Kdo od Orbána převezme štafetu zlého muže EU? Jedním z kandidátů je Babiš, píše Politico
Kdo převezme roli rebela v Evropské unii poté, co hlavní „narušitel“, maďarský premiér Viktor Orbán, prohrál parlamentní volby? Přestože Orbánův odchod může usnadnit rozhodování, v Evropské radě zůstává několik lídrů, kteří by mohli v blokování společných kroků pokračovat, všímá si web Politico. Jedním z nich je i český premiér Andrej Babiš.
Pomyslné hledání nového narušitele bruselských jednání přichází v citlivé chvíli, kdy EU potřebuje jednotu, aby mohla prosazovat sankce, rozpočet i další rozhodnutí, která vyžadují jednomyslný souhlas. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová proto po Orbánově porážce rychle navrhla změny pravidel hlasování, které by měly zabránit budoucím blokacím. Jestli se jí to podaří, ale není jasné. Blíží se navíc další evropské volby, které mohou karty opět promíchat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump, Zelenskyj a Putin. Kdo je v maďarských volbách poražený a kdo vítěz?
Houževnatý maďarský premiér léta používal své právo veta k zastavení klíčových iniciativ, zejména podpory pro Ukrajinu. Vítězství Pétera Magyara, který signalizoval větší ochotu spolupracovat s Bruselem, by mělo usnadnit dosažení konsensu. „Mám dojem, že politický obchodní model systémového a strukturálního narušitele se zhroutil s těžkou volební porážkou Orbánovy strany Fidesz,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z diplomatů EU.
Čtěte také
Orbánův odchod však neznamená, že si von der Leyenová – nebo Kyjev – mohou zcela oddechnout. Evropská rada, kde se všech 27 lídrů schází, aby přijímali rozhodnutí, stále zahrnuje hrstku Orbánových spojenců a několik potenciálních nových narušitelů, píše web Politico. Jako narušitele označuje pět lidí včetně premiérů Česka a Slovenska.
Slovenský premiér Robert Fico
Slovenský premiér Robert Fico byl často věrným spojencem Viktora Orbána při uplatňování veta a připojoval se k němu v blokování sankcí proti Moskvě. Zároveň požadoval výjimku z 90miliardové půjčky EU pro Ukrajinu. Po Orbánově odchodu tak Robert Fico zůstává v EU jediným – a možná posledním – blízkým politickým partnerem Kremlu. Minulý měsíc varoval, že by mohl vetovat pomoc pro Kyjev, pokud by maďarský premiér prohrál volby.
Slovenský premiér Rober Fico Zdroj: Profimedia.cz
Budapešť už několik měsíců blokuje vyplacení peněz, které byly schváleny na prosincovém summitu, kvůli sporu s Kyjevem o poškozený ropovod, kterým proudí ruská ropa do střední Evropy. Magyar ale v pondělí naznačil, že Evropské unii už nebude bránit.
Vzhledem k tomu, že plynovod stále není v provozu – ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že oprava proběhne až na konci dubna – je nyní otázkou, zda Fico splní svou hrozbu převzít štafetu od Orbána a zablokovat financování, nebo se přidá k EU. Slovenský lídr dříve vždy ustoupil a připojil se ke společným prohlášením EU na podporu Ukrajiny. „Myslím, že si Fico i ostatní lídři velmi dobře uvědomují rizika a důsledky toho, když se vydají cestou podobnou Orbánově,“ uvedl již výše jmenovaný diplomat EU.
Český premiér Andrej Babiš
Český premiér vykazuje určité rysy podobné Orbánovu stylu politiky, míní Politico. Andrej Babiš byl spolu s Orbánem a Ficem jediným lídrem, který požadoval výjimku z 90miliardové půjčky EU pro Ukrajinu. Zároveň vyzýval k omezení podpory Kyjeva, i když nakonec nerozhodl o zrušení české muniční iniciativy na podporu ukrajinské obrany.
Premiér Andrej Babiš (ANO) Zdroj: Profimedia.cz
Babiš kritizuje také klimatickou politiku EU. Ostře se postavil proti systému emisních povolenek s tím, že poškozuje český průmysl. Podle diplomata EU se očekává, že pravicově orientovaní zástupci v Radě nebudou všechna opatření blokovat, ale v některých bodech budou klást odpor, zejména ve srovnání s hlavním proudem mezi ostatními evropskými lídry.
Italská premiérka Giorgia Meloniová
Italská premiérka od svého nástupu k moci před více než třemi lety balancuje mezi pragmatickým přístupem k Bruselu a vlastní pravicovou, nacionalistickou politikou na jedné straně a proevropským postojem v zahraničních otázkách na straně druhé. Ve spolupráci s dalšími lídry, například dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, se Meloniová snaží zpřísnit migrační pravidla EU prostřednictvím dohody a konsenzu, nikoli blokování.
Giorgia Meloniová Zdroj: čtk/profimedia.cz
Jeden diplomat EU uvedl, že Meloniová se ukázala jako „zcela jiný druh“ političky než Orbán. Jiný však varoval, že pochází ze stejné politické rodiny jako maďarský premiér a neměla by být automaticky odsouvána na vedlejší kolej. „Na poslední Evropské radě byla jedinou osobou, která s Orbánem souhlasila,“ řekl diplomat EU s odkazem na přiznání italské vůdkyně ostatním vůdcům, že rozumí Orbánovu postoji k ukrajinské půjčce. „Je vidět, že mezi nimi existuje ideologické spojení,“ dodal.
Bývalý slovinský premiér Janez Janša
Bývalý slovinský premiér, pravicový populista a obdivovatel Donalda Trumpa, známý svými spory s novináři, skončil v dramatických volbách minulý měsíc těsně druhý. Rozdíl mezi ním a vítězem byl jen jedno křeslo a volby byly poznamenány obviněními ze špionáže. Vzhledem k probíhajícím jednáním zůstává nejasné, zda se Janšovi nebo úřadujícímu premiérovi Robertu Golobovi podaří sestavit vládní koalici.
Bývalý slovinský premiér Janez Janša Zdroj: Profimedia.cz
Janša, někdy přezdívaný „mini-Trump“, by v případě návratu k moci posílil rostoucí populistický klub v EU. Ohledně Ukrajiny je však mezi Janšou a Orbánem, nebo dokonce Ficem, znatelný rozdíl: Přestože je s maďarským premiérem v jiných otázkách spojencem, Janša prosazoval členství Ukrajiny v EU a v roce 2022, v počátcích totální ruské invaze, navštívil Kyjev, aby mu vyjádřil podporu.
Bývalý bulharský prezident Rumen Radev
Bývalý bulharský prezident v lednu rezignoval, aby založil novou stranu a kandidoval v nedělních parlamentních volbách. A podle průzkumu veřejného mínění agentury Politico je na cestě k vítězství, což by mohl být průlom po letech politické paralýzy v Sofii.
Bývalý bulharský prezident Rumen Radev Zdroj: Profimedia.cz
Mohl by to ale být problém pro Ukrajinu a její evropské spojence. V roce 2025 Radev prohlásil, že Ukrajina je ve válce proti Rusku „odsouzena k zániku“ a tvrdil, že zvýšení vojenské pomoci nebo „dodání dalších zbraní“ Kyjevu není řešením. Obvinil také evropské vůdce z povzbuzování kyjevské protiofenzívy a uvedl, že vedla ke „statisícům obětí“ na Ukrajině.
Radevovy proruské postoje mu v roce 2023 vynesly ostrou kritiku od Volodymyra Zelenského během televizního setkání obou politiků v prezidentském paláci v Sofii. „Řekl byste: Putine, prosím, zaber bulharské území?“ ptal se Zelenskyj. Radev na tuto otázku reagoval rozpačitě a nedokázal na ni jasně odpovědět.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: EU chtěla „vypadnutí“ Orbána z politiky, tvrdí David. Podle Vrecionové zasáhl do voleb Vance
vaclav.cerny@iprima.cz
