Prymula: Do čtrnácti dnů musíme o Sputniku V rozhodnout, pak už by mohlo být pozdě

Česko by mělo o nákupu ruské vakcíny Sputnik V rozhodnout do 14 dnů, pak už by mohlo být pozdě, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poradce Miloše Zemana Roman Prymula. Hlavní úkol státu je podle něj zajistit jakoukoliv vakcínu. Pro její použití v Česku není podle něj třeba schválení Evropské lékové agentury, ale stačí výjimka resortu zdravotnictví. Posoudit Sputnik V by podle něj měli odborníci na Univerzitě Karlově. Prymula hovořil i o vakcíně AstraZeneca, podle něj je počet nežádoucích reakcí velmi malý.

Od 1. března jste poradcem Miloše Zemana, co přesně na Pražském hradě děláte?
Vztah je poměrně volný. V tuto chvíli pracuji v soukromém sektoru a hodlám tam i zůstat. Mé poradenství je neformální, nemám žádný úvazek. Pokud chce pan prezident nějaký názor, tak mu ho dám, posuzuji také materiály a expertizy.

Pan prezident se velmi zajímá o očkování a rád by, aby se do České republiky dostala vakcína Sputnik V. Máte tedy tuto oblast na starosti?
Tak se to určitě nedá říct. Jsem konzultantem pro celé spektrum informací, které se týkají koronaviru. Říkal jsem jedinou věc a pan prezident to akceptoval, že by bylo dobré, kdyby vakcínu posoudila zcela nezávislá skupina odborníků třeba přes Karlovu univerzitu a vyjádřila se, zda má smysl.

Nechci předbíhat, jakým způsobem to bude probíhat, ale z logiky věci nemůže jít o otázku dvou měsíců. Týden či čtrnáct dnů je doba, která rozhodne.

Jak by to mělo vypadat?
Je to dominantně otázka posouzení dokumentace. Není možné v rozhodovacím procesu suplovat SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv), který v tomto má neomezenou pravomoc.

Pan prezident říká, že je SÚKL líný.
To musí posoudit někdo jiný, ale technicky by to měl SÚKL zvládnout. Experti by se na vakcínu měli podívat z odborného hlediska, zda má smysl a jaké u ní byly reakce.

Jste tedy pro to, aby se v Česku očkovalo vakcínou Sputnik?
Jsem pro to, aby se tady co možná nejrychleji očkovalo jakoukoliv vakcínou, která bude bezpečná a dostatečně imunogenní. To znamená, že pokud se někomu podaří přivézt jakoukoliv registrovanou vakcínu, nemám s tím vůbec problém.

Nejde o registraci vakcíny Sputnik V, ale nouzové použití po dočasnou dobu. Když tady denně umírá 200 lidí, tak garantuji, že po vakcinaci jejich ani zdaleka tolik nezemře

Potřebuje podle vás Sputnik V schválení Evropské lékové agentury a českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv?
Pokud bude schválena Evropskou lékovou agenturou, už žádné další nepotřebuje a je to optimální cesta. Ale pro nás má smysl ji získat jedině do nějakých dvou měsíců, pak tu bude vakcín dostatek. V první etapě, která nás zajímá, se jedná o jednotky stovek tisíc dávek.

Je podle vás dobrá cesta, jakou šli na Slovensku? Že se nám podaří dodávky získat, budeme je mít na skladě a počkáme na schválení nebo na výjimku našeho ministerstva zdravotnictví?
Výjimka by stačila. Osobně si nemyslím, že čekání čtyři měsíce na schválení je cestou, která by řešila problém. Jde o to, abychom získali vakcíny co nejrychleji, protože jinak zbytečně umírají lidé a je lhostejno, jestli půjde o Sputnik nebo jinou vakcínu.

Jak by měl proběhnout ten proces? Jací by to měli být odborníci? A byl byste mezi nimi?
Mělo by jít o úplně nezávislou skupinu, kterou by vybrala Karlova univerzita, proces je v chodu. Dokumentaci by odborníci získali tak, že podepíšou dokument o mlčenlivosti.

A následně by dali doporučení ministerstvu zdravotnictví, zda schválit nebo neschválit?
Nechtěl bych, aby se to křížilo s aktivitami ministerstva nebo SÚKL. Jde víceméně jen o posouzení, zda tímto směrem jít. V českém prostředí se to zpolitizovalo a myslím, že by to chtělo skutečně nezávislý vědecký náhled.

Nicméně ministerstvo zdravotnicí musí být tím konečným orgánem, který rozhodne?
Určitě. Do toho nikdo nemůže zasahovat.

Do kdy by to posouzení podle vás mělo být vyřešené? Do týdne třeba?
Nechci předbíhat, jakým způsobem to bude probíhat, ale z logiky věci nemůže jít o otázku dvou měsíců. Týden či čtrnáct dnů je doba, která rozhodne.

Je to jeden z těch hlavních úkolů, na kterém s panem prezidentem pracujete? 
To není hlavní úkol. Určitě nemám ve svém repertoáru nákup Sputniku.

Fakticky to jistě zařídit nemůžete, nicméně takové diplomatické snahy, o ty se snažit přece můžete, s ohledem na vaši dlouholetou zkušenost v oboru. Nechal jste se slyšet, že s panem prezidentem v těch odborných věcech souhlasíte. Znamená to tedy, že i v této věci souzníte?
Říkám opakovaně, že opravdu prioritní úkol tohoto státu je získat maximum vakcín a pokud se to podaří, myslím, že i tato vakcína má šanci přispět svojí troškou do mlýna, byť půjde o pár set tisíc dávek. Samozřejmě by neměla být někomu nucena. Lidé, kteří se jí chtějí nechat očkovat, nechť se očkují, ti, kteří nechtějí, nechť se neočkují.

Mělo by ministerstvo zdravotnictví tedy výjimku udělit i přesto, že nedojde ke schválení Evropskou lékovou agenturou?
Pokud nebude žádný signál, že něco je špatně. Ukážou-li dokumenty, že vakcína je bezpečná a dostatečně imunogenní, nevidím důvod, aby výjimka nebyla udělena.

Takže můžeme v podstatě obejít  Evropskou lékovou agenturu?
Neobcházíme ji, máme takto nastavenou legislativu. Nejde o registraci vakcíny, ale nouzové použití po dočasnou dobu. Když tady denně umírá 200 lidí, tak garantuji, že po vakcinaci jejich ani zdaleka tolik nezemře. Vakcíny jsou cestou ze začarovaného kruhu.

Objevují se informace o tom, že po podání vakcíny od AstraZenecy se objevily krevní sraženiny a někteří lékaři v Norsku nebo Dánsku, kteří byli vakcínou očkováni, mají vážné následky. Vakcínu v pondělí pozastavilo Německo, Francie, Itálie či Španělsko. Měli bychom v Česku touto vakcínou očkovat? (Rozhovor vznikal před pondělním rozhodnutím zmíněných zemí – pozn. red.)
Zatím nejsou signály takové, aby vakcína byla zastavena. Když se podíváme do zpřístupněných databází jednotlivých zemí, například Velké Británie, vidíme naprosto exaktně všechny nežádoucí reakce, které se vyskytly. Na počty vyočkovaných dávek jich skutečně není mnoho .

Stane se, že u automobilu vám upadne kolo, a kvůli tomu by někdo nejezdil automobilem? Musíme brát v potaz nějaká rizika.

Takže je normální, že se tyto komplikace objeví?
U každé vakcíny se typově objevují různé komplikace, které pro ni můžou být specifické. V tomto případě je to porucha srážlivosti krve, přičemž je třeba si uvědomit, že tuto vlastnost má i vlastní virus. Trochu počítat se s tím tedy musí. Je logické, že se přínos vakcíny hodnotí ve srovnání s jejími riziky. Zatím je výrazně vyšší, tak se k tomu postavila i Evropská léková agentura, proto vakcínu nezastavila. V některých zemích se neobjevila ani jediná taková komplikace.

Takže AstraZeneca podle vás není nebezpečná?
Vycházejme z toho, co máme k dispozici. Máme nějaké reakce, ale v poměrně malé frekvenci. Určitě by to v tuto chvíli nemělo vést k tomu, aby vakcína byla zastavena nebo stažena. Frekvence výskytu takových komplikací jsou jednotky při milionech vyočkovaných, takže si nemyslím, že jde o nějak dramatické riziko. A ve srovnání s vlastním onemocněním je skutečně až zanedbatelné.

To mluvíte jako lékař-odborník z velkého globálního pohledu. Nicméně, kdyby nedej bůh po očkování zemřel nějaký blízký člověk, budete se na to dívat přece trochu jinak.
Toto diskusi jsem vedl i ve vlastní rodině, kdy jsem byl osočen, že jsem tuto vakcínu doporučil.

Takže ani své členy rodiny nejste schopen stoprocentně přesvědčit.
Doufám, že jsem je přesvědčil, protože taková argumentace je naprosto zavádějící. Stane se, že u automobilu vám upadne kolo, a nezdá se, že by kvůli tomu někdo nejezdil automobilem.

Srovnáváte upadnutí kola s tím, že jsou lidé ve vážném stavu po očkování AstraZenecou?
Musíme brát v potaz nějaká rizika. Kdybychom si řekli, že se nesmí vyskytnout jakákoliv nežádoucí reakce, tak bychom neočkovali, protože se může objevit u každé vakcíny.

Tagy:

očkování vakcína Roman Prymula Univerzita Karlova SÚKL Sputnik V