Nejochotnější k očkování jsou lidé ve věku od 55 let, naopak nejmenší zájem mají lidé mezi 25 a 34 lety. Zdroj: ČTK
Ochota lidí v Česku k očkování proti nemoci COVID-19 v lednu stoupla na 46 procent. V předchozích třech měsících přitom o vakcínu měla zájem zhruba třetina lidí. Nejochotnější k očkování jsou lidé ve věku od 55 let, naopak nejmenší zájem mají lidé mezi 25 a 34 roky. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
Určitě se chce nyní nechat očkovat 28 procent dotázaných a spíše ano 18 procent. V říjnu až prosinci mělo bezvýhradný zájem o vakcínu mezi 11 a 14 procenty lidí, spíše se nechat očkovat chtěla ve všech měsících víc než pětina účastníků průzkumu.
Nezapomenutelný Kalousek. S Babišem se vsadil o 10 milionů, profackoval mladíka
Miroslav Kalousek po 22 letech opouští poslaneckou lavici. „Budu vzpomínat na spoustu hezkých chvil,“ řekl. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala pět situací, které stojí za připomenutí. Babiš se například vsadil s premiérem Andrejem Babišem o 10 milionů nebo nafackoval mladíkovi před Sněmovnou.
Zároveň ubylo lidí, kteří vakcínu nechtějí. V lednu jich je zhruba třetina, v předchozích třech měsících to bylo mezi 46 a 49 procenty. Nerozhodnutých je necelá pětina. Zhruba dvě procenta lidí pak nemohou vakcinaci podstoupit například ze zdravotních důvodů.
Z respondentů od 55 let je ochotno jít na očkování až 62 procent, u dotázaných mezi 25 a 34 roky naproti tomu jen 30 procent. „Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími. Z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 procent), z žen však jenom 39 procent,“ uvedli autoři průzkumu. Co se týká krajů, pak jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.
Ze zájemců o očkování by 56 procent preferovalo podání dávky u praktického lékaře. Tomu dávají přednost hlavně lidé ve vyšším věku a častěji obyvatelé vesnic než měst. „Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19,“ podotkli autoři průzkumu. Očkovací centrum jako místo vakcinace preferuje 11 procent lidí a nemocnici tři procenta. Téměř třetině lidí na místě očkování nezáleží, ukázal také průzkum.
Informace o očkování lidé čerpají nejvíce z médií
Jako zdroj informací o očkování lidé nejvíce vyhledávají zpravodajská média, dále veřejně vystupující odborníky a vědce a také sociální sítě. „Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí,“ uvedli autoři průzkumu.
Ochotu nechat se očkovat v jednotlivých zemích srovnávají s využitím indexu, který je nyní pro Česko a Polsko na 50 bodech. Vyšší má Slovensko s 52 body, v Maďarsku je to 44 bodů a v Bulharsku 34 bodů.
Z výsledků průzkumu také vyplývá, že testovat na koronavirus se mezi loňským říjnem a letošním lednem v Česku nechalo 30 procent lidí. Test PCR podstoupilo 14 procent, antigenní test 12 procent a zbylá čtyři procenta lidí absolvovala oba typy testů. Nejčastějším důvodem pro test byly příznaky COVID-19. Nákaza se prokázala u 31 procent testovaných.
Průzkum mezi 15. a 18. lednem zjišťoval informace na vzorku 2 400 lidí ve věku od 15 let. Byl pokračováním projektu National Pandemic Alarm, který postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru monitoruje v pěti evropských zemích od loňského března.
