Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) Zdroj: Se svolením Vieta Trana
Míst na středních školách v Praze je dost, trvá si na svém pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Chaos podle něj vzniká kvůli přihláškám Středočechů. Těm radí, ať se hlásí na školy ve svém kraji, jsou podle něj stejně kvalitní jako v Praze. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS mluví také o tom, že letos může být ve třídách až 32 studentů nebo vysvětluje, proč navrhuje vznik státního fondu pro školství, do kterého potečou peníze od developerů.
Loni jste poté, co se tisíce dětí nedostaly na SŠ, prohlásil, že míst je dostatek a dost lidí jste tím naštval. Trváte si na tom i letos?
Z hlediska Prahy a pražských dětí si trvám na tom, že míst je dost. Ale to, jestli jich skutečně bude dost, záleží na tom, kolik do Prahy přijde dětí z ostatních krajů, především z toho Středočeského. Momentálně máme nějakých 12 500 deváťáků včetně ukrajinských a řádově máme 18 tisíc míst na středních školách. Takže vidíme, že to pohodlně vychází.
Pro Pražáky je tedy místa dost.
Ano, ale tím, že není specifikovaná spádovost, tak nemůžeme říct, že se všechny děti dostanou tam, kam chtějí. Skvělá je digitalizace přijímacího řízení.
Letos žádná možnost odvolání není, protože ti, co se dostanou, tak nastoupit musí
No… Po spuštění systému s přihláškami to zas tak skvěle nevypadalo.
Chápu, nicméně nám jde spíš o to, jak budou zpracované počty volných míst. Loni se na jaře říkalo, že už nejsou místa a v létě se pak ukázalo, že je hromada neobsazených tříd.
K TÉMATU: Přihlašování na střední školy je uzavřeno. Které dny nesmí děti prošvihnout?
Jak by se to mělo tedy eliminovat?
Poté, co děti budou roztříděny do škol, tak dostaneme výsledek. Už se nebude nikde pobíhat se zápisovým lístkem a měnit ho atd. Pokud bude dítě přijato na první školu, kterou si vybralo, je na ni automaticky přijato a musí na ni nastoupit. I proto je teď důležité, aby si stanovilo priority, jelikož změna není možná. A podle toho potom uvidíme, kolik dětí se nedostalo, na jaké školy chtěly a zároveň budeme vědět, na kterých školách máme volná místa. Může se totiž stát, že se na nějakou školu hlásilo 300 dětí, ale jako prioritní mělo jinou školu, tak budeme vědět, že je tam třeba 100 volných míst. Čtyři dny po zveřejnění výsledků budeme vědět, kde ta volná místa jsou a rovnou budeme moct vypisovat druhé kolo.
PŘEHLEDNĚ: Co dělat, když dítě po přijímačkách skončí „pod čarou“. Na odvolání zapomeňte
Termín přihlašování na střední školy prostřednictvím nového elektronického systému vypršel. Nyní se bude čekat na první kola přijímaček a také výsledky, které rozhodnou o dalším postupu. Ten ale doznal několika zásadních změn, především v situaci, kdy dítě skončí takzvaně „pod čarou“. Rodiče mnohdy sáhli po odvolání a doufali, že jim jiný uchazeč nakonec uvolní místo. To už ale od letošního roku neplatí, o rozřazení rozhodne právě nový systém.
Jak to bude s odvoláním? Minule jste doporučoval, aby se studenti odvolali a čekali, jak kdo právě donese přihlašovací lístky.
Žádné odvolání nebude. Minule se třeba právě pátý pod čarou odvolal a stačilo, že ti před ním se nepřihlásili a on mohl nastoupit. Letos žádná taková možnost odvolání není, protože ti, co se dostanou, tak nastoupit musí. Odvolání se může dát třeba v případě, že něco neproběhlo v pořádku nebo že byli nějak diskriminovaní.
K TÉMATU: Jedna učitelka na celou školu v pražském Újezdě. Ostatní odešli kvůli nové ředitelce. Podívejte se na video.
Jak dlouho budou studenti čekat mezi zveřejněním výsledků a vypsáním volných míst?
Čtyři dny. Vše je velmi přehledně popsané na stránkách ministerstva.
Ve druhém kole mají studenti také možnost podat tři přihlášky?
Ano. Ve třetím už pak bude záležet na rozhodnutí škol, zda kolo uskuteční, či nikoliv.
Potřebujeme státní fond pro investice do školství
Znamená tedy digitalizace procesu to, že míst bude dost a předejde se chaosu a panice, které nastaly loni?
Nevíme, kolik studentů přijde, v tom je ten největší problém. Dělali jsme si průzkum a víme, že studenti mají z 80 procent zájem o obory s maturitou a netýká se to jen gymnázií nebo lyceí. Celkový počet těch, kteří budou chtít jít studovat do Prahy, jednoduše předem nevíme, a proto nemůžeme slíbit, že místa budou pro všechny.
PŘEHLEDNĚ: Co dělat, když dítě po přijímačkách skončí „pod čarou“. Na odvolání zapomeňte
Termín přihlašování na střední školy prostřednictvím nového elektronického systému vypršel. Nyní se bude čekat na první kola přijímaček a také výsledky, které rozhodnou o dalším postupu. Ten ale doznal několika zásadních změn, především v situaci, kdy dítě skončí takzvaně „pod čarou“. Rodiče mnohdy sáhli po odvolání a doufali, že jim jiný uchazeč nakonec uvolní místo. To už ale od letošního roku neplatí, o rozřazení rozhodne právě nový systém.
Jaké obory dnes studenty nejvíce lákají?
Dělali jsme si na to průzkum společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a opravdu se nedá říct, že by byl největší zájem jen o gymnázia. Na první dobrou mě napadá, že velmi zajímavé obory jako kyberbezpečnost nabízí například Smíchovská střední průmyslovka, kde otevírají i gymnázium a funguje zde perfektní provázanost. Hodně populární je i Střední škola letectví, kde jsou zase provázáni s letištěm Praha a tím pádem je tam i dobrá návaznost na praxi a pracovní uplatnění.
Tvrdíte, že místa budou, co budete tedy dělat, až média zase obletí příběhy nešťastných studentů, kteří se nikam nedostali přesto, že to byli premianti atd.?
Jsem přesvědčený o tom, že budou, jak už jsem několikrát řekl, je otázkou, jak s tím zamíchají příchozí studenti ze středních Čech.
A co mají ti Středočeši dělat, když chtějí nejlepší vzdělání, které dostanou v Praze?
Ale nejen v Praze. Ve středních Čechách jsou také školy, které mají skvělé výsledky. Beru to na základě úspěšnosti přijetí na VŠ. Problém škol ve Středočeském kraji je ten, že jsou špatně dostupné dopravně. Doprava třeba z Říčan nebo z Čelákovic je prostě lepší do Prahy než do Mladé Boleslavi, přestože tam jsou perfektní školy. Chápu tu motivaci, proč žáci do Prahy jdou. Na druhou stranu je podle mě nutné udělat lepší provázanost středočeských měst. Zaniklo například gymnázium v Příbrami atp.
Kdo je tedy na vině? Kraje, že nedostatečně financují dopravní infrastrukturu?
Je to poměrně složité. Ideální by za mě bylo to, aby stát dal peníze na vznik nových škol v Praze, a my ta místa vytvoříme.
Není pravdou, že kvalitní školy jsou jen v Praze. Je nesmysl tlačit se jen do Prahy.
Bude kde je postavit nebo co rozšířit?
Ano, obojí je možné. Už dnes máme seznam cca 40 středních škol, kde jsou připravené nebo se připravují projekty, někde už máme i stavební povolení.
Praha na to nemá peníze?
V rozpočtu je na to skutečně vyčleněno velmi málo. Zároveň když se bude stavět v Praze i pro mimopražské, tak mi všichni řeknou, že je tu 42 procent dětí z ostatních krajů, tak proč by to měla platit jen Praha. Když jsem zmiňoval třeba tu Střední školu letectví, tak právě na ní je většina žáků z jiných krajů než z Prahy a mnohé kraje dokonce říkají, že absolventy této školy potřebují a chtějí, aby se do jejich kraje vrátili. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dokonce říkal, že je třeba více absolventů této školy. My víme, jak školu rozšířit, máme domluvu s letištěm o výměně pozemků…
Ale peníze by musel dát stát.
Ano, peníze by musel dát stát. Když si vezmeme, že vznik jednoho místa vyjde na 1,2 až 1,5 milionu korun a v Praze by se počet měl navýšit o 15 tisíc míst, tak je to celkem 20 miliard korun.
Co mají dělat středočeští studenti letos a další roky, než se politici domluví a možná pár míst vytvoří?
Myslím, že tomu hodně pomůže digitalizace, protože bude jasně vidět, které školy mají volnou kapacitu. A třeba zjistí, že má volno kvalitní škola, kterou mají pár kilometrů za domem.
Na druhou stranu to, že chtějí mladí do Prahy, je poměrně logické. Táhne je to do velkoměsta, chtějí svobodu bez kontroly rodičů, chtějí na chvíli pryč z maloměsta nebo vesnice, jsou zvědaví a chtějí za tím nejlepším vzděláním.
Rozumím tomu, jen ty školy nejsou nafukovací. A není pravdou, že kvalitní školy jsou jen v Praze. I ve Středočeském kraji je řada kvalitních škol a studenti se na ně dostanou s mnohem menší porcí bodů, protože o ně jednoduše není takový zájem, ale na základě výsledků přijímání na VŠ se umísťují velmi vysoko.
Škola děti na přijímačky nenaučí, říkají odborníci. Přípravky jsou milionový byznys
Byznys jménem přijímačky. Tak mluví o přípravě na střední školy odborníci z oblasti školství i někteří politici. Podle nich se už zájemci o studium nerozdělují na chytré a chytřejší, ale spíše na ty, kteří si mohou dovolit drahé doučování, a na ty, kteří nemohou. Přijímací zkoušky jsou totiž postaveny jiným způsobem, než na jaký jsou studenti ze škol zvyklí. Přípravné kurzy se přitom mnohdy pohybují v řádu vyšších tisíců.
Mají tedy zůstat ve Středních Čechách a hlásit se na své školy?
Mají logicky větší šanci se na ty školy dostat. Loni nám například nastala paradoxní situace, že 1000 studentů z Prahy nastoupilo na školy ve Středočeském kraji. Trvám si na tom, že gymnázia a lycea jsou z 90 procent stejně kvalitní napříč kraji, takže je nesmysl tlačit se jen do Prahy. Studentům bych poradil, aby se prostě škol ve svém okolí nebáli. Dítě by se spíš mělo soustředit na to, co ho skutečně zajímá a jakým způsobem výuka na škole probíhá.
Jaké jsou za vás nejlepší školy v Praze?
Je to skutečně individuální. Mně se nějaké mohou líbit, ale neznamená to, že se líbí mým dcerám. Nejhorší je, když rodiče vybírají za děti a koukají na to, co se líbí jim.
Pojďme ještě k průzkumu Institutu plánování a rozvoje, který uvádí, že v roce 2050 bude v Praze chybět téměř 19 tisíc míst na základních školách a přes 12 tisíc ve školkách a tisíce míst na středních školách. Co jste za rok udělali pro to, aby se zmíněná situace zlepšila?
Konkrétně navyšujeme například počty na Gymnáziu na Zatlance nebo na Střední průmyslové škole na Smíchově. Zároveň jsme poměrně razantně, tedy o 380 míst, navýšili počty na všech středních školách, ale nejde to tak každý rok. Příští rok to bez výstavby nepůjde. Co se základních škol a školek týče, tak ty spadají do připravených investic, jak jsem říkal.
Dětí ve třídách bude i 32
Uvedu zde ještě jeden příklad toho, proč musíme konkrétní místa vytvářet. Někdo se například chce věnovat dětem a hlásí se na střední pedagogickou školu, ale v Praze se na ni nedostane, protože máme obrovský přetlak, a tak nakonec půjde někam jinam. Kdyby bylo míst desetkrát tolik, tak se tam dostanou a možná nemusíme mít problém s učitelkami ve školkách.
Rozumím. Co se navýšení kapacit týče, nedopadne to tak, že ve třídách bude nakonec 35 dětí?
To ne, ale 32 ano. Samozřejmě, že to nejde všude, ale na gymnáziích obecně to jde, nicméně i tak doufám, že to tak úplně nebude. Bude samozřejmě záležet na druhých a třetích kolech.
Nemůže to dopadnout tak, že nějaký student bude sedět v kumbále?
Ne, to určitě ne. Ředitelé škol sami uváděli, jaký je maximální počet a měli možnost si to korigovat.
Co dalšího jste připravili směrem k tomu, aby se situace zlepšila?
Máme připravené projekty, ale není možné, že to všechno finančně potáhneme sami. Když budou od státu připravené investiční dotace, tak to dokážeme, jinak těžko. Když Praha na stavbu škol vyčlení miliardu korun, tak je to jen 1 000 míst a to jsou peníze ještě děleny mezi školky, základní školy a střední školy. Nová škola reálně znamená 500 míst a půl miliardy korun. Ještě připomenu ukrajinské děti, kterých přišlo 10 tisíc, tak si to spočítejte. To je počet na 20 nových škol.
Za nedostatek míst na středních školách nemohou ukrajinské děti.
Pojďme se u toho zastavit. Je pravda, že za nedostatek míst na středních školách mohou ukrajinské děti?
Na středních školách určitě ne. Ale já to vidím trochu jako problém, protože nám se tam ty ukrajinské děti nehlásí, protože mají jazykovou bariéru i nedostatek znalostí. Na střední školy se jich dostalo cca do 200.
Co dělají?
Naštěstí většina studuje dálkově na Ukrajině a mají docela zajímavá čísla v přijímání na vysoké školy. Je to třeba i možností studia v angličtině.
Vrátím se k té podpoře státu. Kdy jindy byste měli být schopní se domluvit, než když je ministrem Mikuláš Bek ze STAN, vy ze STAN a případně i hejtmanka Středočeského kraje ze STAN.
Potřebovali bychom mít ze STAN ale i ministra financí. I přesto jsme začali stavět cca 10 škol a začali jsme některé i rozšiřovat.
Co se musí stát, aby spolupráce se státem byla lepší?
Stále se sice říká, že je školství priorita, ale vláda do toho bohužel nedává ty peníze. Problém prostě vidím v tom, že žáci chtějí studovat v Praze a i proto je třeba školy budovat v Praze a i proto by Praha měla být hlavním centrem, kam budou peníze na výstavbu směřovat. Praha je bohužel často vyřazená z možností čerpání evropských dotací kvůli vysokému HDP.
A jak by to tedy mělo být? Přímo v rámci rozpočtu by na to měly jít peníze nebo nějaká speciální domluva se státem?
Ne, musíme o tom přemýšlet daleko šířeji. Stejně jako dnes funguje třeba Státní fond dopravní infrastruktury, tak musí vzniknout státní fond pro školskou infrastrukturu a v případě, že víme, že někde je developerská výstavba, tak ty peníze, co developer odvádí například na DPH, tak by třeba z poloviny měly jít do tohoto fondu. Je jasné, že kdykoliv se postaví větší množství bytů, tak bude třeba zajistit občanskou vybavenost a postavit školky, školy atd. A to není můj výmysl, takto to v západním světě funguje.
