Nejochotnější k očkování jsou lidé ve věku od 55 let, naopak nejmenší zájem mají lidé mezi 25 a 34 lety. Zdroj: ČTK
Ochota lidí v Česku k očkování proti nemoci COVID-19 v lednu stoupla na 46 procent. V předchozích třech měsících přitom o vakcínu měla zájem zhruba třetina lidí. Nejochotnější k očkování jsou lidé ve věku od 55 let, naopak nejmenší zájem mají lidé mezi 25 a 34 roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
Určitě se chce nyní nechat očkovat 28 procent dotázaných a spíše ano 18 procent. V říjnu až prosinci mělo bezvýhradný zájem o vakcínu mezi 11 a 14 procenty lidí, spíše se nechat očkovat chtěla ve všech měsících víc než pětina účastníků průzkumu.
Zároveň ubylo lidí, kteří vakcínu nechtějí. V lednu jich je zhruba třetina, v předchozích třech měsících to bylo mezi 46 a 49 procenty. Nerozhodnutých je necelá pětina. Zhruba dvě procenta lidí pak nemohou vakcinaci podstoupit například ze zdravotních důvodů.
Z respondentů od 55 let je ochotno jít na očkování až 62 procent, u dotázaných mezi 25 a 34 roky naproti tomu jen 30 procent. „Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími. Z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 procent), z žen však jenom 39 procent,“ uvedli autoři průzkumu. Co se týká krajů, pak jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.
Ze zájemců o očkování by 56 procent preferovalo podání dávky u praktického lékaře. Tomu dávají přednost hlavně lidé ve vyšším věku a častěji obyvatelé vesnic než měst. „Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19,“ podotkli autoři průzkumu. Očkovací centrum jako místo vakcinace preferuje 11 procent lidí a nemocnici tři procenta. Téměř třetině lidí na místě očkování nezáleží, ukázal také průzkum.
Informace o očkování lidé čerpají nejvíce z médií
Jako zdroj informací o očkování lidé nejvíce vyhledávají zpravodajská média, dále veřejně vystupující odborníky a vědce a také sociální sítě. „Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí,“ uvedli autoři průzkumu.
Ochotu nechat se očkovat v jednotlivých zemích srovnávají s využitím indexu, který je nyní pro Česko a Polsko na 50 bodech. Vyšší má Slovensko s 52 body, v Maďarsku je to 44 bodů a v Bulharsku 34 bodů.
Z výsledků průzkumu také vyplývá, že testovat na koronavirus se mezi loňským říjnem a letošním lednem v Česku nechalo 30 procent lidí. Test PCR podstoupilo 14 procent, antigenní test 12 procent a zbylá čtyři procenta lidí absolvovala oba typy testů. Nejčastějším důvodem pro test byly příznaky COVID-19. Nákaza se prokázala u 31 procent testovaných.
Průzkum mezi 15. a 18. lednem zjišťoval informace na vzorku 2 400 lidí ve věku od 15 let. Byl pokračováním projektu National Pandemic Alarm, který postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru monitoruje v pěti evropských zemích od loňského března.
