Poslední sovětský okupant: Československo? To byl blahobyt, invaze byla chyba

S okupačními silami přišel mezi prvními, svobodnou republiku opustil jako poslední. Od odchodu vůbec posledního vojáka sovětských vojsk, generála Eduarda Vorobjova, který 27. června 1991 odletěl z kbelského letiště do Kyjeva, uplyne 30 let.

Vorobjov byl vojákem každým coulem. Jeho otec padl coby kapitán Rudé armády v roce 1945 při dobývání polské Vratislavi, synek vystudoval vojenskou akademii v ázerbájdžánské metropoli Baku, poté sbíral zkušenosti na Ukrajině, aby byl převelen do Východního Německa, odkud se jako třicetiletý kapitán motostřelecké roty vydal v roce 1968 „osvobodit“ Československo.

Hranice překročil nedaleko vsi Černý Potok a pokračoval na Domažlice. Vorobjov byl po čase převelen do Arménie, Turkmenistánu, účastnil se i sovětské okupace Afghánistánu, aby se v roce 1987 vrátil do Československa, kde se stal velitelem tzv. Střední skupiny vojsk, tehdy o síle 73 tisíc mužů. A byl to Vorobjov, který po revoluci řešil jejich odchod.

Věřili jsme naší propagandě, že Československo je v ohrožení a my jim jedeme pomoci.

První vojensko-politická jednání s ruskou stranou byla velmi napjatá. Rusové totiž nemohli pochopit, že Češi chtějí jednat o odchodu vojáků, a několik hodin dokola opakovali, že se přece musí jednat o nové smlouvě k prodloužení pobytu armády, jejíž bojový arzenál tvořilo 1 220 tanků, 2 505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 76 bojových letadel, 146 bojových vrtulníků a tisíce zbraní.

Neústupní Češi ale brzy absolutní odchod prosadili. Na ten Rusové dostali rok a půl, místo požadovaných deseti let. Poslední transport odjel 21. června 1991, poslední voják Vorobjov pak odletěl týden nato.

Média s ním přinesla i několik rozhovorů. „Věřili jsme naší propagandě, že Československo je v ohrožení a my jim jedeme pomoci,“ vzpomínal na „pražské jaro“. Dále řekl, že Československo pro krásnou zemi a blahobyt patřilo k nejlukrativnějším místům pro službu. Když pak ruská vláda vydala počátkem 90. let oficiální prohlášení, že vstup vojsk byla chyba, reagoval: „Tehdy jsem se už cítil jako okupant.“

Česko a Čečensko

Po návratu do Ruska se stal Eduard Vorobjov poslancem dolní komory ruského parlamentu. Jenže když měl v roce 1994 velet ruské vojenské intervenci v Čečensku, z armády odešel. Kritizoval vojenskou kampaň a připustil, že k tomu dospěl i pod vlivem pobytu v Československu. V roce 1998 pak pro agenturu APA řekl: „30 let po vstupu vojsk do Československa jsem dnes přesvědčen, že akce nebyla nutná, sovětské politické vedení se mělo zásadněji s ‚pražským jarem‘ vyrovnat. Vstup vojsk poškodil autoritu SSSR a otřásl důvěrou velké části československého obyvatelstva v nás.“ Dnes 82letý Vorobjov žije v Rusku.

Jaké byly životní dary Libuše Šafránkové? Kdy z českého území zmizeli vlci, medvědi či losi? A proč jsou Češi v Mongolsku za celebrity? To a více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.