reklama

Protestní bílo-červená a Lukašenkova se zelenou. Proč mají Bělorusové jiné vlajky?

Demonstranti v Bělorusku používají jinou vlajku, než je ta státní.
Foto: AP

V posledních dnech celý svět s napětím sleduje situaci v Bělorusku. Po prezidentských volbách zemi znovu vede autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Velká část Bělorusů však považuje volby za zmanipulované a vytáhla do ulic. Při demonstracích jsou přitom vidět jiné vlajky než ta, která je oficiální státní vlajkou Běloruska. Proč tomu tak je?

reklama

Demonstranti v Bělorusku mnohdy v ulicích mávají vlajkou se dvěma bílými pruhy, mezi nimiž je jeden červený. Oficiální státní vlajka přitom vypadá jinak – je na ní horizontální červený a dolní zelený pruh. Po levé straně je pak vidět červeno-bílý vzor, který má značit běloruské rostliny.

Vlajka v rukách demonstrantů je ale starší než ta oficiální. Jedná se totiž o původní vlajku Běloruské lidové republiky z roku 1918. Země ji měla do té doby, než byla o pouhý rok později obsazena Polskem a Sovětským svazem. Tato dvě státní uskupení v té době proti sobě válčila a Bělorusko se stalo jedním z bojišť. Samostatné Bělorusko již následně nebylo znovu obnoveno, namísto toho bylo rozděleno právě mezi tyto státy.

Poté, co Bělorusko znovu získalo nezávislost po rozpadu SSSR v roce 1991, byla bílo-červená vlajka znovu přijata jako oficiální. Někdy se také objevovala v podobě, kdy na pruzích byl k vidění ještě bílý jezdec na červeném štítu. Jedná se o historický erb běloruských zemí. Netrvalo ale dlouho a vlajka se opět měnila.

V roce 1994 totiž v běloruských prezidentských volbách zvítězil Alexandr Lukašenko. Ten neváhal a bílo-červené pruhy opět vyměnil. Nová státní vlajka, která je dodnes oficiální vlajkou Běloruska, měla však také své zakotvení v minulosti. Nynější vlajka je totiž jen lehce pozměněná od té, kterou se pyšnila Běloruská sovětská socialistická republika, tedy jedna z republik SSSR. Lukašenko pouze odstranil symbolický žlutý srp s kladivem, prohodil barvy květinového vzoru na levé straně a nová vlajka byla na světě.

Sám Lukašenko barvy interpretuje tak, že červená znamená svobodu a sebeobětování předků, zatímco zelená má značit život.

Při demonstracích zadrženo přes 7 tisíc lidí

Nepokoje v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách, které se konaly v neděli 9. srpna. Úřady vyhlásily výrazné vítězství Alexandra Lukašenka, který v čele země stojí od roku 1994. Značná část obyvatel ale považuje výsledky za zfalšované a začala proti nim demonstrovat. Lidé v ulicích i přes tvrdý postup bezpečnostních sil nadále žádají Lukašenkův odchod.

Mnoho Bělorusů za vítězku voleb považuje Lukašenkovu soupeřku Svjatlanu Cichanouskou. Ta se ke kandidatuře odhodlala poté, co byl zatčen její manžel Sjarhej, který měl původně v plánu proti autoritářskému prezidentovi kandidovat. Po volbách Cichanouská opustila zemi a nyní je v Litvě.

Během demonstrací bylo zadrženo zhruba 7 000 lidí a z toho kolem 4 000 stále zůstává ve vězení. Propuštění mluví o násilí a psychickém mučení ve věznicích. Při zásazích podle dostupných údajů zemřeli tři lidé, několik Bělorusů se pohřešuje.

K tématu

Tagy: SSSR demonstrace Bělorusko Alexandr Lukašenko Svjatlana Cichanouská
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Zdravotnictví

Nakazilo se už 10 tisíc zdravotníků, nemocnice nestíhají. Nejhůř jsou na tom čtyři kraje

Nakazilo se už 10 tisíc zdravotníků, nemocnice nestíhají. Nejhůř jsou na tom čtyři kraje

Nemocnice mají především málo personálu, shodují se odborníci. Kapacitně na takové množství nebyly připravené, navíc přibývá nemocných i v řadách zdravotníků. Nakažených zdravotních sester je zhruba 7 300 a lékařů téměř 3 000. Nemocnice denně přijmou přes 720 nových pacientů s COVID-19, vážných případů přibude zhruba 130 denně. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška tak stále hrozí, že bude ve druhé polovině listopadu téměř vyčerpaná kapacita nemocnic.

Prezidentské volby v USA 2020

Komentář: USA zůstanou po volbách hluboce rozdělenou zemí, ať už vyhraje kdokoli

Komentář: USA zůstanou po volbách hluboce rozdělenou zemí, ať už vyhraje kdokoli

Kdo se stane vítězem amerických prezidentských voleb, se možná dozvíme už za několik dní. Zdá se ale, že výhra ani jednoho z kandidátů zemi klid nepřinese. Jakoby se agresivní rétorika politiků a jednostranné informovaní médií přenesly i mezi voliče. Napětí v hluboce rozdělené zemi stoupá. Rozhádané rodiny, zpřetrhaná přátelství, neochota naslouchat opačným názorům, velké nákupy zbraní „do foroty“ a strach z toho, co přijde po volbách – to vše napovídá, že USA po volbách možná čekají další občanské nepokoje, které by se v nejhorším případě mohly změnit i v krveprolití.

reklama
Následky covidu: V Česku vzrostla nezaměstnanost, Slovensku hlouběji klesl HDP
Faltýnek může skončit i jako šéf poslanců ANO. Jeho kolegové rozhodnou v listopadu
Jak si v televizi naladíte program CNN Prima NEWS? Tady je detailní návod
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Chřipka versus COVID-19. Jak poznáme, že máme koronavirus

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Několik hodin denně pečuje Dominik o kůži. Jak žije mladý muž s nemocí motýlích křídel?
Fiala a spol. jako Avengers. Lidé se sázce na superhrdiny posmívají
Další články
reklama
reklama