POSTŘEHY po Dánech: Protrápený postup, před klíčovou bitvou s Kanadou to nebyla žádná sláva

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Nečas září, ale tým tápe: Proč?

  • Český tým hoří v přesilovkách.

  • Otřesná třetí třetina: Co se stalo?

Více

Splněná povinnost, nic víc z toho nedělejme. Výhra 3:2 nad Dánskem sice posunula reprezentaci do čtvrtfinále olympijského turnaje v Miláně, rozhodně se ale nezařadí mezi nejúchvatnější bitvy české historie. Zrodila se spíš z křečovité snahy a rozpaků, v tom ostatně navázala na dosavadní výkony Rulíkova výběru. Před zápasem s Kanadou není moc důvodů k optimismu.

Nečasův fičák

Většina jeho spoluhráčů působí v olympijských zápasech matně, Martina Nečase si ale při hře nespletete. Létá po ledě sem a tam, větrá soupeřovu obranu jak mokré prádlo na šňůře. Právě jeho kousky výrazně pomohly jinak tápajícímu českému mužstvu do čtvrtfinále.

Hlavně Nečasův gól na 1:0 byl přenádherný. Po nabití od Filipa Hronka trefil ve 26. minutě pumelicí přesně levý horní růžek Andersenovy branky.

ČTĚTE DÁL: Hokejisté vydřeli s Dánskem postup do čtvrtfinále. Tam je čeká superfavorit

O chvíli později se šikovnou křižnou přihrávkou na Jana Ruttu zasloužil o vedení 2:1.

Zatímco David Pastrňák na turnaji připomíná i nadále neprobuzenou Šípkovou Růženku, druhá česká hvězda je i v klíčových momentech platným tahounem. Dlouhodobě se s ním může srovnávat snad jen Hronek.

Nevyrovnanost

Zásadní průšvih. Český tým se (alespoň proti slabším Dánům) občas dokázal dostat do jistého tlaku, jen o moment později však úplně vypadl z role a iniciativu na dlouhé pasáže zase ztratil. Soubor Radima Rulíka trpěl nepřesnou kombinací, zdánlivě dokonce menším herním zápalem, leklostí, při bránění i nedůrazem.

Na turnajích jako olympiáda jsou přitom konzistentní výkony základ.

A – marná sláva – Čechy na italském turnaji v žádném případě nezdobí. S Dány předvedli výpadky, které o dva zápasy zpátky potrestali i jinak marní Francouzi obratem z 0:2 na 3:2.

Nesoustředěnost? Možná. Podcenění situace? Možná.

Hlavně třetí třetina byla v úterý každopádně strašidelným zážitkem pro každého českého fanouška, který brzy ztratil dojem, že na ledě proti sobě stojí hokejová velmoc a trpaslík.

Na Dány to ve výsledku pořád stačilo, na řadě jsou však soupeři jiného kalibru.

Naprosto otřesné přesilovky

Hra v početní výhodě je disciplína, kterou si ve vyrovnaném turnaji lze výrazně pomoci nejen proti silným protivníkům typu Kanady, ale i v měření sil se zdánlivě slabšími mužstvy. Český tým sice do Itálie přijel s několika výraznými individualitami, právě v přesilovkách však hoří.

Těsně před osmifinálovým duelem proměnil jedinou – proti chabé Francii.

A s Dánskem to nebylo o moc lepší.

Symbolické dvě minuty nabídla třeba první třetina po vyloučení Olivera Lauridsena. Češi byli při výstavbě zcela bezradní, statičtí, jejich kombinace působily kostrbatě, vázly.

Dobrá, tentokrát se v přesilovce přece jen prosadili, už zmíněná Nečasova trefa padla při hře pět na čtyři. Jenže rozpaky z téhle hokejové varianty to nezaplašilo. České přesilovky jsou v drtivé většině velká bída.

Nevynucené chyby

Češi jsou v Miláně typičtí i tímto neduhem, jehož nejpřesnější pojmenování lze převzít z tenisu. Prokázali to i proti Dánům.

Hodně křiklavé to bylo třeba ve druhé třetině, kdy Tomáš Hertl absolutně zbytečným faulem vrátil Dány do hry, protože jeho vyloučení následně potrestal po krásném manévru Nick Olesen.

Podobně nevynucený byl i faul Jana Rutty na začátku utkání, kdy se Češi nadechovali k tolik potřebnému prvnímu gólu. Místo toho byli po jeho držení v důležité fázi zápasu utlumeni, museli odolávat soupeřově přesilovce.

Anebo ta šílená třetí třetina! Chvíli před koncem Češi hájili těsné vedení po neuvěřitelně zbytečném vyloučení Radka Gudase, po chvíli šel na trestnou lavici i Tomáš Hertl. Fanoušci se jen chytali za hlavu, všechno mohlo být ztraceno.

Nešlo však jen o fauly.

Češi nevídaně často přicházeli o puk v situacích, které po tom vůbec nevolaly. Stávalo se to i největším oporám – v první řadě Pastrňákovi, jehož některé pokažené pasy vypadaly až ledabyle. Přímo před svou brankou na dva metry hodně špatně nahrál i Radko Gudas, jinak symbol důslednosti. A fatální chybou mohlo být též nezvládnuté střídání v 39. minutě, po kterém se na Lukáše Dostála řítil osamocený Oliver Bjorkstrand.

Naštěstí na 3:3 nesrovnal, vzhledem k očekávané bitvě s Kanadou však i tahle chvíle představovala palčivé memento.

Spácháte-li takové minely proti Connoru McDavidovi a Nathanu MacKinnonovi, v mžiku není o co hrát.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vonnová je zpátky „na rodné půdě“. Na videu ukázala, jak se o ni rodina stará