Znáte svého psa? Zdroj: Fotografie: Pexels.com
Všichni víme, že žádný mezilidský vztah, od kterého chceme, aby fungoval, se neobejde bez dobré komunikace. Často nás už ale nenapadne, že totéž je důležité i ve vztahu člověk–pes. Proč tomu tak je? Protože pes mluví jinou řečí než člověk, a sice řečí těla. Lidský druh, který sice řeč těla používá také, ale je zvyklý se spoléhat spíš na verbální komunikaci, si často ani neuvědomuje, že komunikuje tělem. A když toto člověk nevnímá ani sám u sebe, je logické, že má tendenci to přehlížet i u psa.
Rozumět si je základ
A přitom je to tak důležité. Když rozumíte psí řeči těla a zároveň se i vy dokážete chovat ke psu tak, abyste pro něj byli srozumitelní, pak je pro vás jeho výchova, výcvik i socializace tisíckrát snazší a dokážete předcházet i nebezpečným situacím jako je třeba pokousání dítěte nebo rvačky mezi psy.
Pokud na nás pes nemá náladu, tak nám to ve většině případů sdělí velmi srozumitelnou formou, která se podobá té, kterou používáme v takové situaci i my lidé. Prostě odejde nebo od nás odkloní hlavu na stranu. Kdyby tato gesta všichni znali a učili je své děti, bude mnohem méně případů pokousaných dětí a psů, kteří končí v útulku prostě proto, že jemné signály nezabraly.
Pes se nechová podle toho, jak vypadá Zdroj: Fotografie: Pexels.com
„Mezipsí“ komunikace
Když potkáte na procházce cizího psa, měli byste být schopni podle řeči těla obou zvířat posoudit, zda je bezpečné, aby se ti dva potkali, nebo zda je lepší se vyhnout. Pokud jsou oba psi uvolnění, radostní a vrtí vesele ocasem, tak samozřejmě není co řešit. Ale pozor, nenechte se zmást. Ne každé vrtění ocasem znamená radost. Pokud je ocas vysoce nesený, ztuhlý a pes vrtí jen jeho špičkou, může každou chvíli zaútočit. Proto sledujte nejen jednotlivé části těla, ale i celkové napětí v těle a signály, které mohou být vyhodnoceny psem jako snaha o převahu nebo zastrašování.
Pokud se třeba dva psi stejného pohlaví napjatě obcházejí, jsou zježení a ztuhlí a jeden z nich pokládá hlavu na hřbet druhého jde o mocenský boj a rvačka je velmi pravděpodobná. V takové situaci by jakýkoli váš fyzický zásah působil jako rozbuška. Takže se snažte svého psa ze situace v klidu odvézt bez dotyků nebo napínání vodítka a nesnažte se společně odcházet tak, že byste se k cizímu psovi otáčeli zády. Pro vašeho psa je totiž nesmírně těžké nastavit nebezpečí nechráněná záda, a proto raději zůstane v blízkosti soka, než by se k němu otočil. A tak napětí mezi nimi samozřejmě dále stoupá.
Zdroj: Fotografie: Pexels.com
Psí oči
Psi dokáží krásně komunikovat i pouhým pohledem. Když pes chce hračku, jídlo, řeší cizího psa nebo neví, co má v nějaké situaci dělat, velmi často se dívá střídavě na vás a tu věc, která je předmětem jeho zájmu. Tyto snahy neignorujte, ale buďte tu pro něj. Pes to ocení a vybudujete si jeho respekt a důvěru. Další formou komunikace je práce s prostorem. Pes se např. postaví mezi vás a někoho, u koho nechce, aby se k vám přiblížil, nebo mezi dva psy, mezi kterými hrozí konflikt, aby zkrátka rozdělil dva jedince, u kterých z nějakého důvodu nechce, aby se k sobě přiblížili. Zrovna tak dokáže pomocí pohybu sdělit vám, abyste raději někam nechodili. Třeba v situaci kdy vidí psa, ze kterého nemá dobrý pocit, může udělat to, že vám projde před nohama a odvádí vás do strany pryč od něj.
Na první pohled to vypadá, jako by se vám motal pod nohama, ale buďte si jisti, že ví dobře co dělá, a vyhovte mu. Ani v této situaci není dobré se k cizími psovi otáčet zády. Váš pes to ví, a právě proto odchází do strany.
Psí řeč těla je nesmírně zajímavá a i když existuje mnoho komunikačních signálů, které se musíte naučit, protože je nelze odvodit, tak se nenechte odradit. Existuje i celá řada takových, které odhalíte jen s použitím selského rozumu, protože jsou podobné těm našim lidským. Jen se na svého psa nalaďte a vnímejte, že na vás „mluví“.
