S prvními sychravými dny se začíná příroda kolem nás měnit. (Ilustrační fotografie) Zdroj: ČTK
Než stromy shodí listy ze svých korun, mlhavá podzimní rána nám budou rozjasňovat hřejivé barvy jejich listů. S příchodem zimy přírodě dominuje zářivá žlutá, oranžová a červená barva. Co stojí za barevnou proměnou?
V zimě je pro dřeviny složité čerpat ze země vodu. S klesající teplotou vzduchu a půdy se proto snaží omezit její odpar a v rámci úsporných opatření shazují i listy. Něž však dojde k jejich opadání, barvy stromů dodají chladnému podzimu tu správnou atmosféru.
Zelená mezi pestrou variací barev téměř zaniká. Na vině je podle Akademie věd klesající hodnota chlorofylu, který listy získávají ze slunečních paprsků. Listy v sobě mají i odolnější žluté a oranžové pigmenty, které však v létě překrývá dominující chlorofyl. Pestřejší odstíny tak mají díky ochlazování a úbytku slunečního svitu převahu.
🍂🍁 Když listy hrajou barvami O podzimních barvách více ⤵ https://bit.ly/Podzim_AΩ
Posted by Akademie věd České republiky on Friday, October 8, 2021
Do zářivě žluté se zbarví listy, u kterých převládá xatofyl. Tento pigment, typický pro topoly a břízy, lze najít i ve vaječných žloutcích nebo banánech. Naopak u oranžových listů převažuje karoten, který funguje i jako ochrana před slunečním zářením. Toto zbarvení můžeme nejčastěji vidět u dubů či javorů.
Nejvýraznější červená barva je tvořena antokyany, které se na rozdíl od předešlých pigmentů tvoří v listech až na podzim. Můžeme je najít i v různých plodech či květech, jako například v borůvkách či vlčím máku. Hnědé zbarvení vzniká kvůli kombinaci karotenoidů a uložených tříslovin, kterých mají některé stromy nadbytek. Obvykle se jedná o buky či borovice.
Rostliny, stromy i keře mají rozdílná množství jednotlivých barviv a jejich konečné zbarvení vzniká jejich smícháním. Na podzim tak můžeme vidět různé barevné škály od žluté až po červenohnědou.
