Když vláda vyhlásí opatření proti šíření koronaviru, ne každý je ochotný je respektovat. Jedná se typicky o nošení roušek nebo dodržování rozestupů. Podle vědců může být důvodem lidská psychika, protože například narcisté nemyslí na bezpečnost ostatních a nařízení berou jako omezování vlastní svobody.
O možném vysvětlení informoval web Psychology Today na základě studie původem bulharského vědce Pavla Blagova, který působí na Whitman College ve Washingtonu. Ten se během svého on-line výzkumu na pěti stovkách dotázaných snažil pochopit, jak se osobnostní rysy každého člověka promítají do ochoty dodržovat nově nastavená pravidla ve společnosti nebo případný sociální distanc.
Temné rysy jako hrozba pro ostatní
Podle Blagova jsou svědomitější lidé přizpůsobivější, zatímco ti sebestřednější s nutnou dávkou narcismu naopak. Ve vztahu ke koronavirovým opatřením jako je například nošení roušek to znamená, že jedinci s „temnýmy rysy“ mohli nakazit daleko více lidí než ostatní.
Rodák ze Sofie se respondentů ptal, proč by opatření proti nákaze koronavirem měli dodržovat. Například zkoušel, jak budou reagovat na informaci, že svým zodpovědným chováním ochrání ty nejohroženější skupiny obyvatel, jako jsou senioři nebo bytosti se zhoršenou imunitou. Na lidi s temnými stránkami osobnosti ovšem tento argument se soucitem příliš nefungoval, kdežto ostatní si riziko uvědomovali.
Ne vše funguje na každého
„Zdá se, že osobnost je relevantní pro epidemiologii a komunikaci v oblasti veřejného zdraví v kontextu nakažlivých chorob,“ napsal Blagov. U lidí, kteří vykazují narcistické rysy, jako je bezcitnost, manipulativnost a nedostatek empatie, může být podle něj méně pravděpodobné, že budou brát ohled na druhé. Spíše se zaměří na sebe, budou jednat nerozvážně a budou cyničtí. Obzvláště nenávidí, když jsou omezováni a někdo jim říká, co mají dělat.
Vědec tak doporučuje, aby se u sebestředných osob apelovalo zejména na vlastní zdraví. „Pro epidemiology to může být důležitá zpráva. Uvědomí si, že jednotná komunikační strategie v časech koronaviru nemusí na některé typy osobností zabírat,“ uvedl Blagov.
Narcisté lžou také o HIV
Klíčové mimo jiné je, že průzkum Blagov prováděl mezi 20. a 23. březnem poté, co se v Kalifornii a New Yorku pandemie teprve rozjížděla a lidé byli nuceni zůstat doma. Občané měli pravděpodobně tehdy určité názory, kterým už možná v současnosti nevěří. Vědec také uvedl, že narcisté se často podobně chovají při rizikovém sexuálním styku. Starší studie totiž ukázaly, že lidé s touto osobnostní charakteristikou častěji lžou svým sexuálním partnerům o tom, že jsou HIV pozitivní. Je jim totiž jedno, jestli někomu jinému způsobí zdravotní problémy.
Už desetiletí se ví, že lidé reagují odlišně na kampaně týkající se kouření, drog a používání kondomů. Obecně je známo, že každý lépe reaguje na zprávy, které korespondují s jeho postojem.
