O aplikaci eRouška byl podle NKÚ u veřejnosti nízký zájem, jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. Zdroj: ČTK
Stát v letech 2017 až 2021 vynaložil na informační podporu protiepidemických činností 495 milionů korun, na řešení pandemie ale nebyl připraven. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Po vypuknutí epidemie covidu provázel řízení chaos a budování nové IT infrastruktury pak vysoká míra improvizace, což přineslo řadu problémů, uvedli kontroloři v tiskové zprávě. Upozorňují také na to, že ministerstvo zdravotnictví nezapracovalo nově vytvořenou informační podporu do Pandemického plánu ČR ani do své informační koncepce.
„Informační podporu určenou pro řízení epidemií ministerstvo zdravotnictví nepřipravilo. V praxi to znamenalo, že krajské hygienické stanice (KHS) nebyly z hlediska ICT podpory připravené na zvládání epidemických situací. Až do druhé poloviny roku 2020 jim chybělo přes 900 pracovních stanic a notebooků,“ uvedl NKÚ.
V Šanghaji vpadli kvůli covidu do bytu 92leté ženy. Jak čínský lockdown ohrozí Česko?
Atmosféra v čínské Šanghaji, kde už tři týdny lidé žijí v totálním lockdownu, houstne. Zástupci úřadů měli v noci vtrhnout do bytu 92leté ženy, která byla údajně covid pozitivní a odmítala nastoupit do karantény. Svět mezitím řeší, jak umrtvení klíčové obchodní tepny ovlivní globální zásobování. Nedostatek pocítí i Česko.
Podle úřadu vědělo ministerstvo o chybějící IT technice u KHS minimálně od poloviny roku 2017. Chyběl také systém, který by umožňoval jednotnou resortní komunikaci. Původně měl být dokončen v roce 2019, ministerstvo ale termín třikrát oddálilo, a systém tak při vyhlášení pandemie připraven nebyl.
Vysoká míra improvizace
Po vyhlášení epidemie covidu ministerstvo nereagovalo podle platného Pandemického plánu ČR, ale vytvořilo nové orgány, které boj s pandemií řídily. Podle NKÚ nebyly ale jejich odpovědnosti ani kompetence jasně definovány, případně se jejich činnosti zdvojovaly, například nově vzniklý centrální řídicí tým duplikoval činnost již existující Ústřední epidemiologické komise. Ministerstvo nevyužilo ani IT systém, s nímž počítal pandemický plán.
Následný vznik a rozvoj informačních systémů pro řízení epidemie covidu ministerstvo podle NKÚ neřídilo. „Systém služeb Chytrá karanténa, který se stal novou informační podporou pro zvládání epidemie a za který resort vynaložil 387 milionů korun, byl v průběhu svého budování zatížen vysokou mírou improvizace a živelného rozvoje,“ uvedli kontroloři.
Nefunkční eRouška za 20 milionů
V praxi se prý ukázalo, že s rostoucím počtem nakažených se nedařilo trasovat kontakty pozitivně testovaných osob. V některých obdobích klesla úspěšnost trasování pod 50 %, v krajních případech i k přibližně 20 %. Kontroloři podotkli, že nepřipravenost resortu a nedostatečné řízení kompenzovalo do určité míry pracovní nasazení Armády ČR, ale i zaměstnanců ÚZIS a Národní agentury pro komunikační a informační technologie.
Problematické bylo podle NKÚ i využívání některých částí Chytré karantény. Například o aplikaci eRouška byl u veřejnosti nízký zájem, jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. „S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku MZd nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun,“ podotkli kontroloři.
Ministerstvu rovněž vytýkají to, že nesledovalo a nevyhodnocovalo výdaje určené na informační podporu. V rámci Chytré karantény šlo například o úhradu hovorů call center, kde se v kontrolovaném období průměrné náklady na jeden odchozí hovor pohybovaly v rozmezí od 66 do 435 korun. Výdaje na službu provozování call center představovaly nejvýznamnější část fakturovaných nákladů v rámci systému služeb Chytrá karanténa – šlo o 40 % z celkových 387 milionů korun.
„Teď se musíme zaměřit na to, aby vynaložené peníze nepřišly vniveč a aby se s vytvořenou infrastrukturou dál pracovalo. Bylo by velkou chybou, kdyby se stát za čas dostal do podobné situace jako teď a my bychom zjistili, že věci opět nejsou připravené a jsme znovu na začátku,“ uzavřel prezident NKÚ Miloslav Kala.
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
