360° (119)
Pokud Eva Michaláková uspěje u evropského soudu ve sporu o své děti, přijde obrovská vlna žalob na norské úřady, řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Roky se táhnoucí případ odebraných synů norským úřadem Barnevernet podle něj vznikl na základě fiktivního obvinění. Psycholog Jaroslav Šturm v pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že zákazy ze strany norských úřadů v případu odebrání dětí Michalákové byly v mnoha ohledech absurdní.
Norské úřady v roce 2011 odebraly tehdy šestiletého Denise a ani ne tříletého Davida na základě podezření učitelek, že chlapci mohou být zneužíváni. Děti zamířily do pěstounské péče a na rodiče bylo podáno trestní oznámení. Podezření se nicméně nikdy prokazatelně nepotvrdilo.
Ani to však nevedlo k vrácení dětí Michalákové, která se proto rozhodla o své potomky bojovat soudní cestou. Po více než deseti letech má případ rozhodnout Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Europoslanec Tomáš Zdechovský věří, že se Češka ničím neprovinila, a chybu vidí na straně úřadů.
„Je to naděje pro všechny rodiče, pro které se Michaláková stala symbolem. Spor mezi ní a úřady vznikl na základě fiktivního obvinění, že s manželem zneužívali své děti a bili je. Na základě toho odebrala norská sociálka tyto děti z jejich péče a svěřila je do péče nových rodičů,“ zhodnotil případ lidovecký europoslanec.
Pokud Michaláková odejde ze čtvrtečního soudního líčení vítězně, Evropa bude svědkem velké vlny žalob na norský Barnevernet, předpokládá Zdechovský. Podobných případů neoprávněného odebrání dětí totiž může být mnohem více.
Europoslanec zároveň přiznal, že měl o Michalákové na začátku sporu své pochybnosti. Názor změnil ve chvíli, kdy v Norsku osobně jednal s úřady a policií. „Jsem naprosto přesvědčen, že Michaláková je obětí norského systému, který od roku 1987 odebírá děti rodičům, aniž by pro to měl oprávnění,“ doplnil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
Jako z jiného světa, zlobí se psycholog
Za Michalákovou pevně stojí i psycholog Jaroslav Šturm, který měl osobně na starost její posudek. Konstatoval, že osobnost, citové dispozice a výchovné kompetence české matky byly zcela v pořádku. Naopak neměl pochopení pro pravidla norských úřadů, které zakazovaly dětem Michalákové, aby ji oslovovaly „maminko“.
„To je proti lidským právům. Absurdní,“ neskrýval rozhořčení psycholog. Podotkl, že potomci potřebují znát svou identitu se vším všudy, a sami pěstouni by měli děti informovat o tom, kdo jsou jejich skuteční rodiče. „Připadalo mi to jako z jiného světa, jako kdyby to ani nebyla Evropa,“ pokračoval v pořadu 360°.
Dlouhotrvající odloučení dětí od Michalákové už navíc podle něj nejspíše napáchalo velké škody na citové bázi. Do určité míry se jim totiž může matka vytrácet z paměti, případně může přijít lhostejnost vůči její osobě. „Existuje ovšem i varianta, že ji touží poznat. Děti, které vyrůstaly s jinými lidmi než vlastními rodiči, často touží právě po nich – utíkají a hledají je,“ zdůraznil Šturm.
