Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Šéfové států a vlád se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním nezávislosti justice. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.
Všech 27 členských států tak bude mít od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun).
„Nyní můžeme začít (rozpočet) uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy,“ oznámil na Twitteru shodu Michel.
Drahoš: Zemanův výrok je mimo. Polsko a Maďarsko nelze podporovat automaticky
Státy Visegrádské čtyřky (V4) by měly být podle prezidenta Miloše Zemana jednotné při podpoře Polska a Maďarska v jejich sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Prezident to řekl po středečním jednání s polským protějškem Andrzejem Dudou. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové se tématu věnovali místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO), místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Ondřej Veselý, člen senátorského klubu STAN Jiří Drahoš a předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Upřesňující text stanovuje řadu dodatečných podmínek, za nichž bude možné některou zemi odstřihnout od unijních financí, pokud nebude dodržovat principy právního státu.
Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec, několik týdnů dojednávaný ujišťující text však označily za dobrý.
Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu například Nizozemsko či Belgie – sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec s ním však souhlasily.