Pamětní deska Bohumila Hasila Zdroj: ČTK
Převádění lidí přes hranice na západ byla po roce 1948 činnost, za kterou při chycení hrozilo převaděčům dlouholeté vězení nebo rovnou zastřelení pohraniční hlídkou. Mezi převaděče patřili i Bohumil Hasil a jeho bratr Josef, známý jako král Šumavy.
Při jednom ze společných přechodů 13. září 1950 byli bratři odhaleni hlídkou pohraniční stráže nedaleko hranic s Německem. Během přestřelky byl Bohumil těžce zraněn a dopraven pohraničníky na rotu v Českých Žlebech. Druhý den zemřel a tajně ho pohřbili. Na místě, kde byl Bohumil Hasil smrtelně zraněn, stojí dnes pomník. Od února 2014 je na hřbitovní zdi v Českých Žlebech umístěna pamětní deska. Dodnes totiž není známo, kde se přesně Hasilovy ostatky nachází.
„Josefu Hasilovi se podařilo přejít hranice zpět do Bavorska. Převáděl až do spuštění železné opony a v roce 1954 se vystěhoval do Spojených států. V roce 2001 byl vyznamenán medailí za hrdinství,“ uvádí o králi Šumavy Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Josef Hasil zemřel 16. listopadu loňského roku v 95 letech.
Na pietu s Menzelem nenoste věnce, ale malou kytičku, žádá vdova. A roušku a tužku
Opatření proti koronaviru bude provázet také poslední rozloučení s režisérem Jiřím Menzelem, které se uskuteční v pátek od deseti do osmnácti hodin v pražském Rudolfinu. Lidé musejí přijít v rouškách, pořadatelé je do budovy budou pouštět přibližně po dvou desítkách a žádají také, aby si pro podpisy do kondolenčních knih vzali své tužky nebo pera, aby nebylo nutné psací potřeby po každém podpisu dezinfikovat. Vdova po známém tvůrci Olga Menzelová v pondělí na Facebooku požádala, aby lidé nenosili velké věnce, její manžel by si podle ní přál rozloučení, na kterém se nebude plakat.
Film navštívilo přes 4 miliony diváků
„Popularitu“ Josefu Hasilovi zajistila kniha a také jeden z kultovních československých filmů Král Šumavy z roku 1959, který se jeho osudem inspiroval. Tento snímek s velkým množstvím propagandistických prvků se odehrává v pohraničí v roce 1948 a ukazuje práci pohraničníků, kteří musí s převaděči neustále bojovat, zejména právě s králem Šumavy. Ve filmu byl Hasil přejmenován na Kiliána a v závěru snímku dopaden.
Jenom v kinech film vidělo asi 4,2 milionu diváků. Podle knihy Po stopách krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka byl film na Šumavě hojně navštěvován zvlášť těmi, kdo znali Josefa Hasila a jeho rodinu osobně. Děti ještě řadu let po premiéře filmu chodily na povinná promítání. Jednoho takového promítání se zúčastnil i sám Žák. „Dobře jsem věděl, jak to tenkrát bylo, že jim utekl, věděla to určitě polovina sálu, bylo to veřejné tajemství. Někdo z kluků vykřikl – Stejně jste ho nedostali! Ani Kiliána, ani Hasila! – V tu chvíli se stal z kina velký cirkus… po návratu do školy nastalo rozsáhlé vyšetřování,“ vzpomínal v knize autor.
