První pomoc při bolestech hlavy a migrénách: zdánlivé maličkosti i jednoduché cviky

Spouštěčů bolesti hlavy je mnoho – změny počasí, určité jídlo, alkohol, stres, ale i prochladnutí v klimatizovaném prostředí nebo průvanu. Dlouhodobý dráždivý kašel může zablokovat žebra a od nich se pak řetězí napětí svalů až ke krční páteři, která způsobuje bolest hlavy. I když je bolest hlavy nepříjemná, nebývá tak úporná jako mnohem horší migréna. Ataky migrén, obvykle spojené s nevolností, ovlivňuje kromě vnějších vlivů také dědičnost. A u žen, které trpí migrénami třikrát až čtyřikrát více než muži, může být migréna způsobena i hormonálními výkyvy, k nimž dochází při menstruačním cyklu a těhotenství. Celkem významným faktorem je také věk. Nejvíc migreniků je ve věkové skupině od 25 do 45 let.

Na „obyčejnou“ bolest hlavy často pomáhají maličkosti – studená sprcha, procházka v přírodě, odpočinek na lůžku spojený s hlubokým dýcháním z břicha a také sex doprovázený orgasmem. V případě bolesti hlavy i migrény nic nezkazí menší úprava jídelníčku a omezení těžkých jídel, která zatěžují zažívací soustavu a střeva. Velmi zajímavé účinky má čokoláda, někdy může působit jako spouštěč, jindy naopak může hned v počátku záchvat migrény zastavit. Z bylinek pomáhá záchvatům migrény předcházet kopretina řimbaba. Vhodný je dostatek odpočinku, použití metod jako je fyzikální terapie, relaxační techniky, rehabilitace nebo jóga, která především pomáhá propuknutí bolesti předcházet, dokáže ale zapůsobit také v situaci, kdy cítíte, že se migréna už blíží, a některé jógové pozice uleví i v okamžiku, kdy už máte hlavu jako střep. Někomu také pomáhá akupresura či akupunktura, případně masáž s použitím aromatických olejů. Z doplňků stravy je vhodný hořčík a vápník, koenzym Q10, omega-3 mastné kyseliny, dále pupalkový olej, vitamíny ze skupiny B, vitamin C, rutin či lecitin.

Bez léků to (někdy) nejde

Zatímco bolest hlavy se dá obvykle řešit bez medikamentů, v případě migrény se jim často nevyhneme. V lehčích případech stačí volně dostupná analgetika, která ovšem mají jen tišící účinek. Při těžších formách už jsou nutné léky, které předepíše lékař. Ty nejen tlumí bolest, ale zabraňují také rozvoji záchvatů, omezují pocit nevolnosti, zvracení a další doprovodné příznaky migrény.

Pozor na špatné sezení, zatínání zubů nebo stres

Přestože bolest hlavy může mít různé příčiny, které jsme zmínili výše, existují dva významné faktory, které jsou příznačné dnešní době – nepřirozené držení hlavy a krční páteře nebo přetížené žvýkací svaly a čelistní kloub. „Několikahodinová práce u počítače, dlouhé sezení za volantem, ale i mnoho manuálně zaměřených pracovních pozic nutí člověka držet hlavu v dlouhodobém předsunu a zároveň horní krční páteř v mírném záklonu. Vzniká tím svalová dysbalance mezi povrchovými a hlubokými svaly krční páteře. Pokud se problém dlouhodobě neřeší, velké napětí ve svalech se přenese i na samotný skalp, tedy povrch lebky, což vede k silným bolestem celé hlavy. K jeho uvolnění je zapotřebí jemných technik měkkých tkání. Už samotné promasírování skalpu či krátkých svalů pod hlavou přináší první úlevu od bolesti,“ popisuje hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Krční páteř je jednou z nejvíce namáhaných, a tedy zranitelných a problematických částí lidského těla. K nepříjemným důsledkům blokád kloubního spojení mezi prvním krčním obratlem a lebkou patří mimo bolesti hlavy nebo migrény i hučení v uších či pohybující se světélka v zorném poli. Stejné symptomy mohou ukazovat také na přetížení žvýkacích svalů nebo blokádu čelistního kloubu, a to hned z několika příčin – pokud člověk příliš skřípe a cvaká zuby, trpí na záněty středního ucha, má problémy s osmičkami, špatný skus nebo častý stres.

„Zatínání zubů a svalů hlavy je při stresu příznačné. Jelikož naše tělo reaguje velice komplexně přes svalové smyčky, často nacházíme společně s blokádou čelistního kloubu také blokádu v horní krční páteři ve skloubení mezi lebkou a prvním krčním obratlem. Ty jsou skoro vždy spojeny s přetěžováním povrchových zdvihačů hlavy, například při práci na počítači. Vedle samotného napětí žvýkacích svalů nacházíme také napětí povrchových svalů krční páteře a podobně. Tím se jen dokazuje, jak velice je náš pohybový aparát propojen a že pro úspěšnou terapii je vždy nutné vedle samotného ohniska bolesti řešit i na první pohled vzdálené poruchy, jelikož i ty mohou být spouštěčem,“ dodává Iva Bílková.

Cviky jako první pomoc při bolesti

Cvik na protažení šíje a páteře

Vsedě si pod levou hýždi vsuňte levou ruku dlaní dolů. Pravou ruku přiložte na hlavu nad levé ucho a ukloňte hlavu doprava. Při nádechu směřujte očima doleva nahoru, při výdechu doprava dolů. Sklopte hlavu obličejem dolů a opět s nádechem stočte zrak doleva nahoru, s výdechem doprava dolů. Vraťte se do vzpřímeného sedu a opakujte na druhou stranu.

Vhodné pozice z jógy

Jeden z otců moderní jógy, B. K. S. Iyengar, radí na bolesti hlavy pozice obrácené (například stoj na hlavě) a předklonové (například pluh). Jen pozor, nehodí se, když už bolest propukla. Když už vás hlava bolí, je vhodnější klidový režim, ideálně v pozici mrtvoly. Jestliže se na to cítíte, zkuste opatrné úklony hlavy k ramenům, zasouvání brady nebo odpočinek v pozici dítěte.

Dýchejte jednou dírkou

Při záchvatu bolesti zabírá dechová technika nádí šódhana, kdy střídáte nádechy a výdechy jen jednou nosní dírkou, zatímco tu druhou uzavíráte prsty. Provádí se ideálně vsedě, ale pokud vás bolest opravdu ničí, můžete se položit na záda. Tím, že se soustředíte na dech, se postupně zklidníte a odvedete pozornost od bolesti, kterou snadněji snesete.