Jednou za měsíc provoní jihočeskou Lenoru česnek, kmín a další koření. Nenápadná historická pec na okraji obce se na jeden den stane jejím středobodem. Každou poslední sobotu v měsíci l ní zamíří místní i turisté, aby si pochutnali na vyhlášených plackách, dalamáncích, koláčích a především výtečném chlebu.
Sbíhání slin, boule až za ušima a všudypřítomné spokojené pomlaskávání lidí, kteří se navzájem nemusejí nutně znát, ale přišli za stejným cílem. A tím je čerstvé pečivo z lenorské pece, které se peče od brzkého rána.
Než ale přIjde okamžik, kdy pekaři začnou rozdávat křupavé housky a krájet pro příchozí čerstvě upečený chléb, předchází tomu dlouhé přípravy. Věděli jste, že do těsta je potřeba udělat důlky, aby se v něm při pečení netvořily bubliny?
A Marta Lišková, pomocná pekařka, radí, co dělat dál: „Nakynuté placky propícháme prsty, potřeme je olejem a necháme ještě chvíli kynout.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nestíháte navštívit všechny památky, které byste chtěli? Zkuste park Boheminium
A vyhlášená lenorská placka už se rodí. V přípravně se začíná brzy ráno. Zatímco pomocnice ručně pletou housky a válejí dalamánky, pekař Miroslav Kutlák kontroluje teplotu pece a pouští se do válení chleba. Bochníků bude asi čtyřiadvacet a člověk se přitom podle pekaře, který to tu má na povel, pořádně zapotí. „Snažíme se lidem ukázat, jak se dřív peklo.“
Začátky lenorského pečení
Do povědomí se lenorské pečení dostalo díky Václavu Mrázovi. Ten měl v roce 1998 bohulibý nápad opravit zchátralou obecní pec. „Tato pec je z první poloviny 19. století. Uchovala se jenom jedna, původně byly čtyři. A je plně funkční,“ řekl v pořadu Prima Česko Miroslav Kutlák. Původně pec sloužila pro obyvatele sklářských domků, které pro zaměstnance své sklárny postavil majitel huti Johann Mayer v roce 1834.
Nyní už do pece nosí své výtvory k upečení málokdo. Většinou jen v období kolem Vánoc. Dva a půl metru dlouhou a metr dvacet širokou pec postavili místní svépomocí. Peklo se v ní pravidelně ještě dva roky po druhé světové válce. Přežila dvakrát i střet s kamionem. Kuriózní je také způsob nového výmazu pece. Je totiž tak malá, že pečicí prostor musela vytřít jedenáctiletá dívenka, protože se žádný z dospělých do pece nevešel. Pečiva se do ní ale vejde dost. „Celkem dvaadvacet až čtyřiadvacet kilových chlebů,“ vyčíslil Miroslav Kutlák.
Dobroty pro radost
Žádný příchozí si pečivo nekoupí, může jen symbolicky přispět. Každý ale do sytosti ochutná. A také se leccos přiučí. Do práce se totiž mohou zapojit i návštěvníci. Recepty se podle pekaře výrazně nemění.
Sobotní veřejné pečení v Lenoře Zdroj: archiv CNN Prima News
Sobotní veřejné pečení v Lenoře Zdroj: archiv CNN Prima News
Sobotní veřejné pečení v Lenoře Zdroj: archiv CNN Prima News
Sobotní veřejné pečení v Lenoře Zdroj: archiv CNN Prima News
„Pan Kutlák se toho ujal a já jsem za to velmi rád. Chce to lásku, sílu, cit a srdíčko. A on to do toho dává,“ hodnotí počínání svého nástupce Augustin Sobotovič, vysloužilý pekař a bývalý velmistr Velké lóže pecařské. S Miroslavem Kutlákem pekli společně od roku 2019. V roce 2022 svému nástupci pečení v Lenoře definitivně svěřil. A s ním také mnoho zkušeností, receptů a v neposlední řadě kvásek, který se dědí z generace na generaci. „Tady tomu kvásku už bude asi 23 let, tak už je plnoletý,“ říká s humorem Miroslav Kutlák.
A snad bude sloužit pekařům ještě po dlouhá léta a lidé díky němu každou poslední sobotu v měsíci ochutnají kus křupavého daru.
