Připravte se na tradiční velikonoce

Velikonoční dobroty

Na velikonoční stůl tradičně patří některé pochutiny, které se jindy než v tuto dobu nepřipravují. Bez nich by tyto svátky nebyly kompletní.

Beránek – kakaový, tvarohový, s čokoládovou polevou, makový... Existuje mnoho variací na pečeného velikonočního beránka, co rodina, to jiný recept. A neměl by na vašem stole chybět. Je symbolem Ježíše Krista a jeho ukřižování. Původně se pekl ten živý, sladká variance byla typická pro chudé, kteří si maso nemohli dovolit.

Mazanec – o Bílé sobotě byste měli upéct mazanec, sladké pečivo v podobě bochníku z kynutého těsta téměř totožného s vánočkou, které se na horní straně prořezává do kříže.

Jidáše – drobné sladké pečivo, které se vytváří specificky točením a provlékáním proužků těsta, se peče na Zelený čtvrtek. Původní válečky či šneky mají připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš.

Nádivka – nebo také hlavička je slaná pečená dobrota plná mladých zelených rostlin, které touto dobou většinou už raší na zahradách – tradiční je kopřiva nebo medvědí česnek. Můžete do ní ale přidat i cokoli zeleného, co koupíte v obchodě – mladou cibulku, pórek, špenát. Patří do ní také kousek uzeného, a je tak přechodem mezi obdobím půstu a jeho ukončením.

Od koledníků a pro koledníky

Koledníky, které můžete čekat na Velikonoční pondělí, byste měli patřičně přivítat a odměnit je potom, co řeknou koledu a vyšlehají ženské osazenstvo. A i oni musí být náležitě připraveni – bez pomlázky a řehtaček se koleda nekoná.

Pomlázka – spletená z mladých vrbových proutků nesmí chybět v ruce žádnému koledníkovi a ženy by se neměly vyšlehání bránit – má jím podle tradice přinést plodnost, mládí, zdraví a energii. Původně se vyšlehání nevyhnula ani zvířata a stromky, aby začaly plodit. Můžete ji uplést z osmi, ale i 24 proutků, v každém kraji je zvyk jiný a také muži jinak šikovní.

Stužky – každá vyšlehaná dívka by potom koledníkovi měla na konec pomlázky uvázat pentli. Jejich počet ukazuje, kolik žen muž s pomlázkou obešel. Můžete si je ale také uvázat na proutí ve váze, zavěsit na ně vajíčka nebo je použít k dalšímu zdobení.

Řehtačky, klapačky, mlýnky – jejich zvuk se rozléhá o Velikonočním pondělí z rukou koledníků, prapůvodně svolávaly lidi na mši, protože zvony na Zelený čtvrtek odletěly do Říma, a nemohly tak svou službu plnit.

Barvení vajec – vejce jsou asi tím prvním, na co si při přípravách na Velikonoce vzpomenete. Symbolizují nový život, plodnost i naději, a to napříč různými kulturami. Na velikonoční svátky je náležitě ozdobte – můžete sáhnout po tradičních barvách na vejce z obchodu, kde najdete už i luxusnější varianty se zlatým a stříbrným třpytem, různými efekty, přidat na ně můžete také různé košilky a nálepky. Pomoct si ale můžete i jinými prostředky - cibulové slupky, červená řepa, šťáva ze špenátu, to vše dodá vejcím barvu přírodně. Ti, co mají chuť vyzkoušet svou zručnost, můžou sáhnout ještě po vosku nebo slámě a ozdobit vajíčka tímto tradičním způsobem, většinou se používá na vyfouknutá vejce a můžete je pak použít jako dekoraci.

Ozdobte dům

Připravte na jaro a Velikonoce také svůj domov. Jarní květiny a proutky ozdobí stůl i okna a vše bude hned veselejší. Vyzkoušejte si podle našeho návodu vyrobit například velikonoční hnízdo.

Kočičky – pučící proutky jívy s hebkými pupeny jsou symbolem palmových ratolestí, kterými lidé vítali Ježíše při příjezdu do Jeruzaléma. Světily se na Květnou neděli a měly chránit úrodu nebo zásoby. Nyní už symbolizují život, Velikonoce a jaro. Dejte je do vázy do vody a pověste na větvičky drobné velikonoční a jarní ozdoby. Můžete sáhnout i po kroucených a barevných kultivarech vrby nebo svídy, vypadají krásně už samy o sobě.

Osení, jarní květiny – petrklíče, tulipány, krokusy nebo narcisky, řeřicha nebo jiné zelené osení rozzáří okna a parapety. Dozdobte je dalšími přírodninami nebo použijte velikonoční figurky a vajíčka.