Patnáct zraněných si v úterý večer vyžádala přestřelka na pohřbu v jižní části Chicaga v americkém státě Illinois. Podle policie začali na skupinu lidí před pohřebním ústavem střílet neznámí útočníci z projíždějícího auta, někteří z účastníků pohřbu ovšem palbu opětovali.
Policie střelbu považuje za součást boje mezi dvěma znepřátelenými gangy. Pohřbívaný patřil k jednomu z nich. Incident přišel v době, kdy se podle agentury AP chystá americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost do Chicaga vyslat 150 agentů kvůli vlně násilných trestných činů.
Úterní střelba postihla oblast Gresham jižně od centra třetího největšího města Spojených států. Terčem útoku se stali lidé, kteří se přišli rozloučit s mužem zastřeleným minulý týden v jiné části Chicaga.
„Mysleli jsme, že je tam venku válka,“ řekla lokálnímu deníku Chicago Sun-Times Arnita Gederová, která zaslechla výstřely, zatímco se doma dívala na televizi. „Je to absurdní, všechny ty útoky, které se tady dějí. Opravdu to musí skončit,“ uvedla s tím, že když v úterý večer vyšla ze svého domu, byla ulice plná zraněných.
Podle policie bylo postřeleno celkem 15 lidí včetně deseti žen ve věku 21 až 65 let. Všechny oběti jsou prý dospělé, některé byly hospitalizovány s vážnými zraněními.
Příchod federálních agentů
Lokální média hovoří o jednom z nejhorších případů masové střelby z poslední doby. Chicago má se střeleckými útoky problémy dlouhodobě, v posledních týdnech se ale situace zhoršila. Na konci května zažilo několikamilionové město nejkrvavější den za poslední desetiletí, když bylo za 24 hodin zastřeleno 18 lidí. O víkendu podle AP v Chicagu postřelili 63 lidí, z nichž 12 nepřežilo.
Násilí v Chicagu v posledních dnech komentuje i americký prezident Donald Trump, který nyní oznámil nasazení federálních bezpečnostních složek v ulicích města. Lightfootová ale tuto myšlenku zpočátku příliš nevítala, hlavně kvůli dění v západoamerickém Portlandu, kde agresivní taktika federálních agentů jen rozdmýchala vášně kolem pokračujících protestů za reformu policie.
V úterý nicméně starostka uvedla, že společně s federálními úřady dospěla k dohodě. „Vítáme skutečnou spolupráci, nevítáme ale diktaturu, autoritářství a nezákonné zatýkání a zadržování našich obyvatel. To nebudeme tolerovat,“ řekla.