příběh

Wrestling si Nate Beyer z USA zamiloval před osmi lety. Středoškolák z Rosemountu v Minnesotě však před dvěma lety čelil tvrdé ráně: lékaři mu diagnostikovali vzácné onemocnění, v jehož důsledku trvale ztrácí zrak. Ani tato překážka ho však nezastavila v tom, aby dělal, co miluje. Pro spolužáky, učitele i trenéry je obrovskou inspirací. V reportáži líčí, jak i s handicapem zvládá na žíněnce dominovat a představil svou definici vytrvalosti.

Více než třicet let trápí Romana z Brna bolesti hlavy, respektive migréna. Projevy nemoci výrazně zhoršují stres, ostré světlo, alkohol či nedostatek spánku. Vyzkoušel několik typů léčby, od nejhorších bolestí mu však žádná neulevila. Naději 41letý muž shledává v nejnovější biologické léčbě, na níž má nárok a která by jeho život výrazně zkvalitnila. Problémem je však vyčerpaný rozpočet specializovaného centra. Přesto nadále věří, že se na něj štěstí brzy usměje.

Náročná léčba, operace a nakonec amputace postižené nohy. Takové schéma léčby za tři roky podstoupila dnes 28letá Ellie Dickinsonová z britského Yorku. Lékaři jí osteosarkom – rakovinu kostí – diagnostikovali v roce 2021 ve čtvrtém stadiu. Zákeřná nemoc však postupuje, rozšířila se do páteře a Ellie postupně ochrnuje. Ani boj s rakovinou však mladé ženě nezabránil v tom, aby si naplánovala nejšťastnější den svého života. Datum svatby nakonec museli snoubenci uspíšit, toho původního se nemusela Ellie dožít. Nevyléčitelně nemocná nevěsta řekla milovanému Maxovi osudové ano hned dvakrát, svatebčany pokaždé rozplakala. Manželkou bude nanejvýš půl roku.

Když byl Adam Kratochvíl malý, rodiče si mysleli, že je líný – nelezl, nesedal si a nesnažil se postavit jako jiné děti jeho věku. Až po sdělení diagnózy zjistili, že je vše jinak: Šlo o spinální svalovou atrofii (SMA). Bez pomoci se dnes 29letý muž nepřevlékne ani nenají. Vlastní svaly ho neposlouchají, a je tak zcela závislý na péči druhých. I přes všechny překážky se rozhodl pomáhat druhým – přednáší na školách o životě s handicapem, spolupracuje s Ostravskou univerzitou jako konzultant z praxe a coby sociální pracovník pomáhá lidem zorientovat se v obtížných životních situacích.

Je tomu již 80 let, kdy blízcí naposledy spatřili Raoula Wallenberga – švédského diplomata, který se za druhé světové války v Maďarsku zasadil za záchranu desítek tisíc Židů. Hrůzy, které se zapsaly do historie, přežil, osudnými se mu stali „osvoboditelé“: sovětská Rudá armáda. Zatčen byl 17. ledna 1945 v Budapešti, patrně pro podezření ze špionáže pro USA. „Nejsem si jist, zda odjíždím jako host, nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím.“ Tak zněla poslední Wallenbergova slova jeho blízkým. Dodnes se neví, kdy a kde přesně zemřel, ostatky rodina nikdy nezískala. Hrdina, který nikdy nepoužil zbraň, má sice památníky napříč světem, chybí však hrob.

Stačila chvíle a Jennifer Perezová z jižní Floridy přišla o svou fenku francouzského buldočka Lolu. Psa někdo ukradl z příjezdové cesty k jejímu domu. Jedinou naději pro Jennifer představovala komunita a pevná víra, že si Loly někdo všimne a dostane ji zpět k její smečce. Po týdnu, kdy fenku neviděla, se jí ozvala neznámá žena s tím, že Lolu našla. K dojemnému setkání došlo na stanici úřadu šerifa.

Dva Britové, sedmdesátiletý Paul Myers a šedesátiletý Brian Harris, se sice poprvé setkali před rokem, pojí je však silné pouto. Na konci listopadu 2023 starší z mužů zkolaboval v pobočce McDonald's a Brian ho pomohl udržet naživu. Poskytl mu první pomoc a dokonce použil několikrát defibrilátor, dokud si Paula nepřevzali záchranáři. Neznámého samaritána se Paulovi podařilo dohledat až o několik měsíců později. Ačkoliv se setkali jen několikrát, vzniklo mezi nimi přátelství na celý život, jak sami říkají.

V České republice je diagnostikováno přibližně 500 nových případů rakoviny varlat každý rok. Přestože tvoří pouze jedno až dvě procenta všech případů rakoviny u mužů, je zákeřná především proto, že postihuje hlavně chlapce a mladé muže ve věku od 15 do 35 let. Jedním z nich byl i hokejový útočník Pardubic Dominik Hrníčko, který si diagnózu vyslechl ve 28 letech. Kvůli nádorům přišel o obě varlata, dnes šíří osvětu.

První problémy s dýcháním zaznamenala dnes 69letá Věra z Pardubic před devíti lety. Byla zvyklá na pohyb, dlouhé vycházky i túry v přírodě, ale začala se náhle zadýchávat. Lékaři jí sdělili, že má astma. S přibývajícími lety obtíží přibývalo. Následná vyšetření odhalila, že má chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), kterou způsobil nedostatek enzymu alfa-1 antitrypsinu (AAT). Že se astma proměnilo v tuto nemoc, způsobily geny od obou rodičů. Podle odborníků může být v Česku zhruba 450 tisíc lidí, kteří o svém problému s CHOPN netuší.

Máte špatné jaterní testy, i když vás netrápí žádné příznaky onemocnění a ani lékař vám neřekl nic konkrétního? Zpozorněte, a to zejména pokud jste do počátku 90. let měli kontakt s krví – formou transfúze, tetovacích jehel nebo třeba jednorázového užití drogy injekcí. Své si zažila paní Táňa, která až po 35 letech od porodu císařským řezem vyřešila záhadu, proč její jaterní testy vykazovaly velké výkyvy. Během porodu se totiž nakazila žloutenkou C. Nemoc zaléčila léky a játra jsou konečně v pořádku, jenže ne každý příběh končí šťastně.

Před dvěma lety přišel pan Stanislav z Darkovic u Hlučína k praktickému lékaři s tím, že ho trápí pokašlávání a ztížené dýchání. Domníval se, že se jedná o běžnou virózu, problém byl však mnohem vážnější. Po několika vyšetřeních si vyslechl, že mu selhává srdce. „V nemocnici mi říkali, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná. Srdce mu tehdy fungovalo na 15 procent, hraniční hodnota je přitom 55 procent.

Novinář Filip Saiver je autorem knihy Dokud není konec, která se zabývá příběhem Josefa Mašína. „Sepsání knihy znamenalo dotknout se historie, která je sice desítky let stará, ale pořád to tu ovlivňuje,“ uvedl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.