Nositelka Nobelovy ceny za mír Nadja Muradová Zdroj: AP
V Kanadě řeší další případ kontroverzní politické korektnosti. Torontská školní rada nepovolila účast studentů na přednášce Nadji Muradové, nositelky Nobelovy ceny za mír, kterou unesli a znásilňovali bojovníci Islámského státu (ISIS). Důvodem je její kniha, kde žena popisuje útrapy v zajetí islamistů. Podle rady ale publikace může muslimy urážet a rozvířit protiislámské nálady.
Muradová měla před přibližně 600 studenty mluvit o své chystané knize, ve které popisuje, jak ji unesli bojovníci ISIS a následně prodali do sexuálního otroctví. Jenže na přednášku nakonec nedošlo. Proti se totiž postavila ředitelka torontské školní rady Helen Fisherová, podle které by chystaná publikace mohla být pro muslimy urážlivá a podpořit islamofobii. Studentům účast nepovolila, informoval web britského deníku Telegraph.
Školy v Kanadě pálily nevhodné knihy. Asterix a Tintin škodí domorodcům, tvrdí aktivisté
Pálení „nevhodných“ knih není zdaleka minulostí. Dokazují to snahy několika kanadských škol, které se tímto způsobem rozhodly zničit publikace údajně stereotypně vykreslující původní obyvatelstvo. Na hranici skončily například populární komiksy o Asterixovi a Obelixovi nebo Tintinova dobrodružství. Navíc vyšlo najevo, že iniciátorka celého projektu nemá navzdory svým tvrzením žádné domorodé předky. Autory literárních děl ničení publikací zaskočilo.
V knize The Last Girl: My Story Of Captivity (v překladu Poslední dívka: Můj příběh v zajetí) Muradová popisuje detaily znásilňování, mučení i útěku do uprchlického tábora v severním Iráku, odkud se následně dostala do Německa.
Muradovou na přednášku pozvala zakladatelka tamního knižního klubu Tanya Leeová. Výrok Fisherové ji šokoval. „Takový je Islámský stát. Je to teroristická organizace. Nemá nic společného s běžnými muslimy. Torontská školní rada by si měla uvědomit ten rozdíl,“ napsala Leeová šéfce školní rady.
A tvrdá kritika na adresu školní rady se ozývá i z řad liberálů. Například kanadský novinář Tarek Fatah, který se narodil v Pákistánu, slova Fisherové absolutně nechápe a konání rady přirovnal k cenzuře v předním sovětském deníku Pravda. Zároveň také varuje před zneužíváním pojmu „islamofobie“. „Každý dotčený občan se nyní obává, že skončí s doživotní nálepkou rasisty. „Islamofobní meč teď visí nad hlavami většiny Kanaďanů, kteří si přejí udržet náboženství a politiku odděleně a mimo veřejnou sféru,“ napsal Fatah.
Jako cenzoři v sovětské Pravdě
Ve svém sloupku uveřejněném v Toronto Sun rovněž uvedl, že tento případ už je hodně za hranicí, a připomněl, čím si dívka prošla. „Pokud je Nadja Muradová označena za možného přispěvatele k islamofobii, buďte si jisti, že hráze už byly prolomeny,“ dodal novinář, který se sám považuje za liberála a dlouhá léta vystupuje proti islamismu.
Nadja Muradová se narodila v Iráku do rodiny jezídů. V roce 2014 na její vesnici zaútočili bojovníci ISIS. Během masakru zemřelo 18 členů její rodiny, Muradová skončila jako sexuální otrokyně v Mosulu. Z města se jí nakonec podařilo uniknout. Přes uprchlický tábor se dostala do německého Stuttgartu, kde dnes žije.
Muradová se zasazuje o lidská práva, pomáhá přeživším genocid a bojuje proti sexuálnímu násilí na ženách. V roce 2016 obdržela za své činy Cenu Václava Havla, o dva roky později získala i Nobelovu cenu za mír. Oficiální vydání knihy The Last Girl: My Story Of Captivity je naplánováno na únor příštího roku.
