Češi žijí déle než před deseti lety. Jak se dožít devadesátky a zůstat v kondici?

Snad každý z nás by se rád dožil ve zdraví co nejvyššího věku. Když pomineme životní styl, je to dáno do určité míry i geneticky? Například, když se moji rodiče dožijí devadesátky, mám větší šanci se dožít vysokého věku?
Genetika určitě hraje důležitou roli v dlouhověkosti, ale zdaleka ne jedinou. Naše okolí, jídlo, práce, stres nebo místo, kde žijeme, se podílí na kvalitě a kvantitě našeho bytí. Několik dlouhodobých studií nezávisle na sobě potvrdilo, že zejména koncept smysluplného celoživotního poslání je zásadní pro dlouhý a zdravý život. Máte-li proč žít, ať už je jsou to osobní cíle či cíle nebo budování rodiny, to vše přispívá k dlouhověkosti více než samotná zdravá strava nebo dostatek pohybu bez konkrétní životní vize.

Průměrný věk dožití se neustále zvyšuje. Kolika let se nyní v průměru dožívají české ženy a muži?
Střední délka života neboli naděje dožití je statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace. V České republice to bylo v letech 2015 až 2016 přibližně 76 let u mužů a 82 let u žen. Za posledních deset let se tak střední délka dožití zvýšila o více než dva roky. Podle středních předpovědí OSN bude v roce 2050 tento věk činit 82 let, respektive 86 let.

Nejdelší naději dožití mají lidé v Praze. U chlapců narozených v období let 2015 až 2016 se pohybuje na úrovni 78 let a u děvčat 82,7 let, zjistili statistici. Šanci na dlouhověkost mají muži rovněž na Vysočině, kde je střední délka života 77,2 roku. U žen je na druhém místě Jihomoravský kraj, kde je střední délka dožití 82,6 roku.

O kolik se průměrný věk lidí obecně v Evropě zvýšil –⁠ dejme tomu za posledních 50 let?
Očekávaná doba dožití při narození v Evropské unii (EU) byla v roce 2017 podle odhadů 80,9 roku, u mužů 78,3 roku a u žen 83,5 roku, což je nad průměrem ČR. Když se podíváme do naší historie, můžeme vidět, že od 60. let minulého století je nárůst průměrného věku lineární. Nejrychleji rostla střední délka života po obou válkách a v padesátých letech, přičemž se za pouhých 40 let (1920 až 1960) zvýšila průměrná délka života u mužů ze 47 let na 68 let a žen ze 49,8 roku na 73,5 roku. Za celé uplynulé století se českým mužům prodloužil život průměrně o 29 let, ženám o více než 32 let. Za zlepšení může zejména rapidní pokrok v medicíně, který sebou přinesl nevídané možností (očkování, antibiotika, snižování kojenecké úmrtnosti, operační léčba, atd.).

Proč se muži obvykle dožívají nižšího věku než ženy? Čím je to dané?
Důvod je spíš sociální než biologický. Od padesátých let se na struktuře úmrtnosti ostřeji projevil životní styl. Chlapci a mladí muži více riskují, proto jsou častěji oběťmi automobilových a jiných nehod. Je u nich také násobně vyšší počet sebevražd než u dívek. Po padesátce se rozdíly v životosprávě začnou projevovat na zdraví. Především v neprospěch mužů, kteří častěji pijí a trpí obezitou.

Pane doktore, stal jste se garantem výstavy, jejímž tématem je letos mimo jiné dlouhověkost. Co vás k tomu vedlo?
Výstavy plastinovaných lidských těl podporuji dlouhodobě, protože se dle mého názoru jedná o nejlepší způsob, jak laikům prezentovat anatomii, fyziologii nebo patologii člověka. Chceme-li žít dlouho a kvalitně, musíme nejdříve vědět, jak naše tělo vypadá a funguje, co mu prospívá nebo naopak škodí. A právě na výstavě Body World se návštěvníci mohou dozvědět základní informace o pohybových, nervových nebo orgánových systémech lidského těla, ale také vidět nádor jater, aterosklerózu a výduť tepny nebo cévní mozkovou příhodu.