příběh

Že trpí chronickým onemocněním ledvin, lidé mnohdy dlouhá léta netuší – zpočátku je nic nebolí. Takový byl i případ pana Zdeňka z Kladna, kterého na selhávající orgány upozornila až silná bolest hlavy a zvracení. Od lékařů si nakonec vyslechl, že jeho ledviny pracují už jen zhruba na 25 procent. V případě pana Jana se na problém přišlo včas. Zdravotní problémy jeho maminky, která nakonec musela podstoupit transplantaci ledviny, odhalily vážné dědičné onemocnění, kterým trpí on i jeho sestra. Dnes mu pomáhá vhodná terapie.

Několik šťastně zvolených čísel může člověku navždy změnit život, ne vždy však v pozitivním smyslu slova. Výherci loterií napříč světem kvůli milionovým až miliardovým částkám hovoří o prokletí. Příběhy těchto lidí mnohdy končí smrtí, ať už jejich, či někoho jiného. Výjimkou není ani rozpad rodiny, od níž se někteří kvůli ztrátě důvěry distancují. Své o tom ví i například manželé z Česka, kteří podotkli, že z výhry 250 milionů korun radost nikdy nepřišla. Přečtěte si některé z příběhů smolařů mezi šťastlivci.

Ačkoliv k černobylské havárii došlo jedenáct let před jeho narozením, její následky si nese po celý život: Tim Mason z ruské Moskvy se narodil pouze s jedinou vyvinutou končetinou. Vlastní matka ho okamžitě po porodu odnesla k sirotčinci se vzkazem, že nebude pečovat o stvůru. Ve třech letech však Tima adoptovala Virginia Masonová z Arlingtonu ve Spojených státech, která mu poprvé ukázala, co znamená láskyplný domov. Dnes 27letý muž prožívá dle svých slov život snů a lidem dokazuje, že se v něm mýlí.

Wrestling si Nate Beyer z USA zamiloval před osmi lety. Středoškolák z Rosemountu v Minnesotě však před dvěma lety čelil tvrdé ráně: lékaři mu diagnostikovali vzácné onemocnění, v jehož důsledku trvale ztrácí zrak. Ani tato překážka ho však nezastavila v tom, aby dělal, co miluje. Pro spolužáky, učitele i trenéry je obrovskou inspirací. V reportáži líčí, jak i s handicapem zvládá na žíněnce dominovat a představil svou definici vytrvalosti.

Více než třicet let trápí Romana z Brna bolesti hlavy, respektive migréna. Projevy nemoci výrazně zhoršují stres, ostré světlo, alkohol či nedostatek spánku. Vyzkoušel několik typů léčby, od nejhorších bolestí mu však žádná neulevila. Naději 41letý muž shledává v nejnovější biologické léčbě, na níž má nárok a která by jeho život výrazně zkvalitnila. Problémem je však vyčerpaný rozpočet specializovaného centra. Přesto nadále věří, že se na něj štěstí brzy usměje.

Náročná léčba, operace a nakonec amputace postižené nohy. Takové schéma léčby za tři roky podstoupila dnes 28letá Ellie Dickinsonová z britského Yorku. Lékaři jí osteosarkom – rakovinu kostí – diagnostikovali v roce 2021 ve čtvrtém stadiu. Zákeřná nemoc však postupuje, rozšířila se do páteře a Ellie postupně ochrnuje. Ani boj s rakovinou však mladé ženě nezabránil v tom, aby si naplánovala nejšťastnější den svého života. Datum svatby nakonec museli snoubenci uspíšit, toho původního se nemusela Ellie dožít. Nevyléčitelně nemocná nevěsta řekla milovanému Maxovi osudové ano hned dvakrát, svatebčany pokaždé rozplakala. Manželkou bude nanejvýš půl roku.

Když byl Adam Kratochvíl malý, rodiče si mysleli, že je líný – nelezl, nesedal si a nesnažil se postavit jako jiné děti jeho věku. Až po sdělení diagnózy zjistili, že je vše jinak: Šlo o spinální svalovou atrofii (SMA). Bez pomoci se dnes 29letý muž nepřevlékne ani nenají. Vlastní svaly ho neposlouchají, a je tak zcela závislý na péči druhých. I přes všechny překážky se rozhodl pomáhat druhým – přednáší na školách o životě s handicapem, spolupracuje s Ostravskou univerzitou jako konzultant z praxe a coby sociální pracovník pomáhá lidem zorientovat se v obtížných životních situacích.

Je tomu již 80 let, kdy blízcí naposledy spatřili Raoula Wallenberga – švédského diplomata, který se za druhé světové války v Maďarsku zasadil za záchranu desítek tisíc Židů. Hrůzy, které se zapsaly do historie, přežil, osudnými se mu stali „osvoboditelé“: sovětská Rudá armáda. Zatčen byl 17. ledna 1945 v Budapešti, patrně pro podezření ze špionáže pro USA. „Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím.“ Tak zněla poslední Wallenbergova slova jeho blízkým. Dodnes se neví, kdy a kde přesně zemřel, ostatky rodina nikdy nezískala. Hrdina, který nikdy nepoužil zbraň, má sice památníky napříč světem, chybí však hrob.

Stačila chvíle a Jennifer Perezová z jižní Floridy přišla o svou fenku francouzského buldočka Lolu. Psa někdo ukradl z příjezdové cesty k jejímu domu. Jedinou naději pro Jennifer představovala komunita a pevná víra, že si Loly někdo všimne a dostane ji zpět k její smečce. Po týdnu, kdy fenku neviděla, se jí ozvala neznámá žena s tím, že Lolu našla. K dojemnému setkání došlo na stanici úřadu šerifa.

Dva Britové, sedmdesátiletý Paul Myers a šedesátiletý Brian Harris, se sice poprvé setkali před rokem, pojí je však silné pouto. Na konci listopadu 2023 starší z mužů zkolaboval v pobočce McDonald's a Brian ho pomohl udržet naživu. Poskytl mu první pomoc a dokonce použil několikrát defibrilátor, dokud si Paula nepřevzali záchranáři. Neznámého samaritána se Paulovi podařilo dohledat až o několik měsíců později. Ačkoliv se setkali jen několikrát, vzniklo mezi nimi přátelství na celý život, jak sami říkají.

V České republice je diagnostikováno přibližně 500 nových případů rakoviny varlat každý rok. Přestože tvoří pouze jedno až dvě procenta všech případů rakoviny u mužů, je zákeřná především proto, že postihuje hlavně chlapce a mladé muže ve věku od 15 do 35 let. Jedním z nich byl i hokejový útočník Pardubic Dominik Hrníčko, který si diagnózu vyslechl ve 28 letech. Kvůli nádorům přišel o obě varlata, dnes šíří osvětu.

První problémy s dýcháním zaznamenala dnes 69letá Věra z Pardubic před devíti lety. Byla zvyklá na pohyb, dlouhé vycházky i túry v přírodě, ale začala se náhle zadýchávat. Lékaři jí sdělili, že má astma. S přibývajícími lety obtíží přibývalo. Následná vyšetření odhalila, že má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kterou způsobil nedostatek enzymu alfa-1 antitrypsinu (AAT). Že se astma proměnilo v tuto nemoc, způsobily geny od obou rodičů. Podle odborníků může být v Česku zhruba 450 tisíc lidí, kteří o svém problému s CHOPN netuší.