Zubr evropský Zdroj: Profimedia.cz
Jsou to největší zvířata, na jaká můžete v Evropě ve volné přírodě narazit – obři vážící až jednu tunu. A nemusíte za nimi ani jezdit daleko, zubři evropští, bratranci amerických bizonů, se procházejí po pastvinách v Ralsku a v Milovicích. V Ralsku se s nimi přitom skutečně můžete potkat tváří v tvář ve volně přístupné oboře, najít je ale není úplně jednoduché. Reportér CNN Prima NEWS Libor Tampier to zkusil.
Najít plaché zubry v Oboře Židlov, která má rozlohu o čtvrtinu větší než Plzeň, není jen tak. Náš štáb volí variantu safari. Kameraman Tomáš Pěnička jede na korbě pickupu, reportér Libor Tampier v kabině s Miloslavem Zikmundem, zdejším nadlesním. Projíždějí bývalý vojenský prostor, kam ještě v osmdesátých letech dopadaly granáty. „Jedeme po tzv. generálské cestě, což byly dvě souběžné silnice podél střelnice. Sloužily k pozorování střeleb,“ říká Miloslav Zikmund.
Tříčlenná posádka objíždí místa, kde se zubři rádi zdržují. Ale vypadá to, že nemá šťastný den. Tak to prostě chodí, ale o zubry diváci pořadu Prima Česko nepřijdou. Jen se tentokrát musí sáhnout do archivu. Loni měl reportér Libor Tampier při stejném pokusu více štěstí.
Z pár kusů už je početné stádo
Z původního počtu dovezených pěti krav a jednoho býka je dnes v Ralsku třicet sedm kusů, většina se tu narodila. Podmínky k životu tady mají luxusní, mnohem příjemnější než v polském Bělověžském pralese, kde jich žije nejvíc v Evropě. „Tím, že tady chováme ještě jelení zvěř, kterou přikrmujeme, se ti zubři ke krmení dostanou. Takže podle libosti jsou schopni se přikrmit, je to znát. Kráva v Bělověžském pralese má jedno tele za dva roky, tady u nás to jsou dvě telata za tři roky,“ vypráví Miloslav Zikmund, lesník Vojenských Lesů ČR.
Zubři evropští v Ralsku Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Zubři evropští v Ralsku Zdroj: Archiv FTV Prima/ CNN Prima NEWS
Opatrnost je při setkání se zubry namístě
Židlovská obora je s výjimkou několika týdnů v roce běžně přístupná veřejnosti. Vede tu síť cyklostezek, a tak zubry skutečně potkat můžete, když máte trochu toho potřebného štěstí. V takovém případě je důležité vědět, jak se chovat. Bezpečná vzdálenost pro pozorování je minimálně 200 metrů, chodit blíž už může být trochu risk. „Stalo se mi několikrát, že mě špatně identifikovali a že jsem pro ně byl hrozba i já. Oni k vám postupují a snaží se vás zastrašit a odehnat,“ vysvětluje lesník, jak zubři na nečekané návštěvníky reagují.
Pozor by si měli dávat hlavně lidé s většími psy. Největším nepřítelem zubra je vlk, takže pochopitelně i vše, co ho jen trochu připomíná. Sem do obory se ale vlci díky dokonalému dvaatřicet kilometrů dlouhému oplocení nedostanou. I proto se tady zubrům tak daří. Přitom chybělo jen málo a znali jsme je jen z učebnic biologie. Po první světové válce jich v Evropě zůstalo jen pár kusů v zoologických zahradách. Teď, i díky chovům jako je ten v Ralsku, už přestávají být kriticky ohroženým druhem, říká Miloslav Zikmund. „V letošním nebo v příštím roce dosáhnou hranice deseti tisíc, kdy začnou spadat do mírnějšího režimu.“
Pokud se sem vydáte a rozhodnete se zkusit štěstí, hlavně nezapomeňte, že obora je především královstvím zvířat, upozorňuje na závěr lesník: „Člověk je tady jako host a ta zvěř, která se tady vyskytuje, taky potřebuje trošičku klidu.“
