Predátora dítě většinou zná. Varovné signály snadno uniknou i rodině, říká odborník

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Sexualizované násilí na dětech? Jedno ze tří se nikdy nesvěří.

  • Grooming: Jak predátoři manipulují a postupně si oběť namotávají?

  • Domácí násilí: Průměrně trvá celých 8 let!

  • Jak se dnes násilí šíří on-line?

Více

Rodiče děti často hlídají na každém kroku a učí je, aby se nebavily s cizími lidmi. Jenže opravdové hrozby umí být plíživé a nenápadné. Predátorem bývá člověk, kterého dítě dobře zná. A internet navíc urychluje šíření násilí a manipulace.

Predátor, který páchá na dítěti násilí, včetně sexualizovaného násilí, si většinou svou oběť postupně „namotává“. Trestná činnost může trvat roky. Tento takzvaný grooming je velmi nebezpečný, protože pachatel svou oběť manipuluje a buduje si s ní důvěrný vztah s cílem zneužití.

Kdo je Pavel Houdek

Inovátor v oblasti sebeobrany a autor mezinárodního bestselleru Moderní sebeobrana. Jako expert v oblasti prevence násilí a inspirativní řečník zasvětil svůj život rozvoji strategií, které posilují jednotlivce i komunity.

Ani okolí si často nevšimne, dokonce nejprve nevěří, že by onen pachatel byl něčeho takového schopen. „My všichni máme v hlavě ten obrázek ze Sám doma – polobezdomovci, kteří někde nahánějí toho Kevina, a na tohle zapomínáme. A bohužel predátoři, kteří tyto činy páchají, tak na to samozřejmě spoléhají,“ varuje v podcastu Dětství 2.0 Pavel Houdek. Přijmout, že dítěti ublížil někdo, kdo je třeba i nám osobně blízký, je podle něj velmi těžké.

Přečtěte si také: Rodiče děti učí, aby na sebe nenechaly sahat bez souhlasu. A poruší to hned u babičky

Jedno ze tří zneužitých dětí to nikomu neřekne

To nejzásadnější, co může rodič udělat, aby své dítě ochránil, je posilovat vztah s dítětem. Aby se v případě jakýchkoli potíží přišlo svěřit. „Dítě by mělo taky vědět, že když jeho „NE“ nikdo nerespektuje, tak to není v pořádku. A i to je věc, se kterou má přijít,“ vysvětluje Pavel Houdek.

Jedno ze tří zneužitých dětí se totiž bohužel nikomu nesvěří. „A proto bychom měli umět reagovat a měli bychom vědět, že když něco takového dítě řekne, tak máme poslouchat. Mimo jiné u dětí je počet nějakých falešných obvinění strašně nízký,“ dodává.

Varovné signály lidé přehlíží

Varovných signálů, že se dítěti něco děje, může být mnoho druhů. „Když dojde k odhalení, tak se ukáže, že jich tam byla spousta za ten čas. Jenže je buď lidé neuměli přečíst nebo nevěděli, co s nimi dělat. Oboje je přirozené – protože my jsme všichni přirozeně nastaveni na to, že když vidíme nějakou odchylku, nějakou nestandardní událost, tak si ji chceme vyložit tak, aby odpovídala našemu obrázku bezpečného světa. Prostě si ji chceme vyložit v dobrém,“ říká Pavel Houdek.

Průměrné soužití v domácím násilí trvá 8 let

Další kapitolou je domácí násilí, které také mnohdy trvá i dlouhá léta. Proč oběť agresora neopustí? „To je otázka, která logicky člověka napadne. Ale ono to nezačne tak, že se agresor na prvním rande na ženu vrhne a dá jí pár facek. Začíná to velmi pomalu, opět jde o velmi dobře zpracovaný proces namotávání, jsou ze začátku velmi hodní, pozorní, skvělí partneři… Jenže jsou tam tisíce drobných interakcí a každá z nich je o kousíček dál,“ popisuje Pavel Houdek a doplňuje, že průměrná doba, kterou stráví člověk ve vztahu, kde je domácí násilí, je osm let.

Manipulace a násilí se rychle šíří po sítích

Násilí se navíc kvůli moderním technologiím snáze šíří a radikalizuje v různých skupinách na internetu. „Už asi loni nebo předloni udělala Apolena Rychlíková investigaci českých telegramových skupin, kde našla stovky lidí, kteří si tam vyměňovali fotky uspaných a nahých přítelkyň, sester, matek… a sdíleli si tam přesně návody, jak člověka uspat, aby to bylo dost, ale aby u toho nezemřel,“ popisuje Pavel Houdek.

CNN také letos zveřejnila rozsáhlou stránku plnou informací o těchto kauzách. „U většiny takových případů v uplynulých letech bych řekl, že jsou lidé zradikalizováni skrz internetové platformy. Ať je to misogynie, náboženská netolerance, nenávist, tak většina lidí se k těmto názorům dopracovala přes nějaký on-line obsah. A mě vlastně fascinuje, že na to nereagujeme a naopak, když ty reakce přicházejí, tak převažuje narativ: ‚My s tím nemůžeme nic dělat, protože všechno je omezení svobody slova.‘ Ale pak tu už na čtrnáctileté děti, nebo od kolika mohou na sociální sítě, prší takovýto obsah,“ dodává.

Jaká pravidla si s dětmi nastavit a proč je tak důležité je dodržovat? A jak často se přenáší násilí v rodině z generace na generaci? Pusťte si celý díl podcastu Dětství 2.0 s Pavlem Houdkem – najdete ho v úvodu článku, v podcastových aplikacích i na YouTube. A pokud vám tento díl dává smysl, budeme moc rádi, když ho nasdílíte někomu, komu by mohl pomoci.

Jste v nouzi nebo víte o někom, kdo potřebuje pomoc? Volejte na Linku pomoci obětem kriminality a domácího násilí - Bílý kruh bezpečí - linka 116 006 (nonstop, zdarma). V akutních situacích a při přímém ohrožení života a zdraví volejte Policii ČR, 158.