Hrubý domácí produkt Evropské unie v prvním letošním čtvrtletí klesl o 3,5 procenta. Propad eurozóny je ještě o tři desetiny procentního bodu hlubší. Informoval o tom Eurostat.
Uvedená data vyjadřují pokles hrubého domácího produktu oproti předchozímu čtvrtletí. V meziročním srovnání hospodářský propad vyznívá příznivěji: HDP Evropské unie se snížil „jen“ o 2,7 a eurozóny o 3,3 procenta. Je třeba také dodat, že jde o předběžná čísla, která budou statistici ještě v květnu a červnu zpřesňovat. Že se druhý nejsilnější ekonomický blok světa po USA ocitl v recesi, je ale jisté.
Eurostat rovněž zveřejnil data mapující vývoj trhu práce a cenové hladiny. Míra nezaměstnanosti v Evropské unii dosáhla na konci března 6,6 a v eurozóně 7,4 procenta. V obou případech došlo ke zvýšení o desetinu procentního bodu. V celé Evropské unii bylo bez práce přes čtrnáct milionů lidí, z toho více než dvanáct milionů připadalo na země platící eurem. Oproti únoru se jejich počet v EU zvýšil o 240 tisíc a o necelých 200 tisíc v eurozóně. Nejnižší nezaměstnanost vykázala Česká republika (2 procenta), nejvyšší Španělsko (14,5). Pro Řecko zatím nejsou březnové údaje k dispozici. Míra inflace v eurozóně klesla v březnu na 0,4 procenta z únorových 0,7.
Německo na houpačce
Pro Českou republiku je stěžejní hospodářská kondice Německa, kam směřuje přibližně třetina domácího exportu. Německý Spolkový statistický úřad zatím data za první čtvrtletí nevydal, je nutné se tedy opírat o odhady. Ty jsou v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie optimistické. Podle mnichovského Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo) by se německý hrubý domácí produkt měl v prvním čtvrtletí propadnout o 1,9 procenta oproti poslednímu období loňského roku.
Odhad Ifo vychází z průzkumu prováděného mezi téměř devíti tisíci firem napříč všemi odvětvími. Pro druhý kvartál ale experti počítají s podstatně horším propadem. „Ve druhém čtvrtletí by hrubý domácí produkt mohl klesnout o 12,2 procenta. Celoroční ekonomický výkon pak bude pravděpodobně nižší o 6,6 procenta,“ uvedl Timo Wollmershäuser, šéf oddělení makroekonomických prognóz Ifo.
Podle Wollmershäusera se německá ekonomika na svou předkrizovou úroveň nevrátí před koncem příštího roku. „Aby se tak stalo, musel by náš hrubý domácí produkt v příštím roce vzrůst o 8,5 procenta,“ dodal Wollmershäuser. Ifo s takovým hospodářským růstem v roce 2021 zatím počítá. „Taková předpověď je opravdu reálná. Nezapomínejme, že německá vláda je připravená svou ekonomiku masivně podporovat. Navíc pokud hospodářství našich západních sousedů letos výrazně propadne, příští rok se mu bude z nižšího základu lépe růst,“ řekl CNN Prima News Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Podle něho lze pozitivní následky očekávat také v Česku.
