Falešný Babiš pomáhá Pirátům bojovat s dezinformacemi. Jde o kampaň Pravda bolí

Falešné video s proslovem Andreje Babiše, které vypadá skoro jako skutečné? Žádný velký problém. Žijeme v době, kdy i slova politických špiček mohou být jen snůškou předem zmanipulovaných vět vytvořených moderními technologiemi. Ty jim dokáží vetknout i realistickou tvář. Tématu dezinformací se dlouhodobě věnuje europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která nedávno zahájila osvětovou kampaň „Pravda bolí“.

„Už teď jsou různé aplikace, kde si můžete napasovat něčí tvář na cizí tvář a podobně. Nejsou dokonalé, ale blíží se velice rychle, mílovými kroky, k dokonalosti. A tedy osvěta, co nás vůbec čeká, že tohle existuje, musí přijít co nejrychleji,“ uvedla europoslankyně Pirátů v pořadu Nový den CNN Prima NEWS.

Na jaké bázi takzvané „deepfake“ video funguje? „Jde o strojové učení a umělou inteligenci,“ vysvětlila europoslankyně. „Pokud do toho programu nasypete co nejvíc datových bodů k nějaké tváři, třeba právě k tváři pana premiéra, na níž je hodně materiálu na internetu samozřejmě, tak on se to podle toho dokáže naučit: ‚ano takhle vypadá tvář pana premiéra, protože má spoustu datových bodů‘. A následně to můžete napasovat na datové body cizího obličeje.“

„Spamboti“ jako jedna z nejčastějších dezinformačních taktik

Jaké jsou způsoby šíření a taktiky dezinformátorů, zajímalo moderátora Libora Boučka. „Dezinformace vypadají už desítky let, možná staletí, stejně. Stejný recept de facto. Ale právě s příchodem nových technologií se změnil způsob, rychlost a možná i kvantita šíření. A v tom je možná ten největší problém,“ reagovala Gregorová.

Jednou z nejčastějších taktik moderní doby jsou podle ní takzvaní „spamboti“. „Jsou to programy, které v neuvěřitelné kvantitě – klidně tisíce, milionu falešných účtů, někam přijdou a úplně změní narativ diskuze.“

Podle jejích slov jde o častou praktiku například Číny. „Nesnaží se potlačovat disent nebo odpor, ale dává tu diskuzi jinam. Takže když se někdo baví, že režim je špatný, přijde tam spousta spambotů a říká: ‚oslavujeme režim, je krásný, toto se povedlo‘ a podobně.“

Společné prvky, které pomohou odhalit dezinformaci

A jak může obyčejný člověk dezinformaci rozpoznat? „Můžeme mít určité prvky, na které bychom si měli dávat pozor. Typicky když se nám někdo snaží zprávu nebo informaci předat jako neuvěřitelnou, nějaká senzacechtivost nebo až takové to, známe to všichni ze sítí. Věty typu sdílejte než to smažou, něco, co určitě vláda nechce, abyste věděli a podobně. Toto většinou zní trošku podezřele a jako něco manipulativního. Takže na to by si člověk určitě měl dát pozor,“ varovala.

„A pak samozřejmě kterákoliv zpráva, která nemá zdroj. Pokud se nemůžete dogooglit úplně jednoduše na autora, na to, kdo to napsal, odkud to je, je opět pravděpodobné, že si to někdo jenom vymyslel.“

Osvětu mezi starší generací, která je údajně nejohroženější skupinou, se bude iniciativa europoslankyně snažit šířit například prostřednictvím adekvátních vrstevníků nebo řetězovými maily.

Legislativa pro potírání dezinformací?

Bude existovat i nějaká legislativní iniciativa? Existuje zákon, který by to mohl zastavit? Jestli je to třeba tvrdší trest, zajímalo moderátora.

Gregorová zmínila, že v Evropském parlamentu mají speciální výbor pro cizí vměšování a dezinformace a právě jeho výstupem má být tlačení Evropské komise do legislativy.

„Sama Komise už nějaké kroky dělá včetně třeba evropského akčního plánu pro demokracii, kde konečně mluví o sankcích a postizích za tyto věci. Protože možná to zní bizarně, ale ne, doteď to nebylo. Samozřejmě nějaké věci v on-line prostoru jsou kriminalizované jako podněcování někoho k nenávisti a podobně, ale ne de facto dezinformace a k tomuhle snad konečně cílíme,“ dodala europoslankyně závěrem.

„To je strašně dobře a děkuji za tu iniciativu, která se nazývá ‚Pravda bolí‘,“ zakončil povídání Libor Bouček.

Tagy: