Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.
Borneová vedla francouzskou vládu 20 měsíců a byla teprve druhou ženou v čele exekutivy země. V poslední době se však potýkala s poklesem popularity, její odchod z funkce si podle posledních průzkumů přály dvě třetiny Francouzů.
ČTĚTE TAKÉ: Unie přišla o jednu ze svých ikon. Zemřel bývalý šéf Evropské komise Jacques Delors
Macron premiérce poděkoval za „příkladnou práci“ v čele vlády. Jméno jejího nástupce zatím neoznámil.
Šéf Elysejského paláce podle vládních zdrojů francouzských médií patrně chystá rozsáhlou obměnu na vládních postech. Cílem chystaných změn je podle médií najít premiéra, který dokáže udržet jednotu vládního bloku rozštěpeného kvůli neshodám kolem zákona o přistěhovalectví. Nástupce Borneové by také měl najít spojence k dosažení většiny v parlamentu, kterou teď vláda nemá.
Je na řadě Macronův „dobrý žák“?
Macron se podle francouzských komentátorů výměnou členů vlády snaží získat novou energii pro svůj druhý pětiletý mandát, do jehož konce zbývají ještě tři roky v době, kdy se na jeho oblibě negativně projevují nepopulární reformy. Chce také získat sympatie voličů před červnovými volbami do Evropského parlamentu, kde je jeho strana vůdčí formací liberální frakce.
V minulých týdnech byl mezi možnými kandidáty na premiéra zmiňován také ministr hospodářství Bruno Le Maire, vládní zdroje médií ale v současnosti mluví hlavně o Attalovi. Ten podle AFP od svého nástupu do vlády v roce 2017 zažil strmý vzestup a je označován za Macronova „dobrého žáka“.
Jádro Macronova elektorátu tvořené střední a starší generací si podle agentury v roli ministra školství získal prosazováním povinných školních uniforem či zákazů nošení islámského oděvu abája zakrývajícího celé tělo. Mladší liberální voliče zase může oslovovat tím, že nijak neskrývá svou homosexualitu. Podle průzkumů má sympatie poloviny francouzských voličů, což je na poměry neoblíbené vlády velmi vysoké číslo.
Premiér má ve francouzském politickém systému tradičně na starosti naplňování každodenní politické práce, kdežto prezident rozhoduje o politickém směřování země. Někteří kritici podle AFP o Macronovi tvrdí, že se snaží přisvojit si i roli premiéra a že vlastně ani tolik nezáleží na tom, kdo bude v křesle šéfa kabinetu sedět. „Premiérem bude Emmanuel Macron,“ poznamenal sarkasticky ve francouzské televizi levicový kandidát na europoslance Raphaël Glucksmann.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Paříž se připravuje na olympijské hry. Řeší štěnice, hygienické problémy i časový pres
