K VĚCI, Pavel Janeček - 29.7. v 12:30
Státy Evropské unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na omezení spotřeby pro nadcházející topnou sezonu. Plán počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent. Podle bývalého ředitele Pražské plynárenské Pavla Janečka to sice v aktuální krizi pomůže, nadcházející zimy se ale i přesto musíme bát. Janeček to řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
Janeček má z nově uzavřené dohody radost, bojí se ale toho, jak by se členské státy zachovaly v případě problémů s dodávkami. „Hodnotím ji velmi pozitivně. Myslím si, že to je cesta, jak chladnou zimu přežít relativně v teple. Důležité ale je, jak bude plněna v případě, že dojde k nějakým větším problémům v dodávkách plynu,“ říká člen platformy Energie není luxusní zboží.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Podle energetického experta se nicméně jedná o ambiciózní cíl. „Domácnosti sice mohou něco uspořit, ale větší část leží na průmyslu, kde může být 15 procent problém,“ predikuje Janeček. Zároveň ale dodává, že jen šetřením se k lepší ceně nepropracujeme.
Vláda @P_Fiala ve snaze minimalizovat možné negativní dopady zastavení dodávek ruského plynu ve spolupráci s dodavateli plní zásobníky. V tuto chvíli je již naplněno plynem 80 procent jejich kapacity a nadále probíhají jednání o dalších dodávkách. pic.twitter.com/lLTu8hAuSC
— Úřad vlády ČR (@strakovka) July 24, 2022
Receptem na rostoucí ceny energií je podle Janečka uzavření dlouhodobé smlouvy s Ruskem. „Česká republika jako jediná z centrální Evropy žádný takový kontrakt nemá,“ vysvětluje. Sám připouští, že se jedná o politickou otázku, jeho expertní platforma ale takovéto politikaření odmítá.
Co se týče ceny plynu, je Janeček velkým pesimistou. „Nevidím jediný důvod, proč by měla klesat. Pokud se nezvýší průtok plynovody Nord Stream 1 a Bratrství, levnějšího plynu se nedočkáme.“
Zásobníky, které v České republice máme, nemohou podle něj sloužit jako náhrada v situaci, kdy žádný plyn z Ruska nepoteče. „Rozhodně nemohou nahradit dodávky plynu,“ tvrdí Janeček, podle kterého mají české rezervoáry sloužit pouze k tomu, aby byly v létě plněny levnějším plynem.
Přestože je Janeček spíše kritikem vlády, některé její kroky hodnotí pozitivně. „Je dobře, že dochází k diverzifikaci českých zdrojů plynu,“ říká s odkazem na plány nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG).
O viníkovi současné krize má však jasno. „Německo svým bezbřehým prosazováním Green Dealu a jeho posazením na levných energiích, zejména plynu z Ruska, způsobilo to, že Česká republika nedostatečně diverzifikovala svoje potrubí.“
Česká republika patří v Evropské unii mezi státy nejvíce závislé na ruském plynu, který v posledních letech tvořil více než 80 procent tuzemské spotřeby. Podle Janečka je ale možné se z této situace vymanit nejdříve v horizontu dvou až tří let. „Nechci strašit, ale tohoto podzimu a této zimy se musíme bát,“ dodává. Problémem ovšem nemusí být jenom množství plynu v Česku, ale také jeho cena. „Pro většinu českých firem jsou aktuální ceny likvidační.“
