Přijde, přehryže, zamoří a zmizí. Kuny jsou pro elektromobily smrtelným nebezpečím

Je inteligentní, mrštná, těžko polapitelná, zjevně škodí, i když nemusí, a navíc je velkou část roku chráněná. Pamatovala na ni dokonce i evropská legislativa, která přinutila výrobce jedů proti kunám oslabit jejich složení tak, že se staly prakticky neúčinnými. A navíc je silně teritoriální, což se může majiteli automobilu nevědomky vymstít.

Kuna má totiž ve zvyku mít své území dokonale propátrané, včetně každé skulinky, kam se vejde (a takových je většina). K naší smůle se snadno dostane i do nejzazších koutů našeho elektromobilu a když už tam je, označí si sekretem ze zadečku své území. Takže pozor, pokud se po otevření kapoty zevnitř vyline nezvyklý zápach. Pokud pak dojete s autem na území jiné kuny, ta si to jde s vetřelcem, respektive jeho odérem, rychle vyřídit. A to se zpravidla neobejde bez nějakého toho rozkousaného kabelu.

Oblíbené menu: plasty

„Kuna je skutečnou šedou eminencí zahrad, stok a vašich automobilů,“ říká specialista na boj s obtížnými malými šelmami Rolf Kubíček z Roztok u Prahy. „Boj s nimi nelze vyhrát, důslednou ofenzivou s nimi nanejvýš lze dosáhnout jakési společenské smlouvy, kam až mohou zajít a kam už ne. Je to ale běh na dlouhou trať,“ doplňuje Kubíček.

A proč by se jich měli bát i provozovatelé elektromobilů? Svou neukojitelnou chuť na izolace kabelů a hadic všeho druhu už kuny stačily dostatečně vyjevit i ve spalovacích autech, jenže elektromobily kupodivu úlevu nepřinesly. Spíše naopak, protože ostrým kuním zoubkům nabízejí kromě hubených nízkonapěťových kabelů i ty šťavnaté, vysokonapěťové.

Ty vedou od nabíjecího konektoru do boxu s řídicí elektronikou a odtamtud ještě do trakční baterie. A jsou z velké části odhalené, navíc ještě pěkně oranžové, aby je vskutku žádná kuna nepřehlédla. Sice je výrobci obalují rýhovanými husími krky, jejichž prohlubně prý mají takovou rozteč, že mlsné kuně zabrání se účinně zahryznout, avšak čas ukázal, že to byl skutečně jen předpoklad výrobců a kuním jazýčkům jsme jen nabídli další spoustu neodolatelných plastových dobrot.

Kuny často přespávají v motorech aut. Při tom působí škody za tisíce korun

Domácí

Kuny dělají řidičům a hlavně jejich autům v letních měsících čím dál větší problémy. Drobné šelmy si s oblibou k přenocování vybírají motory aut. Při tom ale často překousávají kabely a způsobují škody i za několik desítek tisíc korun.

Neshoří, ale nepojede

A co se vlastně může elektromobilu napadenému kunou stát? Prakticky cokoliv, co souvisí s elektropohonem. Na požár to nebude, protože kuna z jakéhosi důvodu nechává být kabely pod napětím, jenže po jejím mlsném útoku je téměř jisté, že elektromobil stejně neodjede. Stačí i narušený kabel s nízkým napětím a konec bývá nasnadě.

„Pokud parkujete v kuním rajónu, doporučuji před každou jízdou rychlý pohled pod kapotu. Stopy po kuně nepřehlédnete, s oblibou si do bezpečného koutku ve vašem autě nosí páchnoucí zbytky nejrůznějších pochutin a také po nich nechává páchnoucí stopy,“ říká Kubíček. „Když se pokusíte aktivovat elektromobil poškozený od kuny může dojít k dalším zbytečným škodám.“

Rad, co s tím, je hodně. A mají vesměs společné, že jejich účinnost je sporná. Jednu základní poučku s univerzální platností však uvádíme; zkontrolujte si pojistku, zda obsahuje i připojištění pro poškození auta zvířetem. Jen v tom případě vám totiž útok kuny proplatí pojišťovna. A to se velice hodí, protože poškozený jednotlivý kabel vám dnes v moderním autě prakticky nikdo nevymění.

Výrobci dodávají pouze celé kabelové svazky, které vypojovat, preparovat z auta, rozmotávat a hledat v nich právě ten jeden konkrétní poškozený vodič, je práce pro někoho, kdo je extrémně trpělivý, šikovný a nebojí se ztráty záruky. Takže se automaticky mění právě celé svazky. Jenže ty jsou velice drahé a jejich výměna obnáší mnoho hodin. Což se také zrcadlí v ceně opravy, která běžně dosáhne šestimístné sumy v korunách, nikoliv nutně začínající jedničkou. A to může u staršího elektromobilu znamenat také jeho konec, protože cena opravy převýší jeho zůstatkovou hodnotu.

Stejně tak to ale může znamenat i u patřičně pojištěného automobilu vznik tzv. totální škody, při níž vám pojišťovna vyplatí pouze z vlastních tabulek zjištěnou zůstatkovou cenu auta mínus hodnotu vraku, který se pak snaží prodat a teprve po jeho úhradě vám zaplatí celou částku. A ta určitě nebude tak vysoká, jak jste doufali.

Boj s kunou se nesmí vzdát

Proti kuně je tedy lepší a levnější aktivně bojovat. Problém je v tom, že ačkoliv najdete desítky či snad stovky „zaručených“ receptů na odehnání malé sabotérky (už to samo je varováním, že zaručený návod sotva existuje), jen málokterý skutečně funguje. A téměř jistě vás čekají mučivé týdny a měsíce, kdy budete pomazávat motorový prostor auta i jeho okolí nejrůznějšími páchnoucími svinstvy a kuna se vám bude odkudsi tiše smát. Ona je totiž ke všemu ještě velice učenlivá a brzy zjistí, co jí skutečně škodí a co ne.

Takže se může snadno stát, že po několika týdnech vaši radost z nalezení toho skutečně pravého návodu zkalí pohled pod kapotu, kde najdete nepochybné stopy jejího kousavého řádění. Z téhož důvodu zapomeňte i na jakoukoliv mechanickou past, té se napoprvé lekne a pak už kolem ní bude prostě obcházet s pomyslně zdviženým kuním prostředníčkem.

Existují specializované firmy, vyrábějící nechutně páchnoucí směsi, které mají kuny odhánět. Je pravda, že frekvenci jejich návštěv skutečně dokáží omezit, ovšem zcela spolehlivě naplní interiér vašeho auta intenzivním odérem mokrého psa. Částečnou účinnost mají i nejrůznější voňavé kuličky do toalety, které kunám skutečně velice páchnou a lidem naštěstí nikoliv.

Pokud se chcete vydat cestou jedů, shánějte je někde, kde neplatí výše zmíněné normy o omezení účinných látek. Nemusí to být tak daleko od Česka. Účinné jsou také specializované elektrické protikuní ohradníčky. Ty dokáží skutečně pomoci, ovšem po každém zaparkování vás čeká nutnost ohrádku uzavřít, natáhnout vodiče, zapojit je do přívodu a doufat, že si k nim nepřijde zvědavě čichnout například sousedovic micka.

„Samotného mě kuna trápila dlouhá léta, dnes už automaticky dávám pod kapotu dezinfekční terčíky do toalety, což její chuť na mé kabely trochu omezilo. Elektrický ohradník jsem také natahoval, ale na zahrádce dost překážel a navíc jsou neustálé manipulace s miniaturními součástkami pracné,“ komentuje to Kubíček.

Jediný recept

Jediným skutečně spolehlivým receptem je dobře uzavřená garáž bez obtížně přístupných větracích okének pod stropem či nenápadných odtokových kanálků. Kdo ji nemá, toho čeká neúnavný boj s kuní drzostí, vynalézavostí a potměšilostí. Ten sice nelze vyhrát, avšak je třeba vytrvat. Jinak se brzy stanete obětí kuní zvůle a vyjde vás to velice draho. A skutečně nezapomeňte na dobrou pojistku – zejména u nového nebo zánovního auta.