale v několika sektorech fronty. Od začátku letošního roku se zmocnili více než 360 kilometrů čtverečních,“ připomněl expert.
Základní scénář předpokládá, že Rusové budou prioritně přerušovat suvalský koridor, klíčové místo východního křídla NATO, který vede mezi severozápadním Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad. Tím by Severoatlantické alianci zabránili v posilování nebo zásobování pobaltských států, kterých by se zmocnily ruské obrněné a letecké jednotky.
Celá akce by podle scénáře měla být dostatečně rychlá, aby NATO nemělo čas se připravit a přivést do suvalského koridoru a pobaltských států posily z USA, Francie, Německa a Spojeného království.
Putin se k možnému útoku na Polsko, Pobaltí nebo Česko vyjádřil na konci března a označil to za „naprostý nesmysl“. „Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ uvedl šéf Kremlu. Jde podle něj jen o strašení lidí. To ale v případě invaze na Ukrajinu říkal také.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nevzdávám se naděje vtažení Ruska zpět do Evropy, prohlásil Zeman. Podmínkou je jiná vláda
