Počet dětských násilníků v Česku stoupl
Počet dětí, které spáchaly násilný trestný čin, za poslední dva roky vzrostl zhruba o čtvrtinu. Policie o tom v souvislosti se čtvrtečním tragickým útokem v Hradci Králové informovala na síti X. Psychologové Tibor Brečka a Jana Woleská pro CNN Prima NEWS popsali, co může být spouštěčem agresivního chování u nezletilých a jak mu předcházet.
Loni podle policejních statistik spáchali nezletilí 1 080 násilných trestných činů, z toho deset vražd. V roce 2023 to bylo 947 násilných činů a devět vražd. Ještě o rok dříve zaznamenali policisté 701 případů násilné kriminality u nezletilých.
ČTĚTE TAKÉ: O vlásek unikla útočníkovi z Hradce. Zákaznice Jitka popsala momenty před tragédií
Letos je zatím první vraždou, které se dopustil nezletilý, útok v Hradci Králové – šestnáctiletý mladík při něm brutálně ubodal dvě prodavačky slevového obchodu v nákupní zóně v ulici Akademika Bedrny. Co ho k tomu vedlo, policisté zjišťují.
Nezletilí pachatelé násilných trestných činů Zdroj: CNN Prima NEWS
Zkratkovité vs. plánované činy
Podobné typy útoků lze podle psychologa Tibora Brečka rozdělit do dvou skupin. Jednu tvoří takzvané zkratkovité činy, které nejsou plánované. „Přicházejí náhle pod vlivem nějakého vnějšího stimulu,“ upřesnil Brečka pro CNN Prima NEWS.
Další skupinou jsou činy dlouhodobě plánované. „U těch trvá, než se jedinec vzhledem k určitým neuspokojeným potřebám nebo neschopnosti nějakého jiného funkčního chování dostane až do bodu, kdy začne plánovat podobnou extrémní situaci,“ vysvětlil.
Který z typů odpovídá chování útočníka z Hradce, Brečka nechce spekulovat. Kriminalista Roman Popiolek v pátek ve vysílání ČT uvedl, že mladík žil v neúplné rodině jen s matkou, má základní vzdělání a nemá ani práci, ani zájem o další vzdělání.
Varovné signály
Agresivita vzrůstá napříč společností, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS psycholožka Jana Woleská. Problém podle ní pramení hlavně z toho, že lidé neumí komunikovat a řešit své problémy včas. „Drží v sobě tenzi a pak ji ventilují naprosto nevhodným způsobem,“ vysvětlila. „Ve chvíli, kdy jedinec neumí komunikovat a jakkoliv potlačuje emoce, je riziko neadekvátních reakcí.“
Pokud v sobě člověk hromadí vztek, měl by včas aktivně vyhledat odbornou pomoc. „Když tak neučiní, je potřeba, abychom si toho jako společnost více všímali,“ zmínila Woleská. „Je to o tom, že jsme lhostejní k sobě navzájem,“ shrnula.
U dětí existují varovné signály, které by dospělí neměli přehlížet. Rodiče či pedagogové by měli zbystřit, například pokud je dítě nezvykle podrážděné, vyhýbá se kontaktu s vrstevníky nebo často využívá manipulativní či agresivní chování k dosažení svých cílů.
Vnímání a interpretace podle Brečky souvisí s tím, jak dobře daného člověka známe. „Čím bližší a hlubší vztah je, tím dříve si můžeme všimnout, že se s jedincem něco děje,“ upřesnil. V opačném případě lze nejčastěji zaregistrovat varovné signály až v době, kdy se blíží spáchání určitého skutku.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Student z Plzně se chystal vraždit. Svěřil se spolužačkám, nedobrovolně skončil na psychiatrii
