Plynovodem Nord stream 1 proudí méně plynu
Ruská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Na komunikační síti Telegram firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. V pátek lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze uvedla, že za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko. Informovala o tom agentura Reuters.
V pátek šéf společnosti Latvijas Gaze Aigars Kalvitis řekl, že jeho firma odebírá plyn z Ruska. „Ale ne od Gazpromu, protože není možné platit Gazpromu. Máme odlišného dodavatele,“ uvedl. Název společnosti nesdělil.
Podle místní agentury LETA Rusko od začátku války na Ukrajině dodávky plynu do Lotyšska už několikrát omezilo. V posledních týdnech ale odběr znovu vzrostl. Jen za poslední měsíc země odebrala do svých zásobníků ekvivalent jedné terrawatthodiny plynu z Ruska. Lotyšsko chce přestat nakupovat plyn z Ruska od začátku příštího roku.
Expertka: Konec ruského plynu? Prostě se uskromníme. Vytápěné bazény jsou zbytný luxus
Německo se v některých oblastech rozhodlo ve veřejných budovách například snížit teplotu či omezit dodávky teplé vody. Expertka na energetiku a bývalá výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedla, že podobná opatření lze očekávat i u nás. Závislost na ruském plynu podle ní potrvá ještě minimálně pět let.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.
Politici v Evropě opakovaně varovali, že by Rusko mohlo tuto zimu přerušit dodávky plynu, což by mohlo způsobit propad německé ekonomiky do recese a prudký nárůst cen plynu pro spotřebitele. Německo bylo minulý týden nuceno zachránit firmu Uniper, největšího dovozce ruského plynu. Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Problémy s dodávkami si podle Moskvy EU způsobila sama svými restrikcemi.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu roste. V pondělí krátce po 17:30 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 176 eury (přes 4 300 korun) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak růst o více než deset procent. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.
