Musíme budoucím generacím přenechat dobrou a zdravou krajinu a zásobárny vod, shodli se ministr zemědělství Miroslav Toman a Petr Gazdík z hnutí STAN. Miliardy korun na boj se suchem, novela vodního zákona, největší sucho za pět set let a jak mu čelit. Nejen těmto tématům se věnovali v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Jako příčiny současné situace, kdy sucho začíná být čím dál větším strašákem, ministr zemědělství uvedl klimatickou změnu, rostoucí teplotu, zvyšující se odpar ale i to, že se jeho novodobí předchůdci neorientovali na zadržování vody v krajině. „My děláme všechno dobře,“ uvedl později s nadsázkou Toman.
Nedostatky v podpoře agrokombinátů
Na to reagoval místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík slovy: „Je pravdou, že některé věci jako drobné rybníky, tůně apod. se zlepšily, ale tady to končí.“ Nedostatky pak třeba vidí v podpoře velkých agrokombinátů, v převaze řepky a kukuřice na českých polích, slabé orbě nebo nedostatečné podpoře meziplodin, zatravňování starých polních cest a pozemkových úprav. Tam by podle něj mělo ministerstvo přidat. Uvedl také, že by se ministerstvo zemědělství mělo více soustředit na podporu obcí a využití jejich dlouholetých zkušenosti.
„Přestaňme rozlišovat malé a velké zemědělce a rozlišujme dobré a špatné zemědělce,“ uvedl v reakci na Petra Gazdíka ministr Toman. Dodal, že za něj byla schválena maximální výměra omezující velikost souvislého pěstování jedné plodiny na třicet hektarů, splnil slib odbahňovat denně alespoň jeden rybník, což se za poslední rok povedlo v 397 případech, a zmínil také aktuální budování šesti nádrží a rezervaci 31 míst po celé republice pro možné budoucí vybudování dalších.
Na dotaz, kolik peněz bude muset stát investovat, aby se vyrovnal se současnou svízelnou situaci, odpověděl ministr odhadem 30 až 40 miliard korun ročně.
Jde o udržení životní úrovně
Do děbaty vstoupil také ředitel pro hydrologii ČHMÚ Jan Daňhelka, který poznamenal, že novela vodního zákona je podle něj správná. „Nebojujeme na všech frontách o přežití, jde o udržení životní úrovně a blahobytu,“ uvedl s tím, že je důležité vodou šetřit a vážit si jí. A pokud by se neuskutečnily plánované akce v boji se suchem, „budeme čím dál více závislí na rozmarech přírody z hlediska srážek“.
„Teď je namístě mluvit o klimatické katastrofě,“ přidal se čtvrtý host Arne Springorum, spoluzakladatel sociálně-politického hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí), s tím, že o „změně klimatu“ jsme mluvili již v devadesátých letech. Hnutí jde o to, aby společnost uznala tu krizi, ve které se nacházíme. Chybí mu také větší zapojení občanů. Politici dle jeho slov potřebují podporu společnosti, aby mohli konat. „Musíme mobilizovat společnost, abychom to dohromady zvládli, a tohle je naše (Extinction Rebellion) role.“
