Pogromy, vraždy a vlna násilí. Skinheadi terorizovali menšiny, nyní jsou opět na vzestupu
Od primitivních popěvků po pogromy, vraždy a vlnu násilí. Tak popsal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zjednodušený vývoj českého skinheadského hnutí po revoluci politolog Miroslav Mareš. Nacističtí skinheadi, kteří zejména během 90. let napříč republikou terorizovali národnostní a etnické menšiny, jsou však podle něj v posledních letech znovu na vzestupu.
Vysoké kožené boty, vyholená hlava a vojenská letecká bunda – to jsou typické znaky, podle kterých na ulici poznáte skinheada. Původ této subkultury sahá do 60. let minulého století, kdy vznikla jako protestní hnutí mládeže dělnické třídy ve Spojeném království. Skinheadi se původně vymezovali jak proti tehdy populárním hippies, tak proti konzervatismu a poslouchali mimo jiné jamajskou hudbu.
ČTĚTE TAKÉ: Landa se vložil do sporu Matáska s Turkem o „nácka“. Já byl kališník od prvních vteřin, napsal
Postupně se však původně apolitické a multirasové skinheadské hnutí vyvinulo v jednu z nejznámějších světových subkultur. Mimo neonacistické skinheady stojí na úvod za zmínku také hnutí SHARP, tedy Skinheadi proti rasovým předsudkům. Jde o přímou opozici proti neonacistickým proudům skinheadského hnutí v jeho rámci.
Rozmach neonacistických skinheadů nezastavila ani železná opona, počátky českého skinheadského hnutí tak můžeme vystopovat již zhruba v polovině 80. let, jak v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš.
První hlášení Státní bezpečnosti (StB) o skinheadských skupinkách mimo jiné v České Lípě či v Kuřimi se objevila v roce 1986. Už předtím však v Liberci vznikla hudební skupina Hubert Macháně, která měla v repertoáru i několik otevřeně rasistických skladeb. „Byly to spíš takové hodně primitivní popěvky,“ uvedl Mareš.
První poplach po revoluci
Byla to právě hudební scéna, která skinheadství v Československu konce 80. let zpopularizovala. Významnou roli v tom podle Mareše sehrála kapela Orlík, ve které na přelomu dekád působil zpěvák Daniel Landa nebo herec David Matásek.
„Už v roce 1989 se šířily jejich písně, které obsahovaly určité prvky bělošského rasismu. Oni do své tvorby postupně zakomponovali i ideologii kališnictví – jde o specificky přetvořený odkaz na husitství,“ uvedl politolog. Právě takzvaná kališnická větev, ke které se nedávno zpětně přihlásil i již zmíněný Landa, je podle Mareše specifikem českého skinheadského hnutí.
Zlom nastal po Sametové revoluci. Rozmachu Orlíku již nestála v cestě komunistická strana a spolu s nástupem svobody přišly také první násilné incidenty vyvolané nacistickými skinheady. Ke zřejmě prvním rasistickým nepokojům mezi skinheady a romskými obyvateli došlo na severu Čech již v dubnu 1990. „Ministr vnitra tehdy musel, a to se málo ví, vyhlásit mimořádnou bezpečnostní situaci, aby situaci uklidnil,“ uvedl Mareš.
Čtěte také
Byli to právě romští občané, kdo byl pro skinheady nepřítelem číslo jedna. Dalším terčem jejich nenávisti byla třeba vietnamská komunita. Podle Mareše Vietnamci kvůli hrozícímu nebezpečí dokonce vytvářeli oddíly na obranu, které politolog označil za „ad hoc vzniklé domobrany“. Hrozbu však skinheadi představovali pro národnostní a etnické menšiny obecně.
Proti nim příslušníci skinheadského hnutí často neváhali použít násilí. Známý je případ súdánského studenta Hassana Elamina Abdelradiho, kterého skinhead Petr Zborník 8. listopadu 1997 z rasových důvodů na vysokoškolských kolejích v Praze zavraždil dvěma bodnými ranami do břicha.
Skinheadi zabili mladíka i školáka
Vlnu násilí v tehdy již samostatné České republice doprovázelo srůstání českého skinheadského hnutí s mezinárodní sítí. Vznikly tak například otevřeně neonacistické organizace Bohemia Hammerskins nebo česká divize militantní skupiny Blood & Honour (v překladu Krev a čest).
„Docházelo k přepadávání bytů romských obyvatel, k různým masovým střetům – třeba na východě Čech. Na řadě míst docházelo k masovým rvačkám mezi rasistickými skinheady a Romy,“ popsal Mareš. Skinheadi podle něj stáli i za některými z takzvaných pogromů, které česká neonacistická scéna v 90. letech pořádala proti Romům.
Během jednoho z takových pogromů byl v únoru 1991 v Klatovech po několikadenních útocích k smrti ubit jedenadvacetiletý Rom Emil Bendík. „V devadesátých letech se v Brně, v Jablonci nad Nisou, v Ostravě, ale i jinde staly případy, kdy skinheadi vtrhli do romského bytu a zničili ho. Dělaly se různé nájezdy na romské komunity,“ konstatoval Mareš.
Čtěte také
V srpnu roku 1991 skinhead Petr Krnáč v Jičíněvsi uškrtil a střepem zohavil šestiletého romského chlapečka Radka Rudolfa. Pachatel následně ještě zapálil dům, ve kterém žili Romové, jak před časem připomněl web iDnes.cz.
Mnoho Romů má stále v živé paměti také tragické události, ke kterým došlo v noci ze 13. na 14. května 1995 ve Žďáru nad Sázavou. Čtyři neonacisté tam vnikli do domu romské rodiny a začali demolovat nábytek. Když 42letý majitel a otec pěti dětí Tibor Berki svůj majetek bránil, jeden z útočníků ho několikrát udeřil baseballovou pálkou do hlavy. Berki zemřel později v nemocnici. Jeho pohřeb se stal manifestací proti rasismu a vláda Václava Klause pod tlakem občanských protestů schválila zpřísnění trestů pro rasově motivované činy.
Skinheadské hnutí začalo po začátku nového milénia ztrácet na síle. Ubylo i rasově motivovaných útoků proti Romům, přesto však k podobnému násilí docházelo i nadále. Mediálně známý je případ z roku 2009, kdy čtyři neonacisté hodili tři zápalné lahve do domu romské rodiny ve Vítkově na Opavsku. Ani ne dvouletá Natálie utrpěla popáleniny třetího a čtvrtého stupně na 80 procentech těla.
„Trestná výprava“ proti Romům
Odborník na extremismus Miroslav Mareš varuje, že skinheadi v Česku rozhodně neřekli poslední slovo. „V posledním roce, roce a půl se zase začali objevovat skinheadi mezi mladými lidmi. Někdy to může být předáváno z generace na generaci, především z otce na syna, ale někde to je relativně samovolné,“ popsal expert.
Podle jeho slov v poslední době došlo i k několika případům, u kterých se objevilo podezření na trestnou činnost spáchanou „novými skinheady ultrapravicového zaměření“. Příkladem může být incident, který se loni odehrál v Písku.
„Nějaký mladík tam loni svolával trestnou výpravu proti Romům. Seděl někde u počítače a měl tričko Ortelu, byl skinheadského vzezření a chystal trestnou výpravu proti Romům do Písku,“ uvedl Mareš. Právě v tomto jihočeském městě došlo v roce 1993 k tragickému útoku na sedmnáctiletého Roma Tibora Danihela. Čtveřice skinheadů ho zahnala do řeky, kde se mladík utopil.
Čtěte také
„Ten loňský incident zastavila policie. Romové se tam srocovali, i pod vlivem té 33 let staré události se písečtí Romové zmobilizovali. Kdyby tam ti mladíci přijeli, spíše by měli problém oni. Ale kdyby mi tohle někdo řekl před třemi lety, odpověděl bych mu, že už to není možné. Připadalo mi to jako návrat do devadesátek,“ nechápal Mareš.
V krajně pravicových kruzích se navíc podle něj objevují i nové trendy. Jde například o zakládání jakýchsi aktivních klubů. „V posilovnách či boxerských klubech se mají mladí lidé inklinující k tomuto směru scházet a zlepšovat svou fyzickou kondici. Angažují se tam i veteráni skinheadské scény,“ řekl expert.
Sociální sítě i potřeba boje proti „nepřátelům“
Podobný fenomén popsal ve vyjádření pro CNN Prima NEWS i ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý. „Část lidí, kteří byli v 90. letech spojováni s neonacistickou scénou nebo rasistickým násilím, se dnes pohybuje v prostředí bojových sportů a v některých případech trénuje i romské kluky. Ti často ani nevědí, jakou minulost má člověk, který je trénuje, nebo kdo stojí za gymem či organizací, kde působí,“ uvedl.
Je tak skinheadské hnutí v Česku znovu na vzestupu? „Rozhodně je mnohem slabší, než v devadesátých letech. Ale třeba ve srovnání s rokem 2019 na vzestupu je. Jak jsem říkal, v posledním roce, roce a půl se najednou zase objevují mladí lidé, kteří se ke skinheadství hlásí,“ zdůraznil Mareš.
„Může to být vlivem sdílených informací na sociálních sítích. Objevují se tam staré hudební nahrávky, informace o tom, jak to v devadesátkách bylo. Možná k tomu může přispívat i jakýsi obecný kult devadesátek, který se netýká jen skinheadského hnutí – obecně se teď objevila retro vlna na devadesátá léta. Roli v tom může hrát i pocit nové potřeby boje proti těm rasově a etnicky vymezeným nepřátelům. A také proti politicky vymezeným nepřátelům, protože skinheadi jsou stále i proti krajní levici, proti liberalismu a podobně,“ dodal politolog.
Čtěte také
K možnému nárůstu násilí vůči Romům ze strany nacistických skinheadů promluvil i Ryšavý. Podle něj je ve vztahu k násilným útokům proti Romům přesnější mluvit spíše o neonacistické či krajně pravicové scéně, než obecně o skinheadském hnutí.
„Skinheadská subkultura je širší a zahrnuje i směry, které rasistické nejsou. Navíc dnešní neonacisté často nevypadají jako skinheadi z devadesátých let – část aktivit se přesunula do online prostoru, na sociální sítě,“ uvedl Ryšavý.
Aktivit neonacistů přibývá, varuje šéf Romea
Nárůst násilných trestných činů páchaných na Romech ze strany neonacistů prý Romea neeviduje. „Zároveň ale považuji za důležité říci, že obecně vnímáme nárůst aktivit neonacistů a snahu části krajně pravicové scény znovu se zviditelnit a mobilizovat,“ upozornil ředitel.
V této spojitosti připomněl mimo jiné loňský incident ve Frýdku-Místku, kde skupina neonacistů napadla účastníky poklidné antifašistické demonstrace. „Chtěli si zkusit, jaké to je takzvaně mlátit účastníky shromáždění,“ popsala motivy agresorů policejní mluvčí Soňa Štětínská pro web iRozhlas.
Podobné útoky mohou podle Ryšavého připomínat atmosféru 90. let. „Neříkám, že jsme dnes ve stejné situaci jako tehdy. Rozdíl je i v tom, že současná krajní pravice funguje jinak, více využívá sociální sítě a často nemá podobu klasických skinheadských gangů. Varovné ale je, že se znovu objevuje snaha vstupovat do ulic, vyvolávat konfrontace a normalizovat násilí vůči lidem, kteří jsou označováni za nepřátele,“ dodal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Otřesné, nechápou rodiče devastaci školky na Tachovsku. Vandalové dětem zničili hračky i klavír
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
