Česká hokejová reprezentace na mistrovství světa napsala třetí kapitolu. Zatím nejpochmurnější. V duelu s Rakušany (1:2 po nájezdech) toho bylo u národního týmu málo k obdivování. Přinášíme postřehy po zatím posledním zápase výběru Kariho Jalonena na šampionátu ve Finsku.
Červenkův úspěšný boj proti kritikům
Přes rozporuplné dojmy začněme pozitivně. Veřejností věčně zatracovaný Roman Červenka zažívá zatím nejlepší období své reprezentační kariéry. Ta trvá už pořádně dlouho, ale až v 36 letech odchovanec Slavie Praha možná přesvědčuje kritiky, že je do národního týmu povoláván oprávněně.
Na z českého pohledu utrápených olympijských hrách v Pekingu byl nejproduktivnějším hráčem týmu, nyní dokonce vede kanadské bodování celého šampionátu ve Finsku. Doposud představoval útočník švýcarského klubu Rapperswil-Jona krále asistencí, kterých má šest, proti Rakousku si připsal i první gól. Pokud lze zatím něco vypíchnout na Jalonenově výběru, bude to práce Červenky a jeho útoku.
Chybí drajv a vlastně všechno
Protože jinak zatím reprezentace tápe. Velkou Británii sice nakonec porazila bez větších problémů, ale rozjezd byl pomalý. A při vší úctě k „ostrovanům“, stále jde o hokejového trpaslíka, kterého je nutné porážet vyšším rozdílem. I více než 5:1. Některé pasáže v dalším duelu se Švédy nebyly špatné, ale hororový konec první a začátek druhé třetiny zanechal celkově ne příliš dobrý dojem.
Střetnutí s Rakušany mělo být tím, po kterém se „nároďák“ rozjede. Navzdory tomu, že outsideři dokázali předtím znepříjemnit den Američanům a prohráli až v prodloužení. Dlouho se zdálo, že z toho bude vítězství, byť nijak krásou oplývající. Bylo to čekání na to, kdy přijde zlepšení matného výkonu. A ono nic. Chyběl drajv, jiskra, je jedno, jak to nazveme. Vlastně všechno. Ve finále to byla hlavně křeč. Žádná očekávaná výraznější střelecká převaha se nekonala a chvíli před koncem se Rakousko postaralo o překvapení číslo dva, po USA obralo dalšího favorita. Tentokrát dokonce o dva body.
Není třeba lamentovat nad tím, zda měl vyrovnávací gól Briana Leblera přezkoumávaný u videa platit. Češi si o blamáž říkali, když nedokázali vstřelit více než jeden gól.
Přijde Pasta efekt?
Před šampionátem se zdálo být všechno v pořádku. Dalo by se říct, že tým může dosáhnout na první medaili ze světového šampionátu po 10 letech bez nejlepšího českého hokejisty posledních let. Ale nyní přichází čas poznamenat: „Zaplaťpánbůh, že David Pastrňák chce reprezentovat a už ve středu přiletí do Finska.“ Přítomnost „Pasty“ se po fiasku s Rakušany jeví jako nutná. Zvlášť když jeho kolegové z NHL jako Tomáš Hertl a Jakub Vrána zatím mlčí. Chce to magii, která se v rukách havířovského rodáka skrývá.
Ve čtvrtečním duelu s Lotyšskem bohužel bude muset Jalonen kvůli exkluzivní posile rozbít to málo, co zatím funguje. A to sice útočnou formaci Matěj Blümel, David Krejčí, Roman Červenka. Vzhledem ke společné bostonské minulosti se vyloženě nabízí, že Pastrňák bude hrát vedle Krejčího a Blümelovi s Červenkou bude třeba najít jiného parťáka.
MS hokej 2024
Vejmelka se po nášupu nesesypal
Ještě zpět do zápasu s Rakouskem. Vždy o lecčems vypovídá, když se vyzdvihuje výkon gólmana. Karel Vejmelka nezažil žádné životní utkání, na které by měl v důchodu vzpomínat. Ale bylo několik momentů, kdy svůj tým podržel. Soupeř ho neudržoval v permanenci, ale občas měl nebezpečné výpady, které klidně mohly skončit gólem.
Puk skončil za jeho zády až v 60. minutě. Ne jeho vinou. Dominique Heinrich vyslal jedovku od modré čáry, Vejmelka toho příliš neviděl. Přesto reflexivně vytyčil levé rameno a připsal si kvalitní zákrok. K jeho smůle se puk odrazil k nohám Leblera, který si černý kus gumy přikopl a – jak ukázal přezkum u videa – trefil ho hokejkou ještě na brankové čáře, nikoliv za ní.
Brankář, jenž zažil z osobního pohledu výjimečnou premiérovou sezonu v NHL, byl jistotou, ačkoliv v předchozím duelu se Švédy dostal nášup. Seveřané mu dali čtyři góly během necelých deseti minut a Vejmelku v brankovišti střídal Marek Langhamer. Po psychické stránce velmi těžký debut na MS. Ale jak se ukázalo proti Rakousku, opora arizonských Kojotů se nesesypala.
