PŘEHLEDNĚ: Koho všeho považuje Zeman za šaška? Tito lidé kandidují na prezidenta

Mandát současného prezidenta Miloše Zemana vyprší 8. března 2023. Obhajovat jej potřetí podle Ústavy ČR nemůže. O jeho křeslo tak bude bojovat hned několik osobností z politického i kulturního života. „Přihlásilo se už několik šašků. Já si vyberu z těch, kdo na to mají,“ zhodnotil v Partii prezident Zeman.

Přihlásilo se mnoho šašků, hodnotí Zeman prezidentské kandidáty. Prozradil čtyři favority

Partie

Zájem o post hlavy státu už oznámilo několik lidí. Prezident Miloš Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS řekl, kdo má podle něj největší šanci. Mezi jmény nechybí bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), Zeman zmínil i někdejší šéfku Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou.

Jedním z favoritů je podle něj bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. „V čele ERÚ si vedla dobře,“ míní prezident.

„Levicový kandidát bude Josef Středula a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý pravicový. Andrej Babiš říká, že ANO je catch-all party, strana pro všechny. Lze mu tedy přisuzovat střed. Tito tři plus Alena Vitásková mají šanci být zvoleni. Ostatní kandidují proto, že budou nějaký čas v televizi, kde by jinak nebyli, a bude se o nich hodně mluvit a psát,“ prohlásil Zeman.

Zemanovi šašci aneb Kdo už kandidaturu oznámil

• Petr Pavel

Bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel svou kandidaturu oznámil už v červenci 2021. A podle průzkumů jde o jednoho z nejsilnějších kandidátů. Některé z nich dokonce ukazují, že pokud se do boje o Hrad zapojí i bývalý premiér Andrej Babiš, spolu s Pavlem by se mohli dostat do druhého kola volby.

Armádní generál ve výslužbě tomu jde hodně naproti. V předstihu se obklopil zkušenými poradci a ani s finančními prostředky by neměl mít problém. Ve volbách bude sázet na tzv. desatero proti krizi, díky němuž by země měla umět lépe reagovat na nenadálé události.

• Karel Janeček

V lednu letošního roku svou kandidaturu potvrdil i miliardář Karel Janeček. „Ano, hodlám kandidovat na prezidenta České republiky,“ uvedl téměř dva měsíce od své kontroverzní řeči proti očkování dětí na Českých slavících.

Svérázný matematik, který zbohatnul na obchodování s finančními deriváty, své rozhodnutí oznámil při velkolepé show. Prohlásil, že do kampaně půjde s cílem bojovat proti korupci, lhaní, manipulaci a populismu. „Prezident musí reprezentovat zájmy nás všech,“ tvrdil.

• Pavel Fischer

Senátor Pavel Fischer se do boje o křeslo hlavy státu zapojil už v uplynulých prezidentských volbách. V roce 2018 získal velmi dobrých 10,24 procenta hlasů a skočil na třetím místě hned za Milošem Zemanem a senátorem Jiřím Drahošem.

Od té doby se Fischer z veřejného prostoru rozhodně neztratil, je jedním z nejvýraznějších senátorů. A se svým přáním úspěšnějšího volebního repete se netajil ani těsně po Zemanově triumfu.

• Marek Hilšer

Senátor Marek Hilšer byl ve zmíněných volbách pátý. Svou kandidaturu pro rok 2023 potvrdil se čtyřletým předstihem.

„Mám velké šance, volby můžu vyhrát. Čekám, až bude vhodná příležitost, pak vše rozjedu. Pořádná kampaň ale začíná až zhruba čtyři měsíce před volbami,“ prohlásil Hilšer v loňském rozhovoru na CNN Prima NEWS.

• Jaromír Soukup

Už v dubnu 2019 oznámil svůj úmysl kandidovat na prezidenta též Jaromír Soukup, majitel TV Barrandov. Jeho šance jsou nevyzpytatelné. S politikou má své zkušenosti, už před třemi roky založil uskupení List Jaromíra Soukupa.

Jeho činnost však byla nedlouho poté pozastavena Nejvyšším správním soudem kvůli absenci vnitřních orgánů strany stanovených zákonem. Hnutí mělo rok na napravení pochybení, neučinilo tak. Navíc nepředložilo výroční finanční zprávy za rok 2019 a 2020, takže mu nyní hrozí úplné rozpuštění.

• Karel Diviš

Bývalý sportovní komentátor Karel Diviš, který nyní podniká v IT, se do boje o Hrad přihlásil v lednu letošního roku. Podle svých slov chce po případném zvolení lidi sbližovat a ukázat jim, že mají být na co hrdí. K ruce už si vzal Tomáše Klvaňu, bývalého poradce Václava Klause.

• Klára Long Slámová

O spojování společnosti mluví i advokátka Klára Long Slámová, jež svou kandidaturu oznámila v květnu 2021.

• Miloš Knor

Z prezidentsky netradičního prostředí vzešel stejně jako Diviš i Miloš Knor, oblíbený stand-up komik. Kritik povinného očkování své rozhodnutí zveřejnil v říjnu 2021 na Facebooku. Hodlá prý zjistit, zda neočkovaný, netestovaný a nezarespirátorovaný občan má vůbec právo ucházet se o nejvyšší funkci.

• Denisa Rohanová

Prezidentka České asociace povinných, občanského sdružení zabývajícího se dluhovou problematikou, kandidaturu oznámila v dubnu 2021.

• Vladimír Boštík

Méně známým kandidátem je rovněž Vladimír Boštík, bývalý starosta obce Vraclav na Vysokomýtsku. V minulosti neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny za Úsvit Tomia Okamury. V prezidentských volbách prý sází především na hlasy z venkova.

• Josef Skála

Komunisté vyšlou do volby prezidenta člena pražské organizace a bývalého místopředsedu strany Josefa Skálu. Jeho kandidaturu strana oznámila začátkem února. Skála prý chce oslovit širší spektrum voličů a k nominaci plánuje jít cestou sběru podpisů.

• Ivan Smetana

Ivan Smetana se v 90. letech zapletl do podvodů v obchodech s lehkými topnými oleji, nebyl ale potrestán. O této své zkušenosti čas od času publikoval na internetu. Od mládí se věnuje hudbě, skládá písně a píše texty. Zájem ucházet se o prezidentskou funkci ohlásil již před minulými volbami, nakonec ale už začátkem listopadu 2017 oznámil, že kandidovat nebude.

• Jakub Olbert

Předseda hnutí Otevřeme Česko –⁠ Chcípl PES, které vystupuje proti vládním opatřením proti koronaviru, kandidaturu oznámil v říjnu 2021. Majitel rebelující restaurace Šeberák hnutí vedl i do sněmovních voleb, kde získalo jen 0,4 procenta hlasů.

Kdo kandidaturu zvažuje?

• Miroslava Němcová

S výsledky voleb může hodně zamíchat i pravděpodobně nejsilnější z případných ženských kandidátek Miroslava Němcová. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny se údajně ohledně kandidatury zařídí podle toho, jaké podpory se jí dostane od koalice Spolu.

• Miloš Vystrčil

To samé může platit i pro Miloše Vystrčila. Předseda Senátu možnost kandidatury nevylučuje, byť už dříve prozradil jistou důležitou indicii – manželka si prý nepřeje, aby o prezidentské křeslo bojoval.

• Václav Klaus st.

Druhý polistopadový prezident v prosincovém vysílání CNN Prima NEWS nejdříve na přímou otázku ohledně kandidatury odpověděl, že by ji už možná mohl nechat mladším generacím. Později ale naznačil, že by ji zvažoval v případě, pokud by se mu žádný z jiných zájemců nepozdával – a zatím se mu prý žádný nepozdává.

• Jiří Paroubek

I někdejší premiér Jiří Paroubek v říjnu 2021 připustil, že o své účasti ve volbách přemýšlí. Podmínil ji však „společenskou potřebou“.

• Danuše Nerudová

Vcelku slibné šance má i rektorka Mendelovy univerzity v Brně a ekonomka Danuše Nerudová. Ta je v souvislosti s bojem o Hrad v médiích zmiňována velmi často. Nerudová prezidentskou kandidaturu zvažuje od roku 2021.

„V tuto chvíli o kandidatuře přemýšlím, stále jsem ale ještě rektorkou univerzity, která není v jednoduché situaci. Předávání univerzity se komplikuje a musím tomu věnovat maximální energii a čas. V momentě, kdy se tato situace vyřeší, mohu se začít zabývat jinou agendou,“ řekla v pořadu K věci CNN Prima NEWS Nerudová.

• Michael Kocáb

Kandidaturu zvažuje i hudebník Michael Kocáb. Ten v letech 2009 až 2010 působil jako ministr pro lidská práva ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera. Od 80. let minulého století patří k nepřehlédnutelným postavám hudební scény, proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. V listopadu 1989 byl spolu s Michalem Horáčkem u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra.

Začátkem 90. let se pak ve funkci federálního poslance zapsal do dějin jako muž, který organizoval odsun sovětské armády z Československa. Ten symbolicky završilo velké turné Pražského výběru a zejména koncert v pražské Sportovní hale. K politice měl ale blízko i později, patřil do okruhu spolupracovníků Václava Havla.

• Jana Bobošíková

Bývalá europoslankyně Jana Bobošíková zatím kandidaturu zvažuje. Spekuluje se ale o tom, že už si začala domlouvat podporu u poslanců. Od těch potřebuje alespoň dvacet podpisů, aby se mohla boje o Hrad zúčastnit.

• Lenka Bradáčová

Vrchní státní zástupkyně a bývalá prezidentka Unie státních zástupců České republiky Lenka Bradáčová zatím o kandidatuře mluví opatrně. „Ony úvahy, jak říkáte, mě mohou těšit. To je ale vše, co vám mohu z pozice vrchní státní zástupkyně na otázku prezidentské kandidatury odpovědět,“ řekla v prosinci 2019 Seznam Zprávám.

• Kateřina Valachová

Kandidaturu nevylučuje ani bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Že o účast v prezidentských volbách přemýšlí, přiznala už v listopadu 2020.

Komu fandí Zeman?

• Alena Vitásková

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková oznámila kandidaturu na prezidentku v lednu. Informovala o tom prostřednictvím svého institutu. Krok podle svých slov zvažovala několik let.

„Jdu do volebního boje, abych zvítězila a byla oporou lidem,“ píše na stránkách svého institutu Vitásková a dodává, že prohlášení a představení svého týmu učiní až v okamžiku, kdy bude pevně stanoven termín a podmínky voleb.

• Andrej Babiš

Klíčové bezesporu bude, zda do hry vstoupí expremiér Andrej Babiš. Všechno tomu nasvědčuje, zakladatel holdingu Agrofert však svou kandidaturu dosud oficiálně nepotvrdil. Sázkové kanceláře jej přesto řadí k jednoznačným favoritům, obrovskou šanci postoupit do druhého kola má i podle drtivé většiny průzkumů veřejného mínění.

Sám tvrdí, že se definitivně rozhodne až v září. „Plno lidí by si přálo, abych kandidoval, ale rozhodující pro mě bude názor mé rodiny,” dodal. Nedávno však prozradil, že si pořídil karavan, ve kterém se chystá objíždět voliče. Podle komentátorů jde o jasný vzkaz, že se Babiš do prezidentských voleb chystá.

• Josef Středula

Zeman fandí i předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi. Ten v březnu 2021 internetovému pořadu Prostor X řekl, že pokud by cítil podporu veřejnosti, jeho úvahy nad možnou kandidaturou by ještě zesílily.

• Vladimír Dlouhý

Prezident Hospodářské komory a bývalý ministr hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý o účasti ve volbách zatím přemýšlí. Do boje o prezidentské křeslo vstoupil už v roce 2013, kdy se mu ale nepodařilo získat dostatečný počet podpisů.

Kalousek kandidaturu vyloučil

Spekulovalo se i o tom, že voleb se zúčastní i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten však minulý týden oznámil, že o Hrad bojovat nebude. Kandidaturu prý zvažoval, nechal si však zpracovat řadu analýz, z nichž vyšlo, že jsou jeho šance na zvolení nulové.