Před 30 lety definitivně zmizeli sovětští vojáci z Československa. Jako vůbec poslední z nich odletěl v létě roku 1991 generál Eduard Vorobjov. Československá zkušenost ho odradila od stejného zásahu v Čečensku, připomíná týdeník 5plus2.
S okupačními silami přišel mezi prvními, svobodnou republiku opustil jako poslední. Od odchodu vůbec posledního vojáka sovětských vojsk, generála Eduarda Vorobjova, který 27. června 1991 odletěl z kbelského letiště do Kyjeva, uplyne 30 let.
Unikátní snímky sovětských okupantů Československa kolují na ruských veteránských fórech
Sovětská okupace Československa začala 21. srpna 1968 a skončila 21. června 1991 odchodem posledního ruského vojáka. Ruští veteráni ale i po dalších třiceti letech vzpomínají se slzou v oku na vojnu v Olomouci, Mladé Boleslavi nebo Milovicích a vyměňují si staré fotografie na společných fórech. „Připomíná mi to někdejší fórum Spolužáci.cz, akorát místo na školu vzpomínají na zemi, kterou okupovali,“ říká historik Zdeněk Horák. Prohlédněte si unikátní snímky, když spoušť v Československu mačkali sovětští vojáci.
Vorobjov byl vojákem každým coulem. Jeho otec padl coby kapitán Rudé armády v roce 1945 při dobývání polské Vratislavi, synek vystudoval vojenskou akademii v ázerbájdžánské metropoli Baku, poté sbíral zkušenosti na Ukrajině, aby byl převelen do Východního Německa, odkud se jako třicetiletý kapitán motostřelecké roty vydal v roce 1968 „osvobodit“ Československo.
Hranice překročil nedaleko vsi Černý Potok a pokračoval na Domažlice. Vorobjov byl po čase převelen do Arménie, Turkmenistánu, účastnil se i sovětské okupace Afghánistánu, aby se v roce 1987 vrátil do Československa, kde se stal velitelem tzv. Střední skupiny vojsk, tehdy o síle 73 tisíc mužů. A byl to Vorobjov, který po revoluci řešil jejich odchod.
Věřili jsme naší propagandě, že Československo je v ohrožení a my jim jedeme pomoci.
První vojensko-politická jednání s ruskou stranou byla velmi napjatá. Rusové totiž nemohli pochopit, že Češi chtějí jednat o odchodu vojáků, a několik hodin dokola opakovali, že se přece musí jednat o nové smlouvě k prodloužení pobytu armády, jejíž bojový arzenál tvořilo 1 220 tanků, 2 505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 76 bojových letadel, 146 bojových vrtulníků a tisíce zbraní.
Neústupní Češi ale brzy absolutní odchod prosadili. Na ten Rusové dostali rok a půl, místo požadovaných deseti let. Poslední transport odjel 21. června 1991, poslední voják Vorobjov pak odletěl týden nato.
Média s ním přinesla i několik rozhovorů. „Věřili jsme naší propagandě, že Československo je v ohrožení a my jim jedeme pomoci,“ vzpomínal na „pražské jaro“. Dále řekl, že Československo pro krásnou zemi a blahobyt patřilo k nejlukrativnějším místům pro službu. Když pak ruská vláda vydala počátkem 90. let oficiální prohlášení, že vstup vojsk byla chyba, reagoval: „Tehdy jsem se už cítil jako okupant.“
Česko a Čečensko
Po návratu do Ruska se stal Eduard Vorobjov poslancem dolní komory ruského parlamentu. Jenže když měl v roce 1994 velet ruské vojenské intervenci v Čečensku, z armády odešel. Kritizoval vojenskou kampaň a připustil, že k tomu dospěl i pod vlivem pobytu v Československu. V roce 1998 pak pro agenturu APA řekl: „30 let po vstupu vojsk do Československa jsem dnes přesvědčen, že akce nebyla nutná, sovětské politické vedení se mělo zásadněji s ‚pražským jarem‘ vyrovnat. Vstup vojsk poškodil autoritu SSSR a otřásl důvěrou velké části československého obyvatelstva v nás.“ Dnes 82letý Vorobjov žije v Rusku.
Jaké byly životní dary Libuše Šafránkové? Kdy z českého území zmizeli vlci, medvědi či losi? A proč jsou Češi v Mongolsku za celebrity? To a více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.
Týdeník 5plus2 Zdroj: Josef Hora, týdeník 5plus2