Spisovatel a žokej Dick Francis. Zdroj: ČTK/Mlejnková Alexandra
Od narození ikony, která propojila dostihový svět a detektivku, v sobotu 31. října uplynulo sto let. Dick Francis, jenž od malička tíhl k profesi žokeje, za téměř 90 let vystřídal hned několik pracovních rolí. Od pilota britského Královského letectva, přes vysněného žokeje, až po legendárního spisovatele a sportovního novináře.
Welšan Francis se narodil do rodiny žokejů a chovatelů koní. A právě tento svět ho i pohltil. Kvůli druhé světové válce ale musel koňský hřbet vyměnit za sedadlo v kokpitu. V roce 1939 totiž narukoval do Královského letectva. Zde prve působil jako letecký mechanik, později však usedl do bombardéru jako pilot.
Po válce se mohl vrátit ke své vášni – dostihům a v roce 1948 se dal na dráhu profesionálního žokeje. Vyhrál více než 350 dostihů, dokonce se osmkrát zúčastnil Velké Národní v Liverpoolu, která je považována za nejslavnější závod světa. V roce 1956 závod téměř vyhrál, těsně před cílem se však jeho kůň zhroutil. Právě tento incident se pro Francise stal jaksi přelomovým.
Na čas přerušil svou závodní kariéru a v roce 1957 napsal své první dílo – Sport královen, vlastní životopis a osobité vyznání jezdeckému sportu. Právě tímto dílem si poprvé získal čtenáře. Do sedla se sice ještě krátce vrátil, ale po dalším pádu musel dostihy opustit. Tehdy přijal nabídku od London Sunday Express, kdy začal pracovat jako dostihový zpravodaj, kterým nakonec zůstal 16 let.
Osudové ženy Dicka Francise
Své osobité zkušenosti a znalosti z dostihového prostředí zužitkoval v roce 1962, kdy vydal svůj první detektivní román Smrt favorita. Tato prvotina byla i v roce 1974 zfilmována. Od této doby každý rok vydal jeden román až roku 2000, kdy zemřela Francisova manželka Mary Francisová.
Právě ona osudová žena měla jeden z největších podílů na Francisově tvorbě. Sám autor tvrdil, že mu dodávala nápady, ověřovala informace a díky ní měly jeho knihy punc věrohodnosti a skutečného prožitku.
V životě Francise figurovala ještě jedna žena, Češka a dvorní překladatelka jeho knih do češtiny, Jaroslava Moserová. Taktéž lékařka, politička a Francisova přítelkyně, která zemřela v roce 2006, prohlašovala, že spisovatel je přesně jako jeho protagonisté – nelže, nepodvádí, nechybí mu odvaha ani inteligence. „Takový je na mou duši i Francis. Znám ho možná lépe než on sám sebe,“ řekla Moserová.
Představitel nového detektivního směru
Jeho fikční psaní mu vydobylo přívlastek nejslavnější a nejlepší spisovatel koňských detektivních románů. Za svůj život napsal přes 40 románů, které se staly bestsellery a přeložily se do 22 jazyků. Početnou fanouškovskou základnu měl už za Československa a má ji dodnes. Sám dokonce několikrát Českou republiku navštívil, poprvé v roce 1974, kdy navštívil závodiště v Pardubicích.
Francis důvěrně znal prostředí dostihů a každá jeho kniha se světem turfu nějakým způsobem souvisí. Tento přístup byl na počátku 60. let něčím novým a vlastně změnil žánr. Dnes jeho „oborové“ detektivky dominují. Hlavní postavy se v mnohém podobají Francisovi, jenž sám připustil, že jsou lehce autobiografické.
Hrdinové příběhů mají vždy něco společného s dostihovým prostředím. Ať už přímo, jako trenér, žokej nebo funkcionář, tak i nepřímo – jako novinář nebo pilot mezi závodišti. Po smrti své manželky napsal ještě pět románů, z čehož čtyři vznikly ve spolupráci s jeho mladším synem Felixem Francisem.
Nositel Řádu britského impéria, majitel mnoha literárních cen a muž s pověstí gentlemana žil v posledních letech na Kajmanských ostrovech, kde 14. února 2010 ve věku 89 let zemřel.
