Chcete pomoci jiřičkám se stavbou hnízda? Připravte jí bláto, ocení ho. Zdroj: Česká společnost ornitologická
Bílé bříško, černá hlavička a v letu viditelná „vidlička“ z ocasních per – jiřičky už u nás můžete vidět několik týdnů. Vrátily se z Afriky a nastal čas hnízdění. Někde na ně však čekají překážky, které je mohou ohrozit na životě. Proč bychom si měli jiřičky hýčkat a jakou záhadu představují pro ornitology?
„Jako první většinou přilétají samci, kteří zabírají a hájí nejlepší místo k hnízdění. Jakmile přiletí samice, utvoří se páry, které začnou společně stavět hnízdo z bláta a slin. Staví ho na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ vysvětluje Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě. Další překážkou při zahnízdění mohou být i nové stavební prvky na budovách, jako je zasklívání a zasíťování lodžií. Osudnými se mohou jiřičkám stát i bodce coby mechanické zábrany, které mohou ptáky zraňovat nebo zabít. „My lidé se tak připravujeme o malé pomocníky, kteří nás zbavují komárů, mšic, muchniček a dalšího hmyzu,“ vysvětluje Viktora.
Jiřičky jsou velkým pomocníkem v boji proti komárům. Zdroj: Česká společnost ornitologická
Na hnízdiště váže jiřičky silné pouto. Zpravidla se vrací hnízdit na místo, kde se narodily. „Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Pokud tedy mají příležitost. Bohužel se setkáváme s tím, že někteří lidé se snaží jiřičkám v hnízdění zabránit a dokonce hnízda shazují i v hnízdní době, kdy jde o zcela nepochopitelný a barbarský čin. A navíc v rozporu se zákonem. Krmení mladých jiřiček a jejich vyvádění z hnízda je přitom krásná a poučná podívaná,“ popisuje ornitolog Lukáš Viktora. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí, znamená to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít.
Školáci příkladem
Opačný přístup zvolili na Základní škole ve Štěnovicích, kde v uplynulých letech při rekonstrukci a zateplení zanikla řada hnízdních dutin nejen pro jiřičky, ale i pro rorýsy. Díky všímavé kantorce se věc začala řešit a výsledkem je celkem čtyřicet hnízdních budek a náhrad na fasádě školy. S realizací pomáhala Záchranná stanice živočichů v Plzni. „Jsme rádi, že nové vedení školy se k problému postavilo čelem a navíc dalo celému projektu i další rozměr. Krom toho, že ptáci mají zpět alespoň část svých bývalých hnízdišť, zapojili pedagogové akci i do výuky přírodopisu a vzdělávání dětí,“ uvedla stanice na svých stránkách.
Fotografie Taťány Typltové dokumentují umisťování umělých hnízd a budek na budovu školy ve Štěnovicích.
Ornitologové zvolili jiřičku Ptákem roku 2020, čímž chtěli upozornit na míru ohrožení tohoto druhu kvůli lidské činnosti. Zatímco někteří si je spolu s vlaštovkami a rorýsy na svých domech hýčkají, jiní pro ně pochopení nemají. Jedním z hlavních důvodů je znečištění okolí hnízda trusem. Už několik let proto můžete ve specializovaných obchodech koupit jak umělá hnízda, tak i různé součástky, které trus zachytí. Řada kutilů si v tomto případě pomáhá i obyčejnou deskou, kterou umístí pod hnízdo.
Přesto, že jiřička patří mezi „staré známé“, pro ornitology je stále záhadou. Díky kroužkování a pozorování odborníci vědí, že létá na zimu do Afriky. Kde přesně však přečkává zimu, to nikdo netuší. „Víme, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se nám dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary,“ vysvětluje Lukáš Viktora.
Umělé hnízdo v akci. Zdroj: Česká společnost ornitologická
Jiřičkám, vlaštovkám a rorýsům bude věnovaný čtvrtý díl pořadu Ornitolog na drátě, kde se můžete dozvědět mnoho zajímavostí z života ptáků, kteří s námi žijí po staletí.
