Rozklíčovaná čísla přihlášek na střední školu
Nejdříve body z testů, poté pořadí preferovaných škol. Nový digitální systém má ulehčit přihlašování a rozřazování uchazečů o studium na středních školách, pro mnohé rodiče ale stále jde o poněkud nečitelný proces. Jak přesně funguje algoritmus, podle kterého systém rozhodne o osudu dítěte? Co sehraje při vytváření pořadníku rozhodující roli? A jak to bude s odvoláváním, výměnou preferovaných škol či dalšími termíny přijímacích zkoušek? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila další přehled nejpalčivějších otázek a odpovědí související s bojem o místa na českých středních školách.
Podle čeho systém rozhoduje, kde bude uchazeč studovat?
O přijetí na střední školy bude nový systém rozhodovat ve dvou fázích. V té první ředitelé jednotlivých škol vyhodnotí počet získaných bodů z přijímacích zkoušek a dalších školních kritérií, například známek ze základní školy či bodů za vědomostní olympiády. Posléze určí pořadí uchazečů. Zde se ještě nebude brát ohled na to, které školy zájemce seřadil jako prioritní.
Poté přijde na řadu Cermat. Ten skrze nový Digitální přihlašovací systém (DiPSy) rozřadí uchazeče o studium podle výsledků přijímacího řízení i jimi zadaných priorit. Pokud budou mít děti dostatek bodů na přijetí do jedné z preferovaných škol (zde bude záležet na pořadí tří škol, kam si podávaly přihlášky), mohou v září nastoupit. Podle Cermatu nehrozí, že by se uchazeči s menším počtem bodů na dané škole dostali před ty, kteří získali více bodů.
Jak funguje algoritmus Cermatu? Jak pracuje s preferencemi škol?
Cermat nejprve umístí všechny uchazeče, kteří získali dostatečný počet bodů pro přijetí ve škole, které dali nejvyšší prioritu. Jejich přihlášky v dalších školách se pro pokračující rozřazování uchazečů smažou, čímž se posune hranice přijetí ve školách, kterým již umístění žáci dali nižší prioritu. Pokud to bude možné, přiřadí Cermat uchazeče do škol, kterým dali v přihlášce větší přednost.
VIDEO: Studenti z průmyslovky vyšli do ulic. Protestem se zastali propuštěného učitele.
Co když dítěti chybí body na nejpreferovanější školu?
Pokud uchazečům nestačí získané body na přijetí na školu, kterou upřednostnili, mohou se dostat na školu, které dali druhou či třetí prioritu. Musí na to ale získat dostatečný počet bodů z přijímací zkoušky, respektive více než jiní uchazeči včetně těch, kteří dali škole nejvyšší prioritu.
A co když dítě nechce nastoupit na nejpreferovanější školu?
Pokud se uchazeč rozhodne, že nechce z nějakého důvodu nastoupit na jím první preferovanou školu, třebaže splnil podmínky přijetí a systém to potvrdil, musí se vzdát celého přijímacího kola a zúčastnit se dalšího. I kdyby splnil podmínky pro přijetí u všech škol, do kterých se hlásil, musí nastoupit do té, kterou nastavil jako první a prioritní. Pokud se rozhodne nenastoupit, zřekne se tím i výsledku celého kola.
Co dělat, pokud dítě skončí „pod čarou“? Lze podat odvolání?
Nikoliv. Tentokrát se nemohou uchazeči spolehnout na odvolání – nebudou brány v potaz vyjma případů, kdy přijímací řízení například neproběhlo v pořádku, došlo k chybě v procesu či se zájemci o studium cítili být diskriminováni. Pokud jim studium uniklo o bod, nedá se nic dělat. Musí se zúčastnit druhého kola přijímacího řízení.
Neposune se pořadí, pokud se někdo vzdá přijetí?
Ne. Ti, kteří skončili pod čarou a doufají, že jim někdo zřeknutím výsledku celého kola uvolní židli ve třídě, mají smůlu. Tímto krokem se pouze uvolní místo v daném oboru, ale neposouvá se pořadí uchazečů. Znovuzískanou kapacitu smí škola obsadit až v dalším kole přijímacího řízení.
Jak jsou na tom střední školy kapacitně?
Do maturitních oborů v denní formě studia se hlásí více než 122 700 uchazečů. Kapacita maturitních oborů v denní formě studia – včetně víceletých gymnázií – je podle dat ministerstva školství zhruba 104 tisíc míst. Nematuritní obory jsou první volbou více než 32 700 uchazečů, nabízená kapacita je zhruba 50 600 míst.
Kdy se dítě dozví, kam má jít na přijímací zkoušku?
Pozvánka na přijímací řízení by měla přistát v elektronickém systému. Školy mají povinnost zájemce o studium informovat, kam a v kolik se mají dostavit na zkoušku, a platí to pro první i druhý pokus. Nově na ně mají nárok všichni uchazeči.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přehled nejžádanějších středních škol v Česku. Kam se loni nedostaly tisíce deváťáků?
Kdy jsou přijímací zkoušky na střední školy?
U přijímacích zkoušek na střední školy je potřeba si pohlídat termíny. Školní část přijímacího řízení si určí školy samy, proběhnou nejpozději 23. dubna. Co se týče centrálně řízených jednotných zkoušek, jsou termínově rozděleny následovně:
- 12. a 15. dubna (čtyřleté obory)
- 16. a 17. dubna (osmileté obory)
- 29. a 30. dubna (náhradní termíny pro všechny školy)
Kdy budou k dispozici výsledky?
Výsledky prvního kola přijímacích zkoušek zveřejní ředitelé 15. května. Objeví se také ve stejném systému, přes který se podávají přihlášky, tedy v DiPSy. Budou rovněž zveřejněny na webu daných škol či vyvěšeny v jejich budovách.
Dostanou rodiče poštou dopis o přijetí či nepřijetí dítěte?
Ne. Letos se nebudou posílat dopisy o přijetí nebo nepřijetí ke studiu. Vše si musí rodiče zjistit na stránkách školy či v digitálním systému.
Budou druhá a třetí kola přijímacích zkoušek?
I u druhých a třetích kol přijímacích zkoušek není od věci si zapsat konkrétní termíny. Seznam škol, které vypíšou druhé kolo přijímacích zkoušek (třeba aby doplnily kapacity ve třídách), bude veřejně dostupný od 20. května. Na přihlášení budou mít rodiče čas do 24. května. Výsledky se dozví 21. června.
Podívají se přihlášky na třetí kola též elektronicky?
Co se týče třetího kola, to vypisují školy individuálně, ovšem ne dříve než 28. června. Pro konkrétní termíny je proto potřeba sledovat stránky nebo sociální sítě daných vzdělávacích institucí.
Ne. Ve třetím kole se přihlášky podávají výhradně „postaru“, tedy na tiskopisu doručeném do školy. DiPSy pro tuto kapitolu již neposlouží, a tudíž se zde neaplikuje ani systém priorit. Počet přihlášek ale není nijak omezen.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zásah v pražské škole. Děti si po vyučování domluvily bitku, v rukou chtěly mít nože. Podívejte se na reportáž níže.
