reklama

Před 35 lety vybuchl minutu po startu raketoplán Challenger. Celá posádka zahynula

28. ledna před 35 lety došlo k tragické nehodě amerického raketoplánu Challenger, který pouze minutu a čtvrt po startu explodoval. Sedmičlenná posádka sice podle vyšetřovatelů výbuch mohla přežít, dopad na mořskou hladinu byl ale fatální. Osudného dne nezahynuli pouze kosmonauti, ale i středoškolská učitelka Christy McAuliffeová. Byla první civilistkou, která měla letět do vesmíru.

reklama

Celou tragédii sledovaly miliony diváků u svých televizních obrazovek. U rampy na mysu Canaveral navíc byli i žáci McAuliffeové, kteří chtěli svou učitelku podpořit. Ta byla vybrána z více než jedenácti tisíc lidí pro to, aby se jako první civilní osoba účastnila letu do vesmíru. Dle odhadů měla z vesmíru, za pomoci televizního přenosu, i vyučovat. „Mělo jít o symbol inspirace lidské touhy po poznání,“ uvedl pro web Novinky Milan Halousek z České kosmické kanceláře

Mezi členy posádky patřil i první civilista, učitelka Christa McAuliffeová (druhá zleva nahoře).
Mezi členy posádky patřil i první civilista, učitelka Christa McAuliffeová (druhá zleva nahoře).
Zdroj: AP

Misi, která nesla označení STS 51-L, doprovázely komplikace už od prvního plánovaného vzletu. Původně měl letoun odstartovat již 22. ledna, start byl však odložen. Podobné nepříjemné vyhlídky se odhadovaly i na 28. ledna, kdy situaci komplikovaly noční mrazy. Jak se později ukázalo, tak za tragickým koncem posádky stálo právě chladné počasí v kombinaci s poškozením stroje.

Kvůli nízkým teplotám a dlouhým rampouchům, které značily první známky nebezpeční, byl start 28. ledna o dvě hodiny odložen. Navíc došlo k poruše počítače požární signalizace. Ani to však nebylo dostatečným důvodem pro to, aby se start raketoplánu nekonal. Posádka, složená z velitele Francise Scobeeho, pilota Michaela Smitha, palubních specialistů Judith Resnikové, Ronalda McNaira a Allisona Onizuka, experta Gregoryho Jarvise a učitelky Christy McAuliffeové, nakonec do stroje usedla.

Posádka letu STS 51-L i přes některé problémy do kosmické lodi nastoupila.
Posádka letu STS 51-L i přes některé problémy do kosmické lodi nastoupila.
Zdroj: AP

V 11:38 stroj odstartoval. Prvních 73 vteřin se zdálo, že vše probíhá naprosto v pořádku. Po osudné minutě a čtvrt, kdy se zhroutila vnější palivová nádrž, však přišel silný výbuch a raketoplán se rozletěl na kusy. Kabina s posádkou se od zbytku stroje oddělila a jak nakonec uvedli vyšetřovatelé, tento moment ještě mohla posádka přežít.

Podle Halouska mohl být při vědomí minimálně pilot Smith, a to až do nárazu na vodní hladinu Atlantského oceánu. „Posádka, která seděla v horní pilotní palubě, výbuch přežila a použila, nebo se o to alespoň pokusila, dýchací přístroje. Pilot Smith podle jeho vydýchaného obsahu žil,“ sdělil Halousek. Kvůli výbuchu kabina vystoupala do výšky 19,8 kilometru. Zde se zastavila a následně volným pádem začala klesat do oceánu. Čekání na střet trvalo celé dvě minuty a 40 sekund.

Cesta vzhůru trvala pouze 73 vteřin.
Cesta vzhůru trvala pouze 73 vteřin.
Zdroj: AP

Po náročném vyšetřování byla za oficiální příčinu neštěstí označena netěsnost spoje dvou segmentů. Analýza trosek a filmových záběrů ukázala, že z boku pomocné rakety vyšlehl plamen, který poškodil hlavní nádrž a způsobil explozi.

Otázkou však zůstává, proč zodpovědní pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jubilejní desátý let Challengeru vůbec povolili. O ztrátě pružnosti těsnících kroužků v důsledku nízkých teplot, které při startu tehdy panovaly, se vědělo. Jejich výrobce na tuto skutečnost upozorňoval.

Té noci americký prezident Ronald Reagan promluvil k lidu, píše web ABC11. Poté, co vyjádřil soustrast rodinám zemřelých, přemýšlel o průzkumu vesmíru ve Spojených státech. „Zvykli jsme si na myšlenku vesmíru a možná zapomínáme, že jsme s jeho objevem teprve začali. Jsme stále průkopníky. Oni, členové posádky Challengeru, byli průkopníci,“ dodal Reagan.

Do roku 2003 se jednalo o největší katastrofu NASA

Tragická zkáza Challengeru z roku 1986 však není jediným černým zápisem v americkém programu letů raketoplánů. V únoru 2003 ji následovala nehoda Columbie, která se rozpadla při návratu do atmosféry, jen pár minut před přistáním. Na vině byl úlomek izolační pěny z hlavní nádrže, který poškodil tepelný štít.

Ve výšce 63 kilometrů nad zemí se Columbie rozpadla. Všech sedm členů posádky, která podobně jako v Challengeru byla složena z pěti mužů a dvou žen, zemřelo. Její součástí byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Raketoplány se pak do vesmíru vrátily až s misí Discovery v roce 2005.

NASA vesmírné raketoplány využívala od roku 1981. Nejvíc kilometrů nalétal za svoji téměř 27 let dlouhou kariéru raketoplán Discovery, který naposledy odstartoval v únoru 2011. Jeho misí se americký program letů raketoplánů po třiceti letech uzavřel. NASA k tomu vedly zejména vysoké finanční náklady. Raketoplány se poté vydaly na svoji poslední štaci –⁠ do muzejních sbírek.

K tématu

Tagy: výročí NASA počasí učitelka tragédie Florida pilot posádka smrt USA mrazy Mys Canaveral Christa McAuliffe civilista těsnění

Další hlavní zprávy

Rozhovor

Filip Smoljak: Řeknu vám, co jsou Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan zač

Filip Smoljak: Řeknu vám, co jsou Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan zač

Už několik let se jeden ze synů režiséra Ladislava Smoljaka domáhá autorských práv a z nich pramenících odměn za svého zesnulého otce. Vede několik soudních sporů, kde proti němu častokrát stojí Zdeněk Svěrák, který s jeho tatínkem dlouhá léta spolupracoval a založil s ním divadlo Járy Cimrmana. Dřív byli skoro jako rodina, dnes si nemohou přijít na jméno. Svůj boj ovšem vede Filip Smoljak sám, jeho sourozenci od něj dali ruce pryč.

Jurečka odsoudil výhrůžky Babišovi. I mě chtěli podříznout jako ovci, popsal exministr
Přibylo přes devět tisíc nakažených. Jde o třetí nejvyšší víkendový nárůst
Revoluce v očkování se zatím nekoná. Vakcíny přitom nechybí, jen se nestačí vyočkovat
reklama
reklama
Práce na prvním vesmírném hotelu začnou v roce 2025. Najdete v něm bar i lázně

Věda a technologie

Domácí zpravodajství

Nejlepším celovečerním filmem je Šarlatán, na Českých lvech bodoval i Hynek Bočan
Další články
reklama
reklama