reklama

Klíště upoutalo Jaroslava na dlouhé měsíce na lůžko. Chraňte se, počasí klíšťatům přeje

Klíšťata číhají všude v přírodě. Nejúčinnější prevencí je očkování. (ilustrační foto)
Foto:

Sezóna klíšťové encefalitidy je v plném proudu. Onemocnění, které přenášejí klíšťata, může postihnout každého z nás. Už loni se v České republice nakazilo 774 lidí, což je nejvíce za posledních osm let. Údaje sleduje Státní zdravotní ústav a varuje, že onemocnění po přisátí klíštěte i letos výrazně přibývá. Počasí navíc tomto hmyzu letos vysloveně hraje do karet.

reklama

Prevencí je očkování, které ale využívá pouhých 29 % populace. S následky klíšťové encefalitidy se přitom lidé většinou potýkají po zbytek života. Dlouhodobé nebo trvalé problémy po prodělané nemoci má 30–60 procent pacientů. Své o tom ví pan Jaroslav (45 let).

Vůbec nás nenapadlo, že by všechny ty problémy mohly být od klíštěte

„V říjnu nebylo manželovi dobře a mysleli jsme si, že je to jen chřipka, která přejde. Příznaky za pár dní sice zmizely, ale po třech týdnech se objevily jiné problémy v podobě brnění celého těla,“ vypráví manželka Miroslava. Její manžel tehdy k doktorovi nešel. Problémy se ale zhoršovaly. Na začátku listopadu už se Jaroslav nemohl postavit ani na nohy. Cestou do nemocnice ho napadlo, jestli to nemá z klíštěte. V létě jich měl hned několik.

„Lumbální punkce skutečně odhalila klíšťovou meningoencefalitidu, které se běžně říká encefalitida. Do té doby nás to ale vůbec nenapadlo. Klíšťata jsme chytili každou chvíli ze zahrady nebo na rybách,“ vzpomíná Miroslava.

Kdyby se nechal tehdy naočkovat jako já, dnes mohl být v pořádku

Boj s touto nemocí je dlouhodobý. Nejsou to dny, týdny, ba ani měsíce. „Vyzkoušeli jsme různé nemocnice. V první nám po nějaké době řekli, že potřebují uvolnit lůžko. Ve druhé nad ním zlomili hůl a nechali ho ležet, necvičili s ním a nechali ho na umělé plicní ventilaci. Bylo to zoufalé,“ říká Miroslava. Nakonec manžela nechala převést do nemocnice v Ostrově nad Ohří, kde se jim podařilo ho za tři měsíce dostat do takového stavu, aby si ho rodina mohla odvézt domů. Ke zlepšení ale dochází velice pomalu a bez pomoci se pan Jaroslav neobejde dodnes.

Paradoxem je, že paní Miroslava proti encefalitidě očkovaná je. „Kdybychom to tak mohli vrátit a nechat se naočkovat oba,“ přeje si Miroslava, které v péči o manžela pomáhá jejich dospělá dcera.

Klíšťovou encefalitidu nelze léčit, pouze zmírňovat její následky, říká lékařka

O klíšťatech a nemocích, které přináší, hovoří doktorka Hana Cabrnochová. Od roku 1997 provozuje ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Opakovaně byla zvolena předsedkyní Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP a v současné době je místopředsedkyní České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Jaké nemoci klíšťata přenáší a které jsou nejčastější, paní doktorko?
Nejznámějšími nemocemi jsou klíšťová encefalitida a lymeská borelióza. Kromě nich klíšťata přenáší například ehrlichiózu, tularémii nebo babeziózu.

Nebezpečí klíšťové encefalitidy je v tom, že příznaky nejsou specifické

Pokud se vrátím k těm nejznámějším, i když obě onemocnění přenáší klíšťata, jejich projevy a průběh je zcela odlišný. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, což je důležité z toho pohledu, že proti virovým onemocněním nemáme účinný nástroj v podobě léčby toho onemocnění. Můžeme pouze mírnit projevy. Na rozdíl od toho proti bakteriálním infekcím, které způsobují mimo jiné lymeskou boreliózu, máme antibiotika.

Jak se projevuje klíšťová encefalitida, jaké jsou příznaky?
Nebezpečí klíšťové encefalitidy je v tom, že příznaky nejsou specifické. To znamená, že mohou být podobné i u jiných onemocnění. Obecně je možné říci, že připomínají začínající chřipku, včetně teploty a bolesti hlavy. Tyto potíže se objeví zpravidla jeden až dva týdny po přisátí klíštěte a po dalších několika dnech zmizí. Je možné, že se v této fázi vytvoří imunita. Bohužel ale často dochází k návratu již vážnějších projevů, které jsou již příznakem zánětu mozkových blan nebo mozku. Objevuje se horečka, intenzivní bolest hlavy, zvracení, světloplachost, třes, závratě, obrny a porucha vědomí.

Následkem může být i obrna končetin nebo porucha sluchu

Jaká jsou rizika spojená s touto nemocí a jaké mohou být následky?
Vzhledem k tomu, že jsme odkázáni pouze na mírnění příznaků, nejsou výjimkou trvalé následky. Z lehčích projevů můžeme jmenovat třes, migrény, únavu, úzkosti nebo nespavost. Následkem ale může být též obrna končetin nebo porucha sluchu.

Podle vás lidé podceňují opatření proti klíšťatům?
Často se setkáváme s názorem, že není třeba se obávat, protože klíště jsme neměli nebo že stačí jen použít repelenty proti klíšťatům. Bohužel ale žádná prevence není tak spolehlivá jako očkování.

Jak je možné, že na někoho klíšťata jdou a na někoho vůbec? Mám zkušenost, klíště jsem neměla od dětství a prakticky se nestříkám, do lesa chodím. 
Zatím nebylo prokázáno, proč na někoho klíšťata jdou více a na jiného méně. Hodně záleží také na chování v rizikových lokalitách, doporučuje se nevstupovat do volné trávy, nesedat a nelehat si na zem.

Očkování je vhodné pro děti od jednoho roku věku.

Kdy je nejvhodnější doba na očkování?
Očkujeme v průběhu celého roku. U základního očkovacího schématu je ideální, pokud můžeme aplikovat druhou dávku před sezonou klíšťat. Vakcína totiž začíná působit 14 dní po druhé dávce. Pozdě ale není nikdy. Od jara do podzimu, protože doba aktivity klíšťat se kvůli mírným zimám prodlužuje, využíváme takzvané zrychlené očkovací schéma. Při něm se druhá dávka podává 14 dní po první.

Je očkování vhodné pro každého?
Očkování je vhodné pro děti od 1 roku věku. Pravdou je, že v tomto období jsou děti pod neustálým dohledem matky, navíc dokončujeme základní očkování. Proto já doporučuji v ordinaci s očkováním proti klíšťové encefalitidě začít mezi 3. a 5. rokem věku života. Očkování je ale vhodné nejen pro děti, ale především také pro dospělé a seniory. Starší lidé jsou více ohroženi trvalými následky, paradoxem je, že právě oni patří k nejméně proočkovaným skupinám.

Pokud plánujete návštěvu lékaře kvůli očkování proti klíšťové encefalitidě, je důležité, aby u vás právě neprobíhalo akutní horečnaté onemocnění nebo jste neměli 4 týdny před očkováním přisáté klíště, jinak se zahajuje až po uplynutí inkubační lhůty onemocnění.

Hradí očkování pojišťovny?
Pojišťovny na očkování přispívají v rámci preventivních programů. Je proto důležité, aby si pacient vzal od lékaře potvrzení o aplikaci očkovací látky a došel s ním na pobočku své pojišťovny. Jedna dávka přitom vyjde přibližně na 900 Kč, příspěvek pojišťoven se může pohybovat až do 1 500 Kč za rok.

K přenosu nemocí od klíštěte dochází v řádu hodin.

Jak postupovat v případě, že mám klíště?
Pokud na těle najdete klíště, je důležité ho co nejdříve odstranit. K přenosu nemocí totiž dochází v řádu hodin. Klíště stačí zakápnout dezinfekcí a vyviklat. Pokud se bojíte při použití pinzety přetržení, můžete použít i vlhký konec vatové tyčinky namočený v mýdle. Stačí přes klíště přejíždět a simulovat tak viklavý pohyb. Klíště je poté vhodné spláchnout do záchodu.

K tématu

Kdy je vhodná doba jít k lékaři?Návštěva lékaře je vhodná ve chvíli, kdy se objeví první příznaky, které by mohly znamenat onemocnění přenášené klíšťaty. Ráda bych zdůraznila, že důvodem návštěvy není pozitivní výsledek vyšetření klíštěte ve specializované laboratoři. Pozitivní výsledek z laboratoře totiž neříká nic o tom, že opravdu došlo k nákaze. Proto odborníci považují vyšetřování klíšťat za zbytečné. Navíc je důležité si uvědomit, že u klíšťové encefalitidy je možné pouze mírnit příznaky, na tuto virovou nákazu lék neexistuje.

Stejně tak vám nepomůže informace o tom, že klíště bylo pozitivní na lymeskou boreliózu. Pro lékaře jsou důležité projevení symptomů a výsledky rozboru krve. Až na jejich základě mohou nasadit antibiotika. Vyšetření v laboratoři zaměřené na borélie a klíšťovou encefalitidu stojí zpravidla jeden až dva tisíce. Cena za očkování proti klíšťové encefalitidě je přibližně 900 korun. Doporučila bych tedy zvážit náklady vynaložené na laboratorní vyšetření klíšťat.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Domácí

ON-LINE: Demonstranti se přesunuli na Klárov. Policie řešila několik konfliktů

Živě ON-LINE: Demonstranti se přesunuli na Klárov. Policie řešila několik konfliktů

  • Aktualizováno

Na pražském náměstí Republiky se sešlo přibližně 200 odpůrců vládních opatření proti šíření koronaviru. Více lidí policisté na místo nepustili a náměstí uzavřeli. Demonstrace probíhala povětšinou v poklidu. Policisté řešili jen několik incidentů a zadrželi jednoho člověka. Akce oficiálně skončila kolem 13:30 zazpíváním státní hymny. Poté se demonstranti přesunuli na Klárov, kde došlo k dalším konfliktům. Zasáhnout musela policie.

reklama
Prymula: Máme signály, že jsme na dobré cestě. Klíčová budou čtvrteční data
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Začala platit dosud nejtvrdší opatření. Výjimku mají pejskaři. Kdo další?

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Hůlka zrušil sváteční procházku na Hrad. Zda vrátí Zemanovi vyznamenání, ale nezmínil
Další články
reklama
reklama