Při defektu pneu vás může spasit i vteřinové lepidlo. Ale radši to nezkoušejte

Stále méně nových aut je dnes v sérii vybaveno plnohodnotným rezervním kolem, nebo alespoň jeho dojezdovou alternativou, tedy věcmi, díky kterým spolu s klíčem a heverem vždy dojedete do cíle. Ekonomičtějším i praktičtějším (pro výrobce) řešením jsou tzv. lepicí sady na opravu pneumatiky, které však nejenže nedokážou opravit zdaleka každý defekt (pokud gumu prorazíte a nemáte rezervu, volejte rovnou odtahovku), ale použít se dají jednom jednou – a málokdo po jednom použití koupí drahou náplň znovu. Píchnutí s autem bez rezervy a bez zacelovací hmoty jsme si nechtěně vyzkoušeli v praxi.

Známka punku?

Lepicí sada není, rezervní kolo není a na čekaní na odtah není čas. Co s tím? Stačí, aby se v blízkosti nacházela čerpací stanice nebo večerka, kde se dá pořídit vteřinové lepidlo. Stojí zpravidla kolem dvaceti korun a v nejnutnějších situacích pomůže za dobré konstelace otvor v plášti zacelit.

Tento způsob nouzové „opravy“ nepopisujeme jen tak, vyplývá totiž ze zmíněné skutečné příhody. „Vteřiňákem“ se nám totiž podařilo zacelit ne zrovna málo prořízlou pneumatiku od tramvajových kolejí u Hondy Civic Type-R. Defekt byl bohužel příliš velký a zároveň jsme nechtěli expertům z pneuservisu přidělávat práci lepkavou hmotou z opravného spreje, jehož následné čištění z disků vyžaduje nezměrné úsilí. Co takhle zkusit vteřinové lepidlo? Pro sichr jsme jich v místním obchodě vzali hned pět...

Defekt se nacházel na boční straně pneumatiky a byl dostatečně velký, aby z ní během chvilky vypustil všechen vzduch. Lepidlem jsme nešetřili a vpustili do škvíry rovnou celou tubu. Počkali jsme nějakých deset minut, než zatuhne, vzápětí jsme kolo dohustili kompaktním kompresorem, kterým byl automobil standardně vybaven. Absolvovali jsme zhruba jeden kilometr a všechno nasvědčovalo tomu, že pneumatika drží, což nám následně potvrdil i manometr! Nakonec se nám tedy skutečně podařilo dojet až do pneuservisu.

Lepší řešení

Ne, vteřinové lepidlo opravdu není tím pravým ořechovým řešením na bezpečnou opravu píchlé gumy. Pokud jste dočetli až sem, řekneme vám o mnoho sofistikovanějším, funkčnějším a přitom o nic víc složitém způsobu, jak (skoro) vždy dojet do cíle.

Používat opravnou vulkanizační sadu jsem se naučil na terénních závodech a na bezdušové pneumatiky, které se u běžných aut používají, funguje opravdu geniálně a v jízdě vás vůbec nebude omezovat.

Představte si teď modelovou situaci, kdy si do pneumatiky na silnici zarazíte kus železa. Ostatní okolnosti jsou stejné, jako jsme popisovali výše, tedy bez šance vyřešit problém na místě. Přesto ale existuje velmi snadné řešení. Stačí mít v autě opravnou sadu a malý kompresor, nebo aspoň pumpu na kolo.

Po vytažení cizího předmětu vybrousíte otvor v gumě přiloženým výstružníkem a nanesete do otvoru i na pryžový knot cementové lepidlo z tuby. Knot dáte do držáku a podle návodu jím po vsunutí do otvoru pootočíte. Počkáte hodinu, ale stačí i méně, a přečnívající část knotu odstřihnete. Kolo přitom nemusíte z auta vůbec sundávat, přinejhorším jej trochu nadzdvihnete na heveru.

Pak už stačí pneumatiku trochu přehustit, alespoň na 2,3 baru. Při nejbližší zkušenosti byste samozřejmě měli zamířit do servisu na oficiální opravu, v praxi jsem ale s tímto způsobem opravenou gumou jezdil týden bez jakéhokoliv omezení a bez sebemenšího úniku tlaku.