Zima se blíží a s ní i občasné sněžení a sůl na silnici. A když se setká s kovem, může negativně ovlivnit lak vozidla, stav nosných částí i komponenty podvozku. Co proti tomu můžete udělat?
Většina majitelů svému vozu před zimou pořídí jen sezónní obutí a provozní kapaliny s nižším bodem tuhnutí. Existují však možnosti, jak pro ochranu auta před nástrahami zimy udělat víc. Ani vy přece nevyměníte pouze svetr za bundu, ale občas obléknete podvlékačky, funkční tričko a namažete se krémem proti mrazu.
Budete se divit, ale podvozek pětiletého celoročně jezděného auta může dnes klidně vypadat i takto. Zdroj: Michal Borský
Budete se divit, ale podvozek pětiletého celoročně jezděného auta může dnes klidně vypadat i takto. Zdroj: Michal Borský
Důkladné mytí je úplný základ
Auto se během chladných měsíců pravidelně setkává s mokrým prostředím, zamrzající vodou, solí, štěrkem a dalšími posypovými materiály. Na ně se navíc často vážou různé nečistoty či chemikálie a společně se tyto prvky snaží o napadání exteriéru automobilu. Výsledkem jejich působení je oxidace laku, rezivění plechu a degradace plastů. Hodně lidí vnímá lak auta pouze jako pěknou barvu, ale jde o citlivou součást auta, kterou je třeba náležitě chránit stejně jako podvozek.
Čím ošetřovat podvozek
Zatímco dříve bylo běžné, že jste o víkendu před garáží nebo rovnou na ulici namočili štětku v gumoasfaltu a podvozek svojí moskviče nebo škodovky úhledně potřeli tlustou vrstvou nevábné zapáchající hmoty, profesionálové dnes používají moderní chemii.
„Stejným přípravkem, který používáme, se ošetřují železniční vagony, ale třeba i letadla,“ říká odborník Vladimír Trendl. Černý antikorozní přípravek aplikovaný na podvozky je na bázi vosku, s vysokou viskozitou a rychlým tvořením ochranného filmu. Po vytěkání zanechává voskový, pevný, ale dostatečně pružný ochranný film odpuzující vodu, odolávající solím a jiným látkám. Ochranný film má zároveň i odhlučňovací účinek. Podobné je to s dutinami, kam je aplikován vosk bílé barvy. Na rozdíl od přípravku užívaného na podvozky je jej možné nanášet i do vlhkých míst, neboť vodu sám vytlačuje.
Základem ochrany je očista auta. Automatizovaná mycí linka ani běžné ruční opláchnutí však nestačí. Klasické umytí je pouze prvním krokem k čistotě auta, jelikož voda se šamponem vše odstranit nedokážou. Příkladem jsou malé částečky asfaltu či smůly, které si zvyknou usazovat v blízkosti kol a je třeba na ně zaútočit speciálním přípravkem. Celé auto je dobré vyčistit tvz. clay hlínou, která dokáže z laku i skla spolehlivě vytáhnout různé kontaminace. Překrytí nečistot ochranou by způsobilo jejich dlouhodobé usazení v laku a související poškození.
Nezbytným procesem je leštění, na které není nejlepší doba v létě, ale také před příchodem zimy. Tehdy má naleštění kromě estetického i největší praktický význam, jelikož ošetřený lak se v náročném období lépe myje a zároveň tvoří lepší podklad pro sezónní ochrannou vrstvu. Rýhy v něm jsou navíc místem, kde se usazují částečky špíny, soli a chemie a nepozorovaně koušou do povrchu karoserie.
Jenom vosk nemusí stačit, zkuste nano
Existuje několik základních způsobů, jak karoserii ochránit dlouhodoběji. Základním a zároveň nejrozšířenějším je vosk. Pro letní sezónu je zcela dostačující, ale v zimě je jeho odolnost chemickými posypy výrazně snížena a voskový povrch má sníženou trvanlivost.
Trvanlivější volbou než vosk jsou tzn. sealanty, speciální produkty často vytvořené na bázi nanotechnologií. Jsou podstatně odolnější a auto dokážou bezpečně chránit i jeden rok. Existují samostatné verze pro karoserii, plastové části i okna. Ve srovnání s voskem najdeme levnější i dražší alternativy, závisí to na výrobci a modelu. Čerstvou novinkou v oblasti ochrany laku je tekuté sklo, které pomocí chemické reakce vytvoří na povrchu laku tvrdou a trvanlivou vrstvu. Vhodná je zejména na nejvíce exponované části karoserie, jako je třeba přední kapota nebo prahy.
Auto v perfektně čistém stavu může vypadat i takto - na pohled pekelně zrezlé, ve skutečnosti však s dokonale zakonzervovanou patinou bez sebemenší známky koroze. Zdroj: Michal Borský
Auto v perfektně čistém stavu může vypadat i takto - na pohled pekelně zrezlé, ve skutečnosti však s dokonale zakonzervovanou patinou bez sebemenší známky koroze. Zdroj: Michal Borský
Koroze hlodá hlavně vespod
Mnohaleté záruky proti prorezivění karoserie vedou kupující mírně ojetých i nových aut často k mylné domněnce, že koroze byla vymýcena jako v minulosti neštovice nebo dýmějový mor. Žádné tvrzení nemůže být dále od pravdy. Navenek pěkně vypadající zánovní ojetina může při pohledu zespodu vyvolat čiré zoufalství.
Pokud pomineme komplikovanou vymahatelnost značkových záruk (například když po uplynutí základní záruky na auto nenavštěvujete značkový servis), jsou tu dva fatální aspekty: záruka především kryje pouze prorezavění skrz naskrz a navíc zevnitř ven – pokud shnijí dveře omlácené od kamínků, máte smůlu. Protikorozní záruka se navíc nevztahuje na celé auto, ale zjednodušeně řečeno pouze na viditelné části karoserie.
Odolnost nejvíce namáhaných míst v čele s podvozkovými partiemi a různými dutinami je na rozdíl od běžně viditelných míst velmi kolísavá a liší se často nejen značku od značky, ale dokonce i v rámci modelů jedné automobilky. Zefektivňování výroby a snaha o úsporu nákladů posledních let navíc již dříve dosaženou tovární úroveň ochrany poněkud devalvují. Základní ošetření od výrobce proto není dlouhodobě spolehlivé a ochranný povlak začíná po dvou až třech letech ztrácet celistvost. To sice neznamená problém pro flotilového zákazníka, který mění auto po skončení leasingu, pro zájemce o ojetinu však už může jít o zásadní komplikaci. Co s tím?
Koroze zespodu pravidelně napadá nejvíce exponovaná místa jako podběhy, prahy, zavěšení kol nebo třeba zadní nosníky. Zdroj: Michal Borský
Koroze zespodu pravidelně napadá nejvíce exponovaná místa jako podběhy, prahy, zavěšení kol nebo třeba zadní nosníky. Zdroj: Michal Borský
Nástřik dutin ochrání spodek dlouhodobě
Druhotné ošetření se určitě vyplatí svěřit odborné dílně, kterých mimochodem není moc. Postup by měl být zhruba následující: Podvozek je nejprve nutné zbavit všech ochranných plastových krytů a obnažit riziková zákoutí. Následuje důkladné umytí a zakrytí neošetřovaných částí karoserie. Po vyschnutí se začne s obrušováním nejrezavějších míst a samotným nanášením ochranného přípravku na bázi vosku.
Pokračuje se s dutinami. Odletující kamínky se do nich nedostanou, sůl, prach a vlhkost však ano. Ochranný prostředek (měl by určitě být na bázi vosku, viz samostatný box) dobře vzlíná, zároveň odpuzuje vlhkost a zanechá trvale flexibilní film. „Celý proces včetně schnutí a zpětného nastrojení zabere ideálně tři nebo čtyři dny,“ vysvětluje Vladimír Trendl z dílny Autoklempirstvi.cz.
Jak často tuto kúru opakovat? „Při pravidelném zimním provozu nejpozději po dvou až třech letech,“ říká odborník. A ceny za kvalitní ošetření vozu proti korozi? Liší se podle velikosti auta i důkladnosti procedury. Základ lze sehnat za méně než pět tisíc korun, kompletní péče přijde i na dvojnásobek, u větších aut i na trojnásobek.