reklama

Češi žijí déle než před deseti lety. Jak se dožít devadesátky a zůstat v kondici?

Dožít se vysokého věku a mít možnost zůstat do konce života aktivní, to je přání každého z nás. Češi žijí v průměru o dva roky déle než tomu bylo před deseti lety. Proč žijí ženy déle než muži? A jaké faktory kromě genetiky a zdravé životosprávy ovlivňují dlouhověkost? Na to se CNN Prima NEWS zeptala lékaře Radovana Hudáka.

reklama

Snad každý z nás by se rád dožil ve zdraví co nejvyššího věku. Když pomineme životní styl, je to dáno do určité míry i geneticky? Například, když se moji rodiče dožijí devadesátky, mám větší šanci se dožít vysokého věku?
Genetika určitě hraje důležitou roli v dlouhověkosti, ale zdaleka ne jedinou. Naše okolí, jídlo, práce, stres nebo místo, kde žijeme, se podílí na kvalitě a kvantitě našeho bytí. Několik dlouhodobých studií nezávisle na sobě potvrdilo, že zejména koncept smysluplného celoživotního poslání je zásadní pro dlouhý a zdravý život. Máte-li proč žít, ať už je jsou to osobní cíle či cíle nebo budování rodiny, to vše přispívá k dlouhověkosti více než samotná zdravá strava nebo dostatek pohybu bez konkrétní životní vize.

MUDr. Radovan Hudák pracuje na klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK v Praze a FN v Motole.

Věnuje se sportovním úrazům, asymetrii těla, bolestem krční páteře. Specializuje se na úrazovou chirurgii (traumatologii), ortopedii, rehabilitační a fyzikální medicínu. Patří k mladým doktorům, kteří se nebojí jít proti proudu a bořit mýty. Píše odborné knihy (Memorix anatomie) a přednáší.

Průměrný věk dožití se neustále zvyšuje. Kolika let se nyní v průměru dožívají české ženy a muži?
Střední délka života neboli naděje dožití je statistický údaj udávající průměrný, tedy předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace. V České republice to bylo v letech 2015 až 2016 přibližně 76 let u mužů a 82 let u žen. Za posledních deset let se tak střední délka dožití zvýšila o více než dva roky. Podle středních předpovědí OSN bude v roce 2050 tento věk činit 82 let, respektive 86 let.

Nejdelší naději dožití mají lidé v Praze. U chlapců narozených v období let 2015 až 2016 se pohybuje na úrovni 78 let a u děvčat 82,7 let, zjistili statistici. Šanci na dlouhověkost mají muži rovněž na Vysočině, kde je střední délka života 77,2 roku. U žen je na druhém místě Jihomoravský kraj, kde je střední délka dožití 82,6 roku.

O kolik se průměrný věk lidí obecně v Evropě zvýšil –⁠ dejme tomu za posledních 50 let?
Očekávaná doba dožití při narození v Evropské unii (EU) byla v roce 2017 podle odhadů 80,9 roku, u mužů 78,3 roku a u žen 83,5 roku, což je nad průměrem ČR. Když se podíváme do naší historie, můžeme vidět, že od 60. let minulého století je nárůst průměrného věku lineární. Nejrychleji rostla střední délka života po obou válkách a v padesátých letech, přičemž se za pouhých 40 let (1920 až 1960) zvýšila průměrná délka života u mužů ze 47 let na 68 let a žen ze 49,8 roku na 73,5 roku. Za celé uplynulé století se českým mužům prodloužil život průměrně o 29 let, ženám o více než 32 let. Za zlepšení může zejména rapidní pokrok v medicíně, který sebou přinesl nevídané možností (očkování, antibiotika, snižování kojenecké úmrtnosti, operační léčba, atd.).

Proč se muži obvykle dožívají nižšího věku než ženy? Čím je to dané?
Důvod je spíš sociální než biologický. Od padesátých let se na struktuře úmrtnosti ostřeji projevil životní styl. Chlapci a mladí muži více riskují, proto jsou častěji oběťmi automobilových a jiných nehod. Je u nich také násobně vyšší počet sebevražd než u dívek. Po padesátce se rozdíly v životosprávě začnou projevovat na zdraví. Především v neprospěch mužů, kteří častěji pijí a trpí obezitou.

Pane doktore, stal jste se garantem výstavy, jejímž tématem je letos mimo jiné dlouhověkost. Co vás k tomu vedlo?
Výstavy plastinovaných lidských těl podporuji dlouhodobě, protože se dle mého názoru jedná o nejlepší způsob, jak laikům prezentovat anatomii, fyziologii nebo patologii člověka. Chceme-li žít dlouho a kvalitně, musíme nejdříve vědět, jak naše tělo vypadá a funguje, co mu prospívá nebo naopak škodí. A právě na výstavě Body World se návštěvníci mohou dozvědět základní informace o pohybových, nervových nebo orgánových systémech lidského těla, ale také vidět nádor jater, aterosklerózu a výduť tepny nebo cévní mozkovou příhodu.

Tagy:
Sluková na kyslíku a s těžkým průběhem covidu? Vojtěch zveličil informaci z rozhlasu
Adam Vojtěch

Sluková na kyslíku a s těžkým průběhem covidu? Vojtěch zveličil informaci z rozhlasu

Není pravda, že by beachvolejbalistka a jedna z nakažených sportovkyň Markéta Nausch Sluková byla v nemocnici s těžkým průběhem nemoci COVID-19, jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Sportovní agentura, která sportovkyni zastupuje, takovou informaci vyvrátila, to samé udělal Český olympijský výbor (ČOV). Zdrojem zmatku se nakonec stala nešikovně interpretovaná zpráva z rádia, ani tam ale nepadla žádná zmínka o tom, že by sportovkyni trápil těžký průběh covidu. Ministr tím nevědomky nahrál i odpůrcům vakcín.

Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně
USA

Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně

„Delta varianta koronaviru je jedna z nejnakažlivějších respiračních onemocnění, se kterým jsme se kdy setkali,“ uvedla Rochelle Walenská, ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V současné době tvoří infekčnější kmen více než 83 procent sekvenovaných případů ve Spojených státech. Drtivá většina hospitalizovaných lidí s příznaky covidu nebyla očkována.

Olympiáda se do Japonska vrací počtvrté. Na prvních hrách zazářila Věra Čáslavská

Tokio, Sapporo, Nagano a letos opět Tokio. V zemi vycházejícího slunce již počtvrté vzplane olympijský plamen. První olympiáda v Japonsku se odehrála v roce 1964 a pro ostrovní císařství představovala zásadní historický milník. Japonci úspěšným uspořádáním letních her ukázali, že i na hlavu poražený národ dokáže znovu vstát z popela. Pro českou gymnastku Věru Čáslavskou znamenalo Tokio také start její zlaté olympijské kariéry.

PŘEHLEDNĚ: Na druhou dávku očkování už po třech týdnech. Jak si posunout termín?

Ministerstvo zdravotnictví opět změnilo svá pravidla. Nově si lidé mohou posunout termín a jít na druhou dávku očkování vakcínou proti koronaviru od firem Pfizer/BioNTech už po 21 dnech od první. Stačí k tomu jeden telefonát, na některých očkovacích místech dokonce i e-mail. Redakce CNN Prima NEWS podrobně sepsala, na jaké číslo zavolat, co k tomu člověk potřebuje a jak telefonát probíhá.

Elektrická vozítka dál kolonizují města. Za jejich špatné používaní hrozí i vězení

Elektrická vozítka se během chvíle stala nedílnou součástí snad každého většího evropského města. Obliba elektrokoloběžek, elektrokol či elektrických skútrů narůstá zejména díky snadnému používaní. Prostě jen nasednete a jedete. Existují ale i „bezemisní“ vozítka, na která je potřeba řidičské oprávnění, homologace STK či registrační značka, jenomže to ví málo lidí. Přitom za řízení takové elektrokoloběžky hrozí vysoká pokuta a dokonce i vězení. Co, kde a za jakých podmínek tedy můžeme legálně používat?

reklama

Domácí zpravodajství

Další komplikace při návštěvách akcí a hospod: Čestné prohlášení o samotestu už nestačí

Návštěvy některých služeb, restaurací či kulturních a sportovních akcí se lidem stále komplikují. Zatímco ještě donedávna se mohli mimo jiné prokázat čestným prohlášením o provedení antigenního samotestu, dnes již taková možnost neplatí. Pokud člověk nemá dokončené očkování, potvrzení o prodělané nemoci či laboratorně provedený negativní test, může sice využít samotest, podstoupit jej však musí přímo na místě vstupu do provozovny či do areálu.

Šmucler: Obličej mi stále nefunguje na 100 %. Očkování je třeba lidem lépe vysvětlovat

Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

Gott o Krajčovi: Neměl jsem k němu ideální vztah. Párkrát jsem mu to dal najevo

„K Richardu Krajčovi jsem neměl úplně ideální vztah,“ přiznává Karel Gott ve své autobiografii Má cesta za štěstím. Ta vyšla 14. července při příležitosti zpěvákových nedožitých 82. narozenin. Gott zároveň prozradil, proč jim to neklapalo a že Krajčovi poslal provokativní telegram. Časem si ale vše vyříkali a frontman kapely Kryštof nakonec napsal duet Srdce nehasnou, který Gott pět měsíců před smrtí nazpíval se svou dcerou Charlotte.

reklama