INTERVIEW, Cyril Höschl - 26.3. v 17:30
Na nepříjemné a negativní si začínáme zvykat. Je to nebezpečné. V pořadu Interview to řekl psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. „14 dní, měsíc, dva měsíce se dá vydržet, ale léta, to už jsme pomalu v situaci jako vydržet léta normalizace,“ uvedl.
„Jsme permanentně frustrováni a není to nyní, 14 dní, ale už se to takhle vleče prakticky rok, takže jsme neustále frustrováni tím, že máme jednak určitý pocit nejistoty a pak ve chvíli, když už jistotu chceme nabít, tak nám je nějakým způsobem zmařena,“ vysvětlil Höschl.
Na nepříjemné a negativní si začínáme zvykat. Je to nebezpečné, řekl psychiatr Höschl. Zdroj: CNN Prima NEWS
Na nepříjemné a negativní si začínáme zvykat. Je to nebezpečné, řekl psychiatr Höschl. Zdroj: CNN Prima NEWS
Podle psychiatra se jedná o celospolečenský model frustrace, „který má nepochybně negativní dopady na duševní zdraví, přinejmenším na naši reaktivitu“.
Pandemie drtí psychiku. Počet lidí s depresemi se ztrojnásobil, myslí i na sebevraždy
Nárůst duševních onemocnění, frustrace a vyčerpání. Tak by se dala stručně popsat současná psychická kondice české společnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19 a vládními opatřeními. Lidé přicházejí o práci nebo se jí nemohou věnovat kvůli péči o děti, které nechodí do škol a školek. Všudypřítomné jsou i obavy z nákazy či smrti a nejistota, co bude dál. Jak to zvládnout se zdravým rozumem? Zeptali jsme se odborníka na veřejné duševní zdraví.
Současná situace způsobuje dvě hlavní změny. První je prohlubující se polarizace a agrese, která je s ní spojena. Agrese se projevuje na všech úrovních lidské komunikace. „Druhá je určitá adaptace. Staré české úsloví říká, že i na šibenici si člověk zvykne. Sice to teď není tak cítit, ale my postupně v určité frustraci otupujeme. Nikoliv, že by nám dělala dobře a negativní dopady vymizely, ale začínáme si na nepříjemné a negativní zvykat. To je jedno z nebezpečenství té dlouhotrvající situace, ve které se ocitáme,“ vysvětlil Höschl. „14 dní, měsíc, dva měsíce se dá vydržet, ale léta, to už jsme pomalu v situaci jako vydržet léta normalizace,“ dodal.
Pod vlivem pandemie již došlo ke zvýšenému výskytu duševních onemocnění, myšlenek a tendencí k sebevraždě a pití alkoholu. Adolescenti volají i na linky pomoci, z jejichž dat se dalo určit, že je nárůst duševních poruch a problémů mezi nimi.
Zásah do osobního růstu
„Když jste v ponorce a hádají se vám doma rodiče a vidíte, co jsou zač, má to velmi negativní dopady na adolescenty. Podle údajů České školní inspekce až na 50 tisíc dětí vinou toho, že nemají internetové připojení, laptopy, nepatří ke středně a výše příjmovým skupinám, tak nemají kontakt se školou, ani distanční výuku. Když taková skupina vypadne ze vzdělávání na tak dlouhou dobu, není to žádná legrace,“ řekl psychiatr s tím, že to je velký zásah do jejich osobnostního růstu, integrity a rozvoje a může se docela těžko kompenzovat.
O víkendu dojde ke změně času a hodinová ručička se posune o hodinu dopředu. „Řekl bych, že negativa natolik převažují, že by se nechuť staromilců k tomu zase to změnit zpátky měla už konečně v zájmu zdravého rozumu překonat a nechat jeden čas,“ dodal ještě psychiatr k nadcházející změně času.
